HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  Janča  /  Moje pracovní prázdniny na Novém Zélandu  / Práce a jiné strasti Nového Zélandu

Práce a jiné strasti Nového Zélandu

Nový Zéland

Vytvořeno: 18.12.2014
Autor: Janča


Pracovní prázdniny neboli working holiday. Pod tímto pojmem si můžete představit téměř cokoliv. Ale k prázdninám to občas mívá dost daleko. Pracujete od nevidim do nevidim a ani ne zrovna za velký peníz. Nový Zéland není o tom si vydělat, ale spíše o zkušenosti, poznání země, jejich zvyků, přírody a lidí.

Mou destinací bylo malé městečko Motueka, ležící na severu Jižního ostrova u Tasmánského zálivu. Jelikož je toto místo dostatečně kryté, z jedné strany horami a z druhé zálivem, nachází se zde nespočet ovocných sadů a tudíž i velká příležitost najít si zde práci. V blízkosti se nachází národní park Abel Tasman, který rozhodně stojí za návštěvu. Nabízí krásné pobřeží, skalní útvary a nádherné písečné pláže.

Já jsem práci měla domluvenou předem přes mého kamaráda a tak mi ubyly starosti se sháněním práce. Pracovala jsem v jablečném sadu ve vedlejším městečku Riwaka, vzdáleném zhruba 7 km. Pokud jste sami, kupovat si auto na krátkou dobu se nevyplatí. Takže na řadě byl další dopravní prostředek a to kolo. Já měla starosti se sháněním kola vyřešeny od začátku. Prvních pár dní jsem trávila u mého hostitele, který mi nabídl ubytování u něj doma zdarma - tzv. couchsurfing. A ten jedno kolo k dispozici naštěstí měl. Sice v trochu dezolátním stavu, ale posloužilo dobře. Zpočátku mu akorát nefungovaly brzdy, takže ještě štěstí, že cestou do práce a z práce, byly jenom rovinky :-). Zhruba po měsíci mi kolo opravil jeden spolupracovník ze sadu a to už se jezdilo o mnoho lépe a bezpečněji. Jedinné, co povinně musíte mít, je helma. Pokud ji nemáte, dostanete pokutu a to jsem nechtěla riskovat. Ještě chci podotknout, že nejsem žádný jezdec. Kolo využívám málo, radějii chodím pěšky, takže začátky a vlastně i po celou dobu to bylo pro mě krušné. Více, než ze samotné práce, jsem byla unavená z cesty do práce a z práce. 14 km denně, ještě brzy ráno a třeba v dešti není nic moc. Celý den chodíte po sadu, což za 8 hodin toho nachodíte opravdu hodně a pak zase vesele na kole domů. Svalová horečka do stehen se dostavovala docela často, ale naštěstí můžete napsat svému šéfovi sms zprávu, že se necítíte a dnes nedorazíte. Pracovní podmínky jsou tam o trochu volnější než u nás. Na písemnou pracovní smlouvu se nehraje, vše se sjednává ústně a to, že končíte, stačí oznámit pár dní předem.

Pokud jde o práci, tak například v tomhle sadu je celoroční. Já přijela na jaře a odjela na začátku podzimu, takže ještě před sklizní. Tento sad, který byl velmi rozlehlý a dodával jablka např. do USA, měl jeden velký problém. A to určitou nemoc stromů, která dříve nebo později, celý strom naprosto zničila. Říkají, že tato nemoc k nim přišla z Evropy....jej :-). Takže celodenní prací, každodenní, monotónní bylo procházet sadem, zkoumat jeden strom za druhým. Stříhat větve nebo ošetřovat nemocné stromy a nebo je přmo označovat, který půjde na porážku, protože mu už není pomoci. A práce bylo skutečně neustále dost. Pokud někde přehlédnete znak nákazy, který není zrovna viditelný a trvá, než ho teprve začnete vidět, nemoc se rozšíří....tudíž každý měsíc můžete kontrolovat stále ty stejné stromy a pořád je co uzeřávat. A ještě důležitá věc! Když prší, tak se nepracuje, protože se pak ona nemoc snadněji přenáší. Další zábavnou předsezónní prací je například počítání jablek na jednom stromu, aby se zjistilo, jak moc opadávají a jaká asi bude letos úroda. Nebo i počítání samotných stromů, aby se vědělo, kolik jich zhruba šlo na porážku.

Samotný sběr je pak velmi náročný. Musíte naplnit několik beden denně a s košem na hrudníku plným jablek, neustále lézt po žebříku nahoru a dolů. Nevím, jak jinde, ale v tomhle našem sadu příjímali na sběr pouze brigádníky z ostrova Tonga. Pokud jste měli někdy čest se s nimi setkat, tak víte, že jsou to opravdoví obři přetékajících svalů. Dokáží za den načesat více než obyčejný člověk za týden :-). Takže pokud šlo o sběr jablek, nebylo zde místo pro nás, normální malé lidi.

Dost o práci a ještě k samotnému vízu a příletu na Nový Zéland. O Vízum si můžete zažádat přímo na vládních webových stránkách Nového Zélandu http://www.immigration.govt.nz/. Zde zjistíte, kdy se otevírá kvóta, poté vyplníte jednoduchý formulář a zaplatíte poplatek za vízum. Kvóta čítá 1200 míst ročně a plní se zhruba do dvou měsíců od otevření, které bývá začátkem března. Na Vaše vízum musíte vycestovat do jednoho roku od udělení, jinak Vám propadá. A nezapomeňte! Žádat o working holiday vízum můžete jen jednou za život a do 35 let včetně.

S vytisknutým vízem, které Vám příjde na email a pasem, projdete celní a pasovou kontrolou, odpovíte pár otázek a ode dne vstupu do země máte jeden rok na práci. Během toho roku, kdy můžete na Novém Zélandu pracovat, můžete několikrát zemi opustit a zase se tam vrátit. Takže pokud si chcete udělat výlet třeba do Austrálie nebo na Fiji, není to problém. Pokud celý rok pracujete v sadu nebo obecně v zemědělství, pak si můžete zažádat o prodloužení o další 3 měsíce. Hned v prvním městě si podáte žádost o IRD, což je daňové číslo, na základě kterého můžete legálně pracovat. To by vám mělo přijít na adresu bydliště zhruba do 2 týdnů. Pak si už jenom otevřít bankovní účet u některé z novozélandskýh bank a je hotovo!

Dále potřebujete někde bydlet. Samozřejmě se nabízí možnost hostelů, kde můžete dlouhodobě bydlet, ale nemyslím si, že zde najdete zrovna soukromí a klid. V místních supermarketech můžete najít spoustu inzerátů s nabídkou ubytování u někoho doma, kde Vám pronajímají vlastní pokoj. Kuchyni, koupelnu a ostaní místnosti v domě můžete samozřejmě využívat také. Cena menšího pokoje se pohybuje okolo 100 NZD týdně. Většina domácností má samozřejmě wi-fi. Pokud ne, přístup na internet má zdarma kterákoliv veřejná knihovna.

Před odjezdem ze Zélandu ještě můžete zažádat o vrácení daní přímo na některém z daňových úřadů a vrácená daň vám přijde zhruba do měsíce na Váš novozélandský účet. Nebo pokud ho již nemáte, tak poštou k Vám domů do Čech jako šek. Žádat můžete zpětně i několik let od nás z Čech, ale agentury, které toto dělají, si za to účtují nekřesťanské peníze. Proto je lepší, vyřídit to hned, ještě před odjezdem ze země. Musíte mít také pojištění po celou dobu pobytu. Nejlevněji pojištění vycházelo přes novozélandskou pojištovnu, která přímo nabízí pojíštění k working holiday vízům.

Pokud tedy chcete poznat Nový Zéland a zároveň si vydělat i nějaké peníze na cestování, je pro Vás program working holiday tou nejlepší volbou.

Vytvořil: Janča   Zobrazeno: 491x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů