HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

Opeňka měnlivá houba na přežití

Česká republika - 4.10.2009

/Zde na blogu je několik článků o této významné houbě, včetně fotografií, ze kterých poznáte, jak opeňku poznáte/

 

Tato houba, velký to dar hvozdu pro cestovatele, kteří již nemají dostatek potravin. V malém množství je možné ji prý -opakuji prý- /jaký je váš názor/ konzumovat i syrovou. Třeň je ale moc tuhá, takže využijeme pouze nejlépe mladé kloboučky. Když máme čas, tak si ji usušíme na pozdější využití.... Já to ještě letos vyzkouším! a budu zde informovat.

Václav Burle

 

Poslední zářijový vandr po Šumavě se opravdu, ale opravdu vydařil. Prozkoumali jsme kaňon Vodňanské Blanice a předobře se zásobili houbařskou všehochutí. V zimě, a zejména na Štědrý večer a Silvestr, bude kam sáhnout, na čem si pochutnat.

 

Již několik let, rok co rok, chodím zde na tři pařezy sebrat obrovské trsy opeňky měnlivé. Ó, jak já jí miluji. V kuchyni je nepřekonatelná. Omáčka z ní připravena má dokonalý šmak, ale to pouze za předpokladu, že se použije značné množství libečku.

 

Na svatého Václava byly tři dny volna. A já jsem Václav. Vy, kdo jste mé maličkosti ještě nepřáli můžete tak udělat dodatečně! V sobotu, ihned po příjezdu, jsme vyrazili do jednoho hvozdu, kde jsme nasbírali houby. Tedy čteno, řečeno, houby - tedy naprosto nic. Byla to katastrofa. Po příchodu na tábořiště, jsem ještě běžel překontrolovat ty své opeňkové pařezy. Celý rok jsem na ně myslel a badatelsky doufal, že opět na nich budou plodnice. (Víte kolik let taková opeňka na jednom pařezu roste?) Jeden pařez byl obsypán takovým množstvím mladých a středně starých plodnic, které jsem za celý svůj život neviděl. Na druhém pak naprosté nic a na třetím spousta úplně titěrných houbiček. Vůbec jsem nepoznal, jest-li je to ona. Teprve ochutnáním jedné z nich, jsem rozpoznal, že je to ta moje krasavice inteligentní. Holt tam budu muset zajet sklízet ještě jednou.

 

Pařez je nedaleko turistické cesty a mé šampionky na něm jsou vidět zdaleka. Začal jsem mít vážnou obavu, že je někdo sebere a já budu namydlenej. Moje obava byla oprávněná. Nedaleko nich už stála dvě auta a houbaři se pohybovali v nedalekém smrčí. Nutně jsem potřeboval si ten obrovský, přenádherný trs vyfotografovat. V neděli jsem naklusal k milovaným opeňkam a čekal, kdy sluníčko hodí několik svých paprsků na plodnice.

 

Další problém. Utrhnout a nechat je přes noc a ještě celý den v autě? Ale co když se zapaří a já přiotrávím celou rodinu a přátelé. Když je ale nevezmu, tak o ně určitě příjdu....

 

Doslova celý den jsem u nich proseděl, abych si je pohlídal a především nasnímal. Polehával jsem, obcházel nejbližší okolí, včetně těch titěrných plodnic a dokonce jsem se slušně prospal. Nemohl jsem uvěřit, jak ta doba rychle uběhla.

 

Kolem chodily na blízkou zřiceninu hradu davy turistů, ale i houbaři. Nikoho, až na několik výjimek, mé plodnice nezajímali. O jejich ztrátu jsme se bál úplně zbytečně. Lidi opeňku neznají a to je dobře. Alespoň se neotráví.

 

Sem tam přišla nějaká ta parta a vyzvídala, co pak tam u toho pařezu, v pozici ležícího střelce, dělám. A co pak je to za houby. Nejdříve jsem se zeptal odkud turisté jsou, a když byli zdaleka, a tedy nebyla zde možnost, že by mé opeňkové naleziště pravidelně navštěvovali, tak jsem jim udělal přednášku na úrovni akademika. Už jsem vždy na jejich tváři - po vysvětlení znaků opeňky - poznal, že jsou rozhodnuti se sběru této vynikající pochoutky věnovat. Následně jsem jim udělal další přednášku na téma čepičatka jehličnanová. Podle údivu v jejich očích jsem si byl jist, že opeňku určitě, ale určitě sbírat nebudou.

 

Celý den od ranního slunce až do večera, jsem čekal, až alespoň jeden paprsek ze sluníčka pohladí můj pařez s celou tou nádherou. Na ty malé plodničky alespoň na chviličku jednou zasvítilo a já udělal několik snímků. Na ten velký však stále nic. Fotoaparát stále ukazoval časy 1/10. 1/30, 1/8 a já stativ nenosím. Pomocí buzoly jsem zaměřoval jeho pouť po obloze a stále se těšil, že konečně doputuje a hodí světlo do té škvíry mezi smrčky. Čekal jsem marně. Žlutá koule sice doputovala na potřebné místo, ale já jsem si neuvědomil, že bude již níž na obzoru. Světlo se nedostavilo. Ještě, že jsem udělal několik fotek při opřeném foťáku o kameny. Výsledek poznám až je z aparátu vyndám.

 

Na první pohled by se mohlo zdát, že jsem u pařezů promarnil celý den. Není to pravda. Těch téměř deset hodin jsem měl stále o čem přemýšlet. Měl jsem pocit, že jsem se věnoval meditaci, jako nějaký láma z Himalájí nebo indián z prérie. Bylo to úžasné. My totiž již neumíme se zastavit, zamyslet se, srovnat si myšlenky, priority. Stále, pořád, furt, imervere někam pospícháme. Asi do pekel...

 

Opeňku jsem samozřejmě "odstranil" naplnil jí celý košík. Měl jsem strach, že jí někdo "ukradne". V autě bez problému do druhé noci přežila.

 

V sobotu houby žádné a to jsme si nemohli nechat líbit. V pondělí jsme přepadli hvozd, který byl od toho minulého vzdálen jen přes kopec. Houboví mužíčci, lesní skřítci, víly, nás mají rádi. Naplnili jsme košíky vrchovatě. Největší radost jsem měl s nalezením srostlé rodinky kovářů. Bylo jich deset pohromadě. Brzy zde pravděpodobně umístim jejich snímek. I vy se tou krásou pokochejte.

 

V sobotu sem pod Boubín a Libín jedeme opět. Podíváme se také nejen do kaňonu Blanice, ale i do vojenského újezdu Boletice. Snad si všechny plány splníme.... Pojeď i ty. Neseď za pecí, ale naopak udělej něco pro své zdraví!

Václav Burle

Našel jste někdo v přírodě ještě větší trs plodnic opeňky měnlivé?Václav Burle

Zejména na tomto snímku je vidět, co k úplné dokonalosti způsobí moc dlouhý čas....


* * * * *

 

P.S. ...abych nezapomněl. Nedaleko je další pařez, na kterém se i letos objevil houf šupinovek kostrbatých. Zde na blogu je fotografie velkého pařezu, ze kterého tyto plodnice vyrůstají. Opět se potvdilo, že i tato houba miluje rok co rok stejné stanoviště.

 

 

 

POZOR - než začnete sbírat opeňku měnlivou, tak si zde na blogu /burle.blog.cz/ přečtěte článek čepičatka jehličnanová. Nechci, aby jste se otrávili na časy věčné....

 

 

 

Přečteno: 502 x.
 
Burle 4.10.2009
Příspěvek jsem přidal, tak jako vždycky. Opravdu nevím proč jsou tady fotografie oříznuté. Podívejte se na ně na burle.blog.cz A jako omluvu vám dám slevu na dveře a zárubně...
burle 24.11.2009
Čepičatku jehličnanovou najdete na burle.blog.cz
Kopecký 18.1.2010
Ve Velké Chuchli byla otevřena Galerie fotografií "Houby ve dveřích." Najdete jí ve vzorkovně dveří Václava Burleho!
Jan 28.5.2010
Na burle.blog.cz je o opeňce řada článků a snímků.
Janina 22.11.2010
Máte pěkný články. Skoda že nemohu vidět i fotografie.

Reagovat



Fotky:

Zatím žádné fotky.

Mapa :