HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

Blanice Vodňanská I prameniště

Česká republika - 11.11.2009

bbb

Václav Burle

Vlevo Lysá, vpravo Knížecí stolec. Právě tam nahoře, pod náhorní plošinou, tam, kde stávala obec Zlatá, ze které zbylo jen několik zdi a prastarých ovocných stromů, pramení Vodňanská Blanice. Dnes je tam vstup přésně zakázán, neboť celá oblast je vojenským újezdem Boletice. Fotografie pořízena z botanicky bohatých luk nad Arnoštovem....

 

Václav Burle

Není to ještě tak dlouho, co Česká televize vysílala pořad "K pramenům". Kameraman navštívil i pramen Blanice. S místním hajným se ho snažili najít. Já mám však od tamějšího fořta informaci, že jeden zdroj vlastně neexistuje. Jedná se o podmáčenou louku, z níž, někdy více, jindy méně, vytéká někoik neznatelných praménků. Průvodce pořadem pan Munzar, zde na kolíku zanechal hrneček s logem pořadu. Ten buď zanedlouho zmizel, nebo zarostl bujnou vegetací.V suchém období vůbec nepoznáte, kde ta říčka vlastně je. Trocha vody teče pouze rigolem kolem silničky. Netrvá to však dlouho a po několika desítkách metrech vody přibývá. Ta se žene přes již neexistující luční rybníček do Arnoštova. Již tam nahoře jsou v toku vidět rybky, snad střevle potoční, a není vzácností, že přeletí těsně nad vodou překrásně vybarvený ledňáček.

 

Prastará lípa, která již věky se dívá na naše snažení či nesnažení v údolí Blanice. Hned v jejím sousedství je bytelná ohrada s "pravěkým turem". Tudy vedla od železniční zastávky Skříněřov turistická trasa. která však necitlivě byla přeložena o pěkný kus stranou. Důvodem je, že noví majitelé si nepřáli, aby přes jejich statek přecházely davy turistů. Asi mají pravdu... I když já bych se u nich rád zastavil, pojedl, popil, nechal tam nějaké ty těžce vydělané peníze. Říká se tomu agroturistika, do které plyne hodně peněz.

Václav Burle

Jeden z mála statků v této oblasti, jehož majitelé se snaží, v tom dobrém smyslu, o návrat k přírodě. Až půjdete někdy kolem, zkuste zde přiložit ruku k dílu. Selka bude potěšena a vy pochopíte, že hospodařit na tvrdé Šumavě není žádná cesta rájem...

Václav Burle

Slavná to bývala hospoda, plná života. Scházeli se tady štamgastové, dřevaři, jezeďáci, človíčkové od vojenských lesů a statků, pytláci, hajní, fořti, myslivci, rybáři. Mnohokrát se tady nejen vojáčci poprali. Zde si místní vyměňovali informace, dojednávali kšefty, vzájemnou pomoc. Dnes on pomohl jemu přeložit střechu, on zase neváhal jemu pomoci na obnově starého tarasu, rybníku. Tady chalupáři hledali proslavnené řemeslníky, všeuměli. Kde ty loňské sněhy jsou....

 

Po "sametové revoluci" se mnoho změnilo. Do hospody chodilo stále méně lidí, vzrostla nezaměstnanost, kupovaly se láhváče. Lidé začali mít k sobě daleko. Již přestávali asi mít potřebu se scházet. Hospodu koupil Holanďan, který v ní zřídil ubytovací kapacitu pro své krajany. To neznamená, že se tu nemůžete ubytovat. Klíč má majitel Panského domu, který v nejbližších dnech v Arnoštově otevře penzion. Obnova tohoto stavení trvala dlouho, ale zarputilost podnikatele se vyplatila. Bude zde velice příjemný pobyt.

 

Panský dům, nebo se mu též říká Zámeček, byl sídlem majitele zdejší sklárny, po které již není ani památka. Současný majitel upravil i nejbližší okolí včetně obnovy dvou rybníčku. Má však smůlu. Ryby mu vždy sežraly ty potvory vydry. Příroda se mu však odvděčla jinak. Stačí si sednout na krytou terasu a dívat se, jak ho pravidelně chodí navštěvovat vysoká, ale i ostatní zvěř ze zdejšího hvozdu. Hosté jeho penzionu se mají na co těšit. Snímek Panského domu uveřejním dodatečně.

 

Arnoštov je hranicí vojenského újezdu Boletice. Vstup zakázán. /Zde na blogu článek/. O víkendu je možno částečně tento prostor projít, projet na kole. Silnička do Záhvozdí je pro turisty otevřena.

Václav Burle

S citem a láskou opravená hájovna Vojenských lesů... Pozdravujte ode mne fořta, jeho psí smečku ale i jeho kulovnici!

 

Blanice, z kopců vojenského újezdu, často se vrhne vší silou na tuto vísku a napáše zde značné škody. Většinou klidný tok musí v poslední době po stále častějších bouřkách, průtržích mračen, zvládnout odvést to obrovské množství vody.

 

Arnoštov - silnice Prachatice - Volary

 

Z Arnoštova je koryto Blanice již plné dravé, rychlé vody, která nabírá značnou rychlost. Až k hlavní silnici procházíme státní rezervací. Z vesnice se vydáme po úzké asfaltce po pravé starně toku. Po levé straně mineme nově postavený rozlehlý srub a zanedlouho uvidíme několik stavení, které zde zůstaly po zlikvidované obci Spálenec. Pozor! Nyní musíme mít Blanici po pravé ruce. Po původní cestě nemůžeme pokračovat, protože přes řeku chybí můstek, který vzala velká voda. Po pravé straně neprojdeme! Je to kouzelná procházka překrásnou přírodou. Částečně půjdeme po bývalé železnici. Ti, kteří umí chodit tiše, určitě uvidí nejen srnčí zvěř. Zanedlouho se dostaneme k železniční zastávce, kde u řeky je všude dřevěný plot. To je to vzácné, přísně chráněné místo. Zde se dobří lidé pokoušejí zachránit perlorodku říční. Od kolejí si musíme až k silnici pomoci mapou. Kolem řeky je to neprůchodné, zarostlé. Je to tady džungle.


ŽELEZNICE Spálenec - Arnoštov - hvozd


* * * Kvůli zpracování dřeva z polomů vzniklých v letech 1917 - 1918 (lesy zničené na 380 ha) byla vybudována lesní železnice s rozchodem kolejí 760 mm.

Dne 3. září 1918 byla vytýčena trasa a dne 4. září bylo započato se zemními pracemi. Vlastní stavba byla zadána stavební firmě Orenstein-Koppel z Prahy. Trasa vedla z úpatí Knížecího stolce (1226 m.n.m), přes Arnoštov, kde byla pila, do nákladiště Spálenec-Zbytiny na hlavní trati státní dráhy Prachatice-Volary, kde se dřevo z této lesní železnice nakládalo na vlečku o rozchodu 1435 mm.

 

Rozsáhlá lesní železnice sestávala z jedné hlavní trati v úseku Spálenec - Arnoštov - úpatí Knížecího Stolce (u obce Zlatá - Goldberg) o rozchodu 760 mm a délce 11 054 m a dvou tratí postranních o rozchodu 600 mm (1659 m dlouhá větev údolím Černého potoka (Schwarzbach) a 4 259 m dlouhá větev údolím potoka Puchrovka (Pucherbach)), které byly gravitační, tzn. že po spádu se naložená souprava pohybovala sama rychlostí 10-12 km/hod, proti spádu ji tlačili dělníci. Průměrný výkon na těchto 600 mm širokých kolejích byl 59 - 70 m3 dřeva denně.

Dopravu na hlavní trati zajišťovaly tři parní lokomotivy - Wilma, Ludvík a Lisel. Na úzkorozchodné lesní železnici i na obou drážkách se přepravovala z pily v Arnoštově na nákladiště ve Zbytinách dlouhá kmenovina, špalky, palivová polena, vláknina a řezivo. Poslední dříví z pily bylo odesláno na nákladiště ve Zbytinách 8. května 1923.

 

Vlastníkem nákladiště ve Zbytinách se staly Československé státní dráhy, lesní železnici připadl status vlečky. V roce 1948 nastaly změny vlastnických poměrů jak u lesů, tak u drážky. Knížecí schwarzenberské revíry převzala tehdejší krajská správa lesů a s účinností od 1. ledna 1953 národní podnik Vojenské lesy a statky Horní Planá. Trasy lesní železnice využívaly Vojenské lesy k přepravě dřeva až do roku 1964.

Provoz se však neobešel bez problémů, stále více se projevovalo opotřebení železničního svršku na starší části trati, zařízení chátralo a výkon železnice klesal. Situace se stávala neudržitelnou, a proto ředitelství Vojenských lesů a statků rozhodlo v listopadu roku 1964 provoz na této lesní železnici zastavit a demontovat ji. Dnes tuto zajímavou technickou památku připomíná jen původní drážní těleso a zbytky pražců, v Arnoštově starý kamenný mostek. Většina drážky leží ve Vojenském újezdu Boletice a je veřejnosti nepřístupná. Tím se uzavřely dějiny této zajímavé trati.
Pro burle.blog.cz připravil Jiří Kripner

 

* * * Historie této dráhy začala poněkud neobvykle - 25.11.1917 po 11. hodině zde řádila vichřice a vítr dosáhl rychlosti přes 100 km/h. Toho dne padlo podle odhadu asi 136 tisíc plnometrů dřeva, ale to nebylo zdaleka vše - ničivá vichřice se za necelé dva měsíce opakovala znova. Během následujících tří let tak zdejší lesy prořídly na ploše větší než 380 hektarů. A tak z důvodu obrovského množství polomovoho dřeva se začalo se stavbou Lesní železnice 3. září 1918. Celková délka dráhy (stav k červenci 1922) včetně manipulačních kolejí na nákladišti i na pile v Arnoštově dosáhla 14 280 metrů. Technické údaje: rozchod 760 mm. Datum ukončení provozu: 1963.
Pro burle.blog.cz připravil Michal Fremunt

 

* * * Ves přibližně šest kilometrů východně od Volar, založená společně se sklárnou roku 1808 a pojmenovaná podle ředitele krumlovského panství Ernsta Meyera. Sklárna pracovala do roku 1945. Roku 1918 byla zřízena 19 kilometrů dlouhá železnice k polesí pod Knížecím stolcem pro zpracování polomů, která fungovala do roku 1963. Její zbytky jsou dosud v terénu patrné. Roku 1910 zde stálo 21 domů a žilo 318 obyvatel, kteří se téměř bez výjimky hlásili k němčině.
Pro burle.blog.cz připravil Jiří Kripner

 

O této oblasti je zde na blogu několik článků. Klikni Boletice, Arnoštov, Knížecí stolec atd.

Václav Burle

 

Přečteno: 515 x.
 
Burle 11.11.2009
O dalších vandrech kolem potoků a řek na burle.blog.cz, kde můžete také získat informace o dveřích a zárubních.
Burle 11.11.2009
Blanická Vodňanská má 3 části. Zde nebo na burle.blog.cz

Reagovat



Fotky:

Zatím žádné fotky.

Mapa :