HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

Burle

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  Burle  /  Hlíva ústřičná, houby, příroda  / Hlíva ústřičná, houby, příroda

Hlíva ústřičná, houby, příroda

Vytvořeno: 07.08.2009
Autor: Burle


Od podzimu minulého roku jsem se vášnivě věnoval hlívě. Články jsou uveřejněné, když kliknete rubriku "O houbách pod jedlí". Další, když kliknete Hlíva ústřičná. Takhle úspěšnou sezónu jsem snad ještě nikdy nezažil. Má to však následující zádrhel. Růst hlívy na několika lokalitách se zastavil začátkem ledna, když nastaly mrazy. Do té doby to byly, v tom dobrém slova smyslu, hlívové orgie. Již koncem prosince jsem na "hlívovníkových plantážích" nacházel na několika místech, jak na stojících kmenech, tak i na ležících na zemi, stovky milimetrových hlív. Mrazivé počasí však jejich růst zastavilo. Od konce ledna jsem se do hvozdů několikrát vypravil, ale pro obrovské množství sněhu jsem se k nim nedostal. Chtělo by to asi sněžnice, ale stejně bych si nepomohl, protože hlívičky již byly pod sněhem. Zejména od března jsem se snažil, tam několikrát proniknout, ale marně. Ani dnes jsem nebyl úspěšný. Ve vojenských Brdech je stále velké množství bílé nadílky, tak až opět na konci března. Co myslíte. Budou tam ty hlívy, nebo nebudou. Co asi udělala v jejich růstu ta nebývalá sněhová nadílka a chladné počasí...

 

Na podzim letošního roku se budu o hlívu opět zajímat. Je to fascinující nakouknout do jejího bytí. Nechcete se přidat? Vyměňovat si zkušenosti? Mám následující představu, ale o tom až někdy příště!

Václav Burle

 

Snímek je z doby, kdy ještě ve hvozdu nebylo moc sněhu...

Václav Burle

Fotografie není dokonalá. Plodnice jsou velké několik milimetrů. Důvodem byl nedostatek světla a blízkost objektivu od hlívy...

Václav Burle

Tyhle už byly trochu větší, ale zase ne o moc...

 

Je sobota 28. března: Blížíme se autem k Brdům a bohužel vidíme, že na Toku i na Praze je stále velké množství sněhu. Je jasné, že se na hlívové plácky opět nedostaneme. Opak však byl pravdou.

 

Něco tak fantastického jsem snad ještě nikdy nezažil. Při vstupu na dopadové plochy, najednou začal nad námi kroužit, přeletovat, obrovský orel mořský. Něco tak nádherného jsem ještě nikdy neviděl. Bylo na první pohled jasné, že v zimě nouzí netrpěl. Byla to úžasná podívaná...

 

Nejdříve jsme za hlívou nechtěli jít. Bylo tam pořád hodně bílé nadílky. Už jsme ale museli konečně vědět, co se s tím malým nadělením za tři měsíce stalo. Manželka po sněhu většinou kráčela, jak Ježíš po jezeře. Já jsem však při svých kilech stále zapadal a bylo to mnohdy o zlomení kotníku. Bylo to moc namáhavé, vysilující. Byly tam. Stovky milimetrových hlív vyrostlo tak na jeden centimetr. Vypadaly však velice dobře. Za mrazů a spousty sněhu se jim evidentně nic nestalo.

 

Navíc jsem objevil další dva stromy, které byly obsypané stovkou malých hlív. A u paty buku pořádný trs /fotky přinesu někdy hodně později/ mladých plodnic, vhodných ale již k nakousnutí. Vážily 1,6 kg. Byly však úděsně nasáklé vodou. Takže až je povaříme, tak to nebude nic moc.

 

Já bláhovec jsem si myslel, že bádání kolem těchto hub koncem března skončí. To jsem se ale moc zmýlil. Holt tam budu ještě muset zajet cca v polovině dubna, takže očekávejte pokračování tohoto článku. Sám jsem moc zvědav, kdy to z hlívou v letošním roce skončí.

 

Při odchodu z hvozdu najednou koukáme a kolem nás začal kroužit, přeletovat, obrovský, jedinečný, exemplář čápa černého. Byl nádherný, asi první, který se letos vrátil do Brd. Snad se mu ten žiletkový protičapí plot bude líbít! V dalekohledu byly vidět všechna pírka. Když letěl nám nad hlavou, tak to byl takový velký černý kříž. To se snad vidí jen jednou za život...

 

Zážitek to byl ohromující a já se již rozhodl. Na taková setkání je třeba být náležitě vybaven. Koupím si kameru. Nemáte s tím, prosím, někdo nějakou zkušenost. Co mám koupit, abych pak nebyl zklamán...

 

Je neděle 12. dubna: Velikonoce, slunný den a my jdeme sklidit hlívu. Opak je však pravdou. Milimetrové hlívky zmizely, pouze ty centimetrové jsou sem tam vidět. Udělal jsem objev. Teplo a především sucho, hlívám nevyhovuje. Koukám, jak pod kůrou stromu vykukuje něco malého, šedivého. Tři kousky dokonalých, čerstvých plodnic. Pod kůrou totiž bylo ještě hodně vlhkosti, tak se zachránily! Ty oschlé jsou světle až tmavě hnědé. A jsou božsky dokonalé. Víte proč? A jsme u dalšího objevu. Ty uschlé jsou perfektně zakonzervované a mají chuť oříšků. Ty šedivé, čerstvé, pak chutnají jemně po ředkvičkách. A pak. že hlíva je bez chuti a zápachu. Určitě jejich konzumací by se dalo v přírodě dlouho přežít. Co by na to ale říkal břuch, to nevím. Asi i zde platí, že všeho moc škodí. Na jednom ze stromů na nás z hodně vysoká kouká tmavě hnědý velký trs. Byl tam již koncem listopadu a dnes je tmavý, unavený. I on letošní sezónu ukončil. Tak nashledanou zase na podzim....

 

 

I. zastavení: I dnes jsme viděli poletovat v povětří orla mořského a čápa černého. Co myslíte, mohou se ti dva mít rádi, milovat se? Odpověď je neskutečná, ale zní ANO! Viděli jsme to na vlastní oči. Orel se vykrůcal na modré obloze v úloze stíhače. "Napadal" čápa černého, ale vždy v posledním okamžiku výkrutem změnil směr. Čáp mu nezůstal nic dlužen. Ve správném okamžiku rpvněž změnil směr a rychlostí mu vlastní se od mořského odpoutal. Předpisově využíval teplých proudu a nebývalou rychlostí vystoupal do výšin brdského nebe. Takhle se honili po obloze půl hodiny. Určitě měli radost z krásného jarního dne. Jenom doufám, že jim nebude vadit žiltkový plot paní Parkánové a zpřístupnění Padrťských rybníků tisícovkám cyklistů panem Bursíkem a madam Bioodpad. Snad tam i letos zahnízdí....

 

II. zastavení: Znáte ty obrovské lesní stroje, traktory, kteří denně devastují hvozdy. Na straně druhé jim musíme poděkovat, že pro obojživelníky vykonávají záslužnou práci. Přehluboké výmoly, rygoly, zářezy, se na jaře zalijí vodou ze sněhu a v nich spřádají milenecké reje žabáci a žáby. Nikdy však není nic dokonalé. Bohužel mnohé kaluže brzy vysychají a na dně zůstávají stovky, tisíce mrtvých pulců. A kde je chyba?

 

Vy co dobře znáte brdské lesy, na každém kroku překračujete, zakopáváte o stovky, ba tisíce rygolů, odvodňovacích struh, zářezů. Účel je jediný. Odvést od smrků vodu, aby nestály v tekutině. Varovným příkladem je do nebe volající strouha kolem Padrťských rybníků. Lesáci se nesnaží ve hvozdech zadržovat vodu, ale pouze mají naučeno, přikázáno, jí z lesů odvádět. Kde jsou ty doby, kdy Brdy byly nasáklé touto drahocenou tekutinou jako houba. Navíc je třeba si uvědomit, že pitná voda se stala strategickou surovinou!

 

Jejich způsob hospodaření je pro obojživelníky devastující. V těchto jarních dnech, období páření žab, jsme prochodili po Brdech mnoho kilometrů. Výsledek je skličující. Pouze v jednom rybníčku jsme našly desítky, ba stovky milujících se partnerů. V dalších nic moc, spíše nic než moc. O mloky jsme rovněž moc nezakopli. Lesáci, ale umí výborně osazovat své vodní miniplochy pstruhy a další rybí obsádkou. Neměli by mít přednost raději obojživelnící?

 

Cesta je jediná. Začít po lesích budovat tůně, rybníčky, nevysychající kaluže. Na strouhách vybudovat odtoky na strany a tam udělat různě hluboká čvachtačiště. Pro každého lesního tvora jemu vyhovující vodní prostředí. Vždyť obojživelníci jsou lékaři hvozdů. Tam, kde se po odchodu sněhu drží dlouho voda, udělat taková opatření, aby se tam kapalina udržela co nejdéle. Vytvořme obojživelníkům v Brdech ráj .... Oni si to zaslouží ! ! ! Proč je v brdském hvozdu tak málo vodních miniploch?


III. zastavení: /psáno v srpnu 2009/ Tak si představte, že letos čáp černý a orel mořský v Brdech, tam jak měl stát americký radar, nezahnízdil. Je to jednoznačné barbarství paní Parkánové a pana Bursíka, kteří pustili cyklisty na Horní hráz Padrťských rybníků. Mysleli si, že když pustí turisty do vojenského újezdu, že jim tak zacpou hubu kritizovat radar. Odnesli to nevinní ptáci, kteří jsou zejména v současné době důležitější než nějaké celosvětové zbrojení. Je jich málo a pomalu nás opouštějí... To chceme?


Poznámka: V letech 2009 až 2010 se i nadále budu věnovat pozorování hlív. Nechceš se přidat....


Více informací o houbách a přírodě na burle.blog.cz

Vytvořil: Burle   Zobrazeno: 696x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



burle
O hlívě je řada článků na burle.blog.cz
27. 10. 2009, 13:30:47

Martin Hlíva
Na burle.blog.cz je stále více přenádherných fotografií. Vřele doporučuji!
23. 12. 2009, 22:30:36

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku