HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Burle

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  Burle  /  Hlíva IV,,, S touto houbou se dá přežít  / Hlíva IV. s touto houbou se dá v přírodě přežít

Hlíva IV. s touto houbou se dá v přírodě přežít

Vytvořeno: 07.06.2009
Autor: Burle


Z myslivecké dolovné jsme přijeli strašně unaveni, ale navýsost spokojeni. Nemohl jsem usnout a i po celou noc jsem se ve snu vracel do vojenského hvozdu. Ráno jsem nemohl dospat. Kanady na nohu, do maskovaného batůžku svačinu s termoskou a houbařskou tašku s velkým uchem přes rameno. Mám zákaz od manželky přivést jakoukoliv houbu. Mrazák a lednice jsou plny do posledního centimetru.

 

Jen jsem sedl do auta, tak začalo pršet. Bohudík v lese, kvůli vyšší nadmořské výšce, sněží. A už je tu potvora jedna vánice. Nasazuji kapucu a pomalu se šinu na hradiště. Zde někdo podřízl velký dřevěný kříž. Jsou tací, kteří tvrdí, že na pohanská místa tento symbol nepatří. ˇJen čert a Bůh vědí, kde je pravda...

 

Pomalu jdu po hřebenu. Všude kamení, popadané větve a vše nebezpečně kluzké. Před sebou mám v náročném terénu sedm kilometrů. Najednou koukám na ten zázrak. Viditelnost na několik desítek metrů a z mlhy a padající nadílky, vystupují desítky více než stoletých stromů. Ty mladší není moc vidět. Nádhera, ale těžko se bude hlíva v tom nečase hledat.

Václav Burle

 

Kráčím pomalu, jako lovec na šoulačce. Po hodině chůze vím, že dnes úspěšný nebudu. Stále dumám, proč ve vojenském prostoru jsou na hlívu žně a tady nic. Bohužel nevidím moc daleko, ale najednou z oparu vystupuje mnohaletý buk a na něm spousta... Nejdříve jsem si myslel, že jsem objevil tu mojí milovanou krásku. Ne, je to postarší velikánský trs sírovce žlutého.

 

U konce cesty, pak se budu pod hřebenem vracet zpět, mám nádherný několikastaletý strom. V minulém roce na něm hlíva nebyla, ale v předminulém ano. Jak já miluji ty záhady kolem hub. Bude, nebo nebude letos hlíva na mém krasavci. Jak já miluji stromy...

 

Začínám se orientovat, vidim silničku se značkou a už vím, že jsem blízko. Koukám, jak jelen na vrata nové obory. Buk, odhaduji třista let, je zlomen. Neustál ty obrovské vichry ve vrcholové části lesa. Vždyť také přesahoval všechny své kamarády. Kmen je obrostlý hlívou ústřičnou a padlá část plicní. Je jí všude spousta. Ústřičná je buď zdravá nebo úplně hin, plicní úplně vyschlá. Minulý týden byly houby zmrzlé a hodně vodnaté. Dnes úplný opak. Vytáčím telefon a informuji ženu, jak je v lese krásně a že jsem na našem stromě našel jí, mezi houbami šampiónku. "No jo, tak ji přivez." Jsem spokojený...

 

Václav Burle

 

Usedám pod stříšku lesního odpočivadla, kde již debužíruje neznámý tremp. Je to jediný člověk, kterého jsem v poslední době v lesích potkal. Nestačím koukat. Příkladně vybaven, ale i v té zimě v kraťasech. Povídáme si o životě a nejvíce o internetu. Vždyť je to jeho zaměstnání. Nestačím se divit, jaké hrůzostrašnosti vypráví...

 

Vracím se po lesní, listím nastlané, cestičce. Rozhlížím se směrem ke hřebenu, do míst, kde jsem napodzim našel slilzečku porcelánovou. Už se těším na několik buků, na kterých každoročně nacházím hlívu. Stále se ohlížím zpět, neboť je všeobecně známo, že bez této námahy, člověk čato plodnice přejde. A jsem odměněn. Na jednom z mých stromů několik kousků uvadlé, špatné hlívy. Po kilometru vyhlížím další strom. Nic! Jdu se k němu podívat z druhé strany kmene. Úžasné. Strom plný ústřičné. Je jí zde tak dvanáct kilo. Je zde i několik doslova obrovských kousků. Něco tak velkého jsem ještě nikdy neviděl. Odhaduji to na třicet centimetrů. Volám manželce. "No dobře, tak jí přines." Plním tašku, ale až na několik plodnic všechna zůstává na buku. Už jí nemám kam dát. "Třeň" je ohromně tlustý a vše je zdravé.

 

Ve starém lese je krásně. Přestalo sněžit a mlha pomalu ustupuje. Nebude to dlouho trvat a bude tma. Přidávám do kroku, ale mé oči stále propátravají stromy. Z oparu vystupuje opět letitý buk a na něm ona. Přicházím blíž a kochám se tou krásou. V sobotu se pojedeme podívat do centrálek, jestli najdeme ty minule nenalezené hlívy plicní zavaté sněhem. V neděli se vrátím na toto místo. Je zajímavé, že hlívy jsou u lesní cesty. Musí zde být již několik týdnů. Nikdo však o ně neprojevil zájem. Vysvětlení je jenom jedno. Stará houbařská generace odešla na věčnost a ta dnešní již do lesa téměř nechodí. Více aut je před supermarkety, hypermarkety, než u lesa. Holt taková je doba....

Václav Burle

 

Poznámka: Napište prosím, jak jste letos byli v hledání hlívy úspěšní vy? Nebo jsem měl pouze štěstí já, byla to snad náhoda... Václav Burle

 

Poraďte! Na Šumavě v Prašilech jsem našel člověka, který by byl ochoten ve své nemovitosti zřídit výstavní síň na téma houby. Fotografie, knihovnu, odlitky, tedy vše co se týká hub. Má však obavu, že návštěvnost by byla minimální. Co si o této záležitosti myslíte?

Vytvořil: Burle   Zobrazeno: 904x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse


Další podobné články na burle.blog.cz
07. 06. 2009, 21:46:26

Burle
Hledám zájemce o zkoumání hlívy v roce 2009 - 2010.
15. 06. 2009, 14:44:12

Petr
Hezky clanek, ja si pravidelne kupuji na hliva-ustricna.info hlívu v kapslích, je to vlastně prášek a koncentrát, hodí se to i do polévek a omáček stačí kapsli otevřít a vysypat...
22. 06. 2009, 21:54:48

burle
Milý Petře, já jsem přesvědčen, že všechny ty předražené preparáty jsou podvodem. Když si přečteš na mém blogu všechny články o hlívě, tak zjistíš, že je to určitě jinak... Například pan Smotlacha v minulém století považuje hlívy za houby podřadné. Léčivé se staly v okamžiku, kdy se z nich začaly vyrábět "léčiva". Je to obchodní strategie. Moc jsem se o tuto otázku zajímal, ale ještě jsem nikde nesehnal vyjádření laboratoře s červeným kulatým razítkem, která by to potvrdila.... Na straně druhé je prý pravda, že hlíva ničí bradavice!
26. 06. 2009, 11:27:16

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku