HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

Čepičatka jehličnanová smrtelně jedovatá

Česká republika - 16.10.2009

Opeňka měnlivá vám pomůže v přírodě přežít. pozor ale na její dvojnici!!!

Čepičatka jehličnanová je houbou, s kterou mám stále problémy, nejasnosti. Problematiku kolem ní jsem diskutoval s řadou mykologů a stále nemám jasno. Navíc prý jsou známy příklady, kdy rostla společně na jednom pařezu i s opeňkou měnlivou. Buďte proto prosím opatrní. Každý kus opeňky si dobře prohlédněte. A jak jste na tom vy? Platí zde následující pravidlo. Podle atlasů nic nepoznáte. Musíte jí najít v lese, přímo na místě činu. Jiné cesty není. Pouze tak jí poznáte dokonale. Čepičatka obsahuje, tak jako muchomůrka zelená, amantin. Je tedy smrtelně jedovatá.

 

Smrtelná dávka na dospělého člověka je přibližně po požití asi 13 plodnic. První příznaky se začínají projevovat po 24 hodinách. Rozhodující je pátý den. Vždy platí, že při jakýchkoliv zdravotních problémech po požití hub ihned vyhledejme lékaře a nezapomeňme přinést zbytky plodnic, třeba i zvratky.

 

Opeňka měnlivá je sbírána od nepaměti. Proto má desítky jmen. Čepičatku jehličnanovou jsem v přírodě nikdy nepotkal, nebo spíše jsem byl nepozorný. Znám jí pouze z výstav, nebo z besed, kde nebyly nikdy žádné pěkné exempláře, spíše naopak. Jak čepičatku znali naši předci, kolik bylo asi smrtelných otrav. Nebo jí snad dokonale uměli určit? Docházelo snad často k záměně těchto dvou plodnic? A jak je tomu dnes?

 

Je zajímavé, že ve starých atlasech se doporučuje sbírat opeňku, ale o čepičatce jehličnanové tam není ani jeden jediný řádek. To jsou ty záhady kolem hub. V této souvislosti si nezapomeňte na tomto blogu přečíst článek o opeňce měnlivé.

 

Říká se, že v naší republice je více než sedm miliónů houbařů. Ano, někteří chodí do lesa jen několik dnů v roce, když rostou, a těch skalních je velice nemnoho. Kolik lidí asi sbírá opeňku. Moc jich podle mých zkušeností nebude. A když jim i vysvětlíte, jak vynikající houba to je, a v jakém množství roste, tak se jim hrůzou ježí vlasy, že by jí snad měli konzumovat.

 

Podle pana Kotlaby a Baiera -byla to velká diskuse- se obě houby dají rozeznat podle znaků /prstýnek, šupinky u opeňky měnlivé/ a /čepičatka jehličnanová má rýhovaný okraj klobouku a přitiskle bíle šupinkatý až vlaknitý třeň, hrbolek na klobouku/ a podle dřeva ze kterého rostou. Ale to podle atlasů není tak docela pravda. Obě houby rostou jak na stromech jehličnatých, tak i listnatých. Tudy asi cesta nevede. Mnohokrát jsem našel značné množství plodnic opeňky, kdy jsem si nebyl úplně jistý zda je to ona. Znaky neměla, pouze ten jeden, že jí z jednoho pařezu rostlo hodně. Čepičatka se vyskytuje prý pouze v několika plodnicích, nebo v malých trsech.

 

A samozřejmě jsem zapomněl co řekl pan Landa. Rozhodujícím poznávacím znakem je jejich vůně. Opeňka má vůni houbovou a čepičatka jehličnanová voní po mouce...

 

A aby toho ještě nebylo dost, tak sedm dalších čepičatek je rovněž více či méně jedovatých. Například čepičatka jednobarevná, Galerina unicolor, se kromě klobouku až moc podobá opeňce. Má i šupinky a prstýnek... To je ale blázinec, že ano! Takže buďme opatrní. Nevíte někdo, jest-li jsou známy nějaké otravy čepičatkou jehličnanovou?

 

Nedávno jsem v Praze navštívil obrovské knihkupectví. Sedl jsem si do křesla a prohlížel desítky publikací o houbách. Pozornost jsem především věnoval čepičatce jehličnanové a nestačil jsem koukat. Co fotografie to úplně jiná plodnice. Dokonce jsem se dozvěděl, že i tato houba má na třeni hnědý prstýnek...

Více na burle.blog.cz 

 

 

Přečteno: 709 x.
 
burle 23.11.2009
Fotografie čepičatky jehličnanové od Radka Pilaře již na burle.blog.cz
Svoboda Karel 3.6.2012
Všechny atlasy, ve kterých se zobrazují houby podobné čepičatce jehličnaté a ve kterých není vyobrazena a dokonale popsána ona čepičatka bez ohledů na kšefty, neprodleně stáhnout z prodeje!!!

Reagovat



Fotky:

Zatím žádné fotky.

Mapa :