HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Balkán 2010  / Bobřík odvahy aneb na otočku do Rumunska

Bobřík odvahy aneb na otočku do Rumunska

Rumunsko

Vytvořeno: 21.06.2010
Autor: JanPodany


Každý z nás má nějaké představy a možná i předsudky. Cestováním se snažíme své představy zhmotnit a předsudky odbourat, což je, myslím si, přínosné.

Já žiji v zajetí předsudků o Rumunsku. Vím, že Rumunsko je již přes dva roky členem Evropské unie, že za dvacet let muselo urazit notnou cestu od socialismu, tak jako to urazila Česká republika. Mnoho známých v Rumunsku bylo a vrátilo se bez sebemenší újmy. 

Přesto mám Rumunsko spjaté s bandity v horách, špínou, nepořádkem, hladem, chudobou, nefungující elektřinou, krádežemi atp. Dokonce moje maminka se vůbec nehroutila z toho, že budeme cestovat Albánií, ale Rumunsko se mi snažila jemně rozmlouvat: "Víš, Honzíku, to Rumunsko... Myslíš si, že je to dobrý nápad?!"

Tak den, kdy je konečně záhodno vyzkoušet, zda je to dobrý nápad, právě nadešel.  Nasedáme do auta a vyrážíme. Hned v Balčiku je totální chaos, neboť opravují silnice a trvá nám asi 30 minut, než se vymotáme a trefíme správný směr na hranici. Tonča: "Tak to radši otoč, to je zlé znamení!"

Nenechal jsem se zviklat a pokračuji dál k bulharsko - rumunské hranici. Silnice je čím dál horší, i když to vypadá, že brzo s ní začnou něco dělat. Vesnice jsou čím dál víc vybydlenější a opravdu to tu připomíná Balkán z mých představ.

Na hranicích probíhá ještě pasová kontrola, která je pouhou formalitou, celníci tu už nejsou. Za čárou nás čeká Rumunsko. Nevím, jak ostatní, ale já mám divné šimrání okolo žaludku. Zřejmě nejsem sám, neboť Tonča i Pavel zamykají dveře od auta, i když sedí uvnitř.

Tak  ještě pár metrů a už je kolem nás jen Rumunsko. Ale co to? Nějak se mi nezhmotňují mé představy. Auto si to sviští po výborném asfaltu, všude srozumitelné značky a ukazatele. Třebaže jsou nápisy v latince, nerozumím ani slovo. Ale to je můj problém.

Cestou na Constantu projíždíme vesnice, které mají zajímavé názvy: 2. květen či 29. říjen. Zřejmě nějaká památná data rumunské historie. Jsem rád, že neprojíždíme vesnici 25. prosinec. V ten den totiž popravili rumunského komunistického diktátora. A taková výročí si není třeba připomínat, snad jen kdyby zase někdo chtěl Rumuny zbídačovat.

Po půl hodině projíždíme již přímořskými letovisky a žasneme, jak jsou vybavené a upravené. Začínám litovat, že jsem si s sebou nevzal plavky, protože se to s bulharským Balčikem nemůže vůbec srovnávat.

Ale to již vjíždíme do Constanty. Je to velký černomořský přístav a opět překračujeme Dunaj, i když jenom jeho Černomořský kanál.

Město je to rušné a nějak intuitivně míříme do centra. Přes rušnost provozu, který tu panuje, nacházíme příhodné místo na parkování. Při zamykání vozu mám pořád nepříjemný pocit, že je to naposled, co vidím auto.

Nastalo však poledne a naše žaludky se hlásí o oběd. Blízká restaurace uspokojí bohatě naše potřeby a poprvé utrácíme rumunské lei. To jsou vůbec zajímavé peníze. Stupeň zabezpečení mají jako australské dolary. Spíš než o papír jedná se o nějaký plast či voskovaný papír, který mi na omak není příjemný. A ještě má v části plastovou průhledku. Číšník však peníze přijal, tak je asi vše v pořádku.

Zamířili jsme do centra, abychom se obdivovali Historickému muzeu, památkám na Římany a pomníku Ovidia. Během hodinky jsme doputovali až k nábřeží, kterému smutně dominuje chátrající kasino. Mile nás překvapuje, že v ulicích je čisto a není vidět žádné žebráky.

Po pěší prohlídce města se snažíme utratit bani, což jsou rumunské drobné, za zmrzlinu, vodu, pohlednice. Úspěšně se nám to daří. A co je nejdůležitější, auto je tam, kde jsme ho zaparkovali. Nasedáme, proplétáme se ucpanou Constantou a míříme zpět do Balčiku.

Musím upřímně napsat, že Rumunskem jsme byli příjemně překvapeni a aspoň mně všechny předsudky padly a ode dneška považuji Rumunsko za plnoprávného člena EU. A jsem tomu rád.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 1450x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Tonda
Toto je asi jediný spolehlivý způsob, jak některé předsudky odbourat - prostě to vyzkoušet. Bohužel většinou k tomu chybí ta odvaha. Takže gratuluji vám všem k získání odvahy. :-)
24. 06. 2010, 10:25:44

Lenka
Ahojda, cestovateli, posílám pozdravy a samozřejmě přeju všechno nejlepší k tvému dnešnímu svátku. Taky děkuju za pohled z Mamaia :o) Moc mě potěšil :o)
24. 06. 2010, 12:42:27
Leni, to už dorazil? To je ale rychlost. No prostě Rumunsko mile překvapuje ve všech oblastech. Doufám, že si Mamaiu poznala ;) Tondo, děkujeme.
24. 06. 2010, 13:37:23