HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Burle

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  Burle  /  Brdy Tok vojenský újezd Jince  / Brdy Tok vojenský újezd Jince

Brdy Tok vojenský újezd Jince

Česko

Vytvořeno: 04.11.2009
Autor: Burle


Václav Burle

Nikdy bych si nedovolil psát o vojenském prostoru Jince, a tak lákat lidi do jeho přísně zakázaného hvozdu. Bohužel, rozhodnutím madam Parkánové a pana Bursíka, došlo k částečnému otevření centrálních Brd turistům, zejména pak cyklistům. To se vojákům nelíbílo, museli ale držet hubu. Rozkaz je rozkaz. Vypadá to, že to nebude trvat dlouho a opět bude vstup do újezda zakázán. Dávno tomu co jsem tvrdil, a měl jsem pravdu, že zdejší příroda dostane na prdel. A to se stalo. Letos po nájezdech cyklistů, nejen na Padrťských rybnících, poprvé snad od jejich založení, zde nezahnízdil ani čáp černý ani orel mořský. Proč asi?

 

Důvodem otevření tohoto území bylo zacpat hubu odpůrcům amerického radaru. Radar skončil v propadlišti dějin. Jasně se ukázalo, že my milovnící brdské přírody jsme měli opět pravdu. Jak je možné, že my dělný lid, se selským rozumem, si vidíme na špičku nosu a politici, senátoři, a další jsou stále, pořád, furt, mimo mísu. Stejná pitomost je rozmisťování raket. Co takhle konečně začít po celém světě odzbrojovat. Bohužel, zbrojní průmysl je obrovský tok peněz. Bez něho by snad ekonomika všude zkrachovala!

 

Zejména cyklisté nikdy nerespektovali daná pravidla. Nevyužívali pouze vytýčenou trasu, ale rozjeli se po celém vojenském prostoru. Dokonce i tam, kde jsou nejutajovanější místa České republiky. K nim se ještě přidali jezdci na čtyřkolkách, kteří se nejvíce vyžívali v korytě Padrťského potoka, kde rozšmelcovávali jednoho raka za druhým. K nim se ještě přidávali milovníci džípů. Jednu výhodu to však mělo. Mohli se na vlastní oči přesvědčit, jakou hrůzu zde vytvořila pani Parkánová v podobě žiletkového plotu, na kterém se zranily stovky zvířat. /O tomto problému zde na blogu píši na jiném místě./ Byla to hrůznost, která daňové poplatníky stála téměř 5 000 000,- korun. Madam Parkánovou a pana Bursíka semlely dějiny, ale jejich zhovadilosti v Brdech přežívají dodnes. Poučme se a podobné nesmysly nedovolujme.

 

Kde jsou ty přenádherné chvíle, kdy jsme se ještě v ranním šeru, v mlžných oparech, v nejpřísnějším utajení, přískoky a plazením vpřed, vnikali do přísně zakázaného, utajovaného prostoru. Co bylo zakázáno, to nás jako mladé, starší, i ty nejstarší kluky, moc, ale moc přitahovalo. Pytláka, vandrovníka, skalního trempa, myslivce, rybáře, zkrátka všechny co milují přírodu nic nezastavilo. A to platí i v dnešních časech. Bohužel už to není ono. Tenkrát jsme Brdy neznali, a tak bylo přenádherné je prozkoumávat.... Jsou však stovky dalších míst v republice, které je třeba prozkoumat. Rozvojem tak zvané turistiky, však rychle ubývají. /Zde na blogu například Doupov a Boletice./

 

/O přírodě v Brdech je zde na blogu mnoho článků a fotografií. Prohlédněte si byliny a houby./

www.brdy.info

Snímek poskytl: www.brdy.info

* * * * * * * * * *

Na nejvyšší vrch Brd - Tok - lze vystoupat z mnoha směrů. /Důrazně upozorňuji, že do vojenského újezda je vstup přísně zakázán./ Následující řádky jsou pouhou fikcí, zajímavostí. Nejblíže je to z Obecnice, která je na úpatí, jak Kloboučku, tak i Toku. Ve vsi je hospůdka, řekněte, že vás posílá Vene, třeba dostanete slevu. Je zde i obchod a vynikající řeznictví. Právě téměř naproti je ulička, která vás zavede do hvozdu.

 

Začíná stoupání po lesní cestě s červeným povrchem. Na první křižovatce můžete příště odbočit, až se dostanete na asfaltovou silničku a podle vodárenské nádrže Octárna pokračovat podle potoka dál k dopadové ploše. To bude trasa II a o té někdy příště.

 

Než se dostaneme pod vrchol Kloboučku, tak si všimneme po levé straně pramene, který je přikryt velkým kamenem. V současné době je v ohrazence. Po několika metrech se dostaneme na téčko cest. Kousek po cestě vlevo je zejména na jaře rozkvetlá louka, která stojí za prohlédnutí. Nevstupujeme! Na téčku vpravo uvidíme nad sebou ve svahu základy bývalé hájovny, která při výstavbě vojenského prostoru byla bohužel odstraněna. Opodál studánka - viz následující snímek. Zde můžeme posedět, posvačit. Je zde i ohniště, ale pouze blázen, zejména v letním obobí, si zde rozdělá oheň. Nepokoušejme brdského ďábla.

Václav Burle

Studánka s rybníčekem severně pod Kloboučkem. Lesákům za toto zakoutí patří dík, ale.... Žabičky se po nakladení vajíček obtížně dostávají ven. Chtělo by to malou úpravu. Opodál ve svahu stávala hájovna. Dnes jsou tam vidět v zarostlé buřině pouze základy.

 

Pod Klobouček nelezeme. Je to "rezervace", takže neškoďme. Na zdejší nádherná skaliska se podíváme pouze shora. Odbočku z asfaltové silničky najdete jednoduše. Až uvidíte první, druhé mraveniště, a cesta se bude mírně zatáčet vpravo, tak po zvířecí stezce odbočte na opačnou stranu. Na vrchol je to i sto metrů. Mravenišť je tady hodně. Jsou vysoká a to znamená, že les je v této části hvozdu zdraví.

 

Pokračujeme po asfaltce, která brzy skončí, vlevo seník. Nebude trvat dlouho a uvidíme další. A nyní dovolte malý příběh:

 

Já a můj německý ovčák jsme právě u tohoto seníku debužírovali. Začalo se zatahovat, vypadalo to na pořádnou bouřku. Seníky nevyhledávám a to prosím ze známého důvodu. Štěstí bylo, že opodál lesáci položili několik přestárlých smrků. Naložil jsem přes ně osekané větve, pořádně je utemoval. Pes je tahal v hubě, a tak se dílo rychle podařilo. Dovnitř celtu pod sebe a druhou celtu ještě přes spacák, a přes psa. Pohoda, pohodička. Jen tak tak, jsme to dokončili. Vítr a sousta vody z nebes. Najednou koukám a kolem seníku, především pod stříškou, přemnoho jelení zvěře. Věřte, že to byl přenádherný pohled. Pes koukal a větřil, já koukal maje obrovskou chuť na cigaretu...

 

Stále se držíme na cestě a pokukujeme po houbách. Než se nadějeme, stojíme na "hřebenovce" široké to cestě, která prochází celým hřebenem Toku. Najednou z pod mlází na nás vykoukne lovecká chata a u ní rybníček, a v ohrazenkách jednotlivé, takové jiné stromky. Jedná se o výzkum lesáků, zda je zde ve hvozdu použít.

Václav Burle

V okolí Toku je přemnoho jelení, srnčí zvěře, ale také tetřevů. Bohužel jsou zde vysazováni po umělém chovu.
Václav Burle

Za rybníčkem zídka, která připomíná, kde stávala původní hájovna Carvánka. /Více informací najdete v knihách pana Jana Čáky. Jsou dvě (tři) a jedná se o bible brdologů. Pan Čáka má zde na blogu článek./ Zde dovolte malé odbočení.

Václav Burle

Václav Burle

Hodiny zde můžete vysedávat u rybníčka a zejména na jaře pozorovat milostné reje obojživelníků.

 

V dávných to dobách, byly Brdy plné vody. Byla to taková nasáklá houba. Dnes podobná rašeliniště najdeme ještě na Šumavě. Brdy to bylo podobné horstvo. Kde ty loňské sněhy jsou. Paní hajná se musela včas a hodně předzásobit před zimou, které zde, tak jako jinde, byly velice tvrdé. Výška sněhu dosahovala několika metrů. Několik měsíců nebylo možné sejít ani do nedaleké vesnice. A jak je to dnes. Globální oteplování asi opravdu existuje. Brdy jsou odvodněné a stále pokračují meliorační práce. Domnívám se, že je to obrovská chyba. Důvodem je průmyslové pěstování smrku. Nejlépe je to vidět v oblasti Třemšína a na Padrťských rybnících, kde dokonce lesáci vykopali odvodňovací příkop z bažin, které pomalu ale jistě ničí. Je to hulvátství. Nebo se snad mýlím? Voda z Brd moc rychle a úplně zbytečně odtéká. A to prosím v době, kdy se pitná, ta nejkvalitnější voda, stává strategickou Evropskou, celosvětovou surovinou. Proč v současné době existují desítky projektů na různé přehrady na zadržování pitných vod. A my zde v Brdech jí "neskladujeme" jako houbu, ale neužitečně odvádíme.

Václav Burle

U nové lovecké chaty je nedávno vybudovaná hluboká studna. Bohužel je na zámek. Turisté se zde neobčerství. Občas někdo, ale urazí zámek, a tak je k vodě přístup. Opodál staré tůně, které jsou nejen rájem obojživelníků, plazů, ale také napajedlem pro zvěř. Někdo v poslední době je propojil odvodňovacím příkopem, který prochází kolem cesty. Větší pitomost jsem neviděl. A opět jsme u likvidace pitné vody. Proč?

Václav Burle

 

Václav Burle

Nejvyšší vrchol je od lovecké chaty co bys kamenem dohodil. Těžko se však hledá. Nyní příjde na řadu mapa a buzola. Že jsi jí zapomněl?

 

Dáme se po cestě naproti lovecké chatě. Za okamžik dojdeme na obrovský protipožární příkop. Doleva a koukáme na levou ruku. Asi po stech metrech cestička a už vidíme strom, na něm turistická schránka a trigonometrický bod. Opodál rozmlácené elektrické zařízení. Nedaleko jsou další, nové, funkční.

 

Není to však zas tak jednoduché. Výškových bodů Toku je několik. Zrovna ten označený není ten nejvyšší. Amaterší i profesionální zeměměřičí stále procházejí okolím a pomocí přístrojů hledají to správné místo. Když občas uvidíte takové shluky kamenů, tak to jsou ona.

 

 

DVEŘE ZÁRUBNĚ

vchodové

interiérové

 

vzorkovna poradna
zaměření montáž

doprava

 

vysvětlíme
poradíme

 

Praha 5
Velká Chuchle

Starochuchelská 12

tlf. 257 941 315

 

DOPADOVÁ PLOCHA

Celá východní strana Toku je funkční a často používanou dopadovou plochou armády České republiky. Když jedete po dálnici od Prahy, tak je již zdaleka vidět. Zajímavostí je, že v jedné její části, se ještě na jaře dlouho drží sníh, který připomíná různé obrazce. Vstupovat do tohoto areálu není zrovna dobrý nápad. Je zde přemnoho nevybuchlé munice, a to jak současné, tak i té z dávných dob. Po pravdě řečeno mnoho občanů z nedalekého města a přilehlých vesnic, to tak zase moc nezajímá. V období uzrání borůvek se zde pohybují stovky sběračů. V okolních lesích pak tisíce houbařů.

 

Z několika míst je zde, za slušného počasí, přenádherný pohled daleko do krajiny. Ten výhled fakt stojí za návštěvu. Bohužel, v posledních desetiletích je málo dnů v roce, kdy se vydaří počasí, viditelnost! Nad krajem se většinou válí smog, mlžný opar. To platí pro celou republiku. Já jsem sice ještě to štěstí neměl, ale říká se, že jsou vidět pohraniční hory - Ještěd, Klínovec, Sněžka, Šumava a Novohradské hory.

 

Výhledových míst zneužívají davy řvoucích cyklistů, kteří nerespektují zákaz vjezdu do zakázaných částí újezdu, kam především patří několik dopadových ploch. Jsem přesvědčen, že právě oni budou příčinou, že i nám skalním milovníkům přírody, bude zakázán vstup do tohoto přenádherného kraje, vojenské oblasti.

 

Přenádherné jsou pod náhorní plošinou ještě přežívající rašelinná oka, bažiny. Nacházíme v jejich okolí chráněné rostliny a živočichy. Bohulibá je v těchto místech matička příroda.

 

Houfy lidí, kteří sem proudí ze všech stran, ruší zvěř a především, tak horkotěžce vypiplané tetřevy hlušce. Je jich zde několik desítek, ale stále není jistě, že se podaří je zde zachovat. Nedávno byl v televizi pořad o tetřevech v Brdech. Zásluhou lesáků je tam tetřev pravidelně vysazován a sledován. Bohužel se nedaří zjistit, proč jich i tak stále ubývá. Nechodím po Brdech každý den, ale již jsem ho tam viděl třikrát. Dovolte malý, na celý život nezapomenutelný zážitek:

 

Jednou, již za začínajícího šera, jsem se svým ovčákem sestupoval z hřebene. Najednou jsem viděl, jak pes zpozorněl a následně jsem zaslechl takový divný zvuk. Datel to však nebyl. Posluchal jsem a pomalu se přibližoval po cestě ke zvuku. Klapot byl stále silnější, ale nic jsem neviděl. Koukám, že pes se dívá nahoru. Zvedl jsem oči a tetřev seděl na větvi sedm metrů nade mnou. Úžasné, nádherné. Bohužel to byl jen okamžik, neboť se zvedl a odletěl přes louku do lesa. Takový zážitek bych přál každému z vás. Stačí chodit tiše, často, a pozorovat přírodu.

Václav Burle

Částečný pohled na dopadovou plochu pod Tokem, plnou suchopýru pochvatého. Ještě nedávno tady bylo doslova několik kusů a dnes tisíce.... Přes dopadovou plochu bychom se teoreticky mohli vydat nazpátek do civilizace. Není to však z různých důvodů dobrý nápad. Raději použijme asfaltovou silnici. Viz turistickáí mapa.

Václav Burle

Zvonečník hlavatý - Není to ale náhodou ten horský? Pozná to někdo podle těch lístků?

Václav Burle

Brdy jsou přebohaté na květenu. Kohoutek luční - Lychnis flos-cuculi. Když jsem před lety viděl tuto rostlinu poprvé, tak jsem byl přesvědčen, že určitě bude pro svou krásu chráněná. Bohudík je hojná.

Václav Burle

 

 

Tato brdská houba je na tomto blogu umístěna již předlouho a zatím jí nikdo nedokázal určit. Budeš první?


 

Podívejte se zde na blogu i na Padrťské rybníky a další místa na Brdech. A kdo miluje, tak jako já, vojenské újezdy, tak si ještě klikne Doupov, Boletice, Jince atd... Nezapomeňte klikat na hvězdičky. Pouze tak poznám....

 

K Toku a jeho okolí přivítám jakékoliv informace, které sem budu stále připisovat! Mohu i pod vaším jménem!

Vytvořil: Burle   Zobrazeno: 2374x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Jarka
Popisy i fotky jsou super,bez ohledu na politické vyznání... .-))) Ideální rozpis na to, vzít bágl, usárnu, kytaru a vyrazit.... Zatím to nemohu realizovat, ale kdyby to šlo, vyrazím hned.. :-))
05. 11. 2009, 02:00:59

Burle
Můžeš kdykoliv vyrazit s naší skupinou vandrovníků. Více na burle.blog.cz Kytaristu potřebujeme! Znáš i ty národní sprostonárodní nebo ty: Zapadá slunéčko za Tymákovsku horu. Zas jeden den v pr... chvála pánu Bohu....
06. 11. 2009, 00:03:34

lynxx
Ahoj. Mrkni se sem. Bojujeme! http://www.facebook.com/pages/Nechci-zniceny-les-v-Brdech-ani-nikde-jinde-stop-illegal-offroads/244735055910
10. 01. 2010, 01:07:23

Robert
Nechápu proč ta averze vůči cyklistům. Zajímavé je, že sběratelé borůvek nevadí. Autorův přístup všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější, se mi příčí. Já samozvaný ochránce Brd určím, kdo poleze do "mého" revíru ....
26. 05. 2010, 13:15:01

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku