HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Malé Antily 2012/2013  / Tříkrálová vyjížďka

Tříkrálová vyjížďka

Svatý Vincent a Grenadiny

Vytvořeno: 06.01.2013
Autor: JanPodany


V neděli jsme se domluvili s Arim, že bychom si rádi projeli ostrov Svatý Vincenc a prohlédli si nějaké zajímavosti. Vzhledem k počasí v horách jsme zavrhli pěší túry ostrovem, třebaže nás lákaly. Takový výstup na sopku zní zajímavě, ale naše nohy si ještě stále pamatují novoroční výšlap na Gros Piton.

Ráno vyrážíme na východní návětrnou stranu ostrova. Není to od nás daleko a projíždíme malebně upravenými vesničkami, kdy jedna přechází zlehka v druhou. Naším prvním cílem je rozestavěné nové letiště, které bude po barbadoském druhé největší v oblasti. V současné chvíli na Svatý Vincenc můžou létat pouze místní letadla a největším z nich je Dash 8, kterého má ve flotile LIAT. Po dostavbě letiště zde budou přistávat i velká letadla, např. Airbusy z Evropy, Kanady a Spojených států amerických, čímž se zvedne turistická atraktivita ostrova. Hrubá stavba ranveje a odbavovací haly je hotová a prý již v letošním roce dojde ke slavnostnímu otevření.

Nedaleko nově budovaného letiště je filmové místo. Na tomto ostrově se totiž natáčely dva díly Pirátů z Karibiku. Zde filmaři využili strmých útesů a krásných panenských pláží s jemným černým pískem. Dalším místem, kde se natáčelo více scén, je Wallilabou.

Než se tam vypravíme, zastavujeme v pevnosti Charlotte, která ještě dnes slouží jako ženská věznice. Jelikož je na ostrově nízká kriminalita, odpykává si trest šest odsouzených. Najednou z ochozu se začínají linout nádherně melodické hlasy, které zpívají náboženské písně. Dvě zpěvačky takto snaží přimět svět k víře a vzájemné lásce. Je radost je poslouchat. Když skončí své vystoupení, které směřují do všech stran ostrova, neubráním se a oslovím je se slovy díků a vděčnosti. Odvděčí se mi tím, že mi znovu zazpívají píseň, která mě zaujala nejvíce.

Pokračujeme dál po závětrném pobřeží do vesnice Wallilabou. Kousek za zmíněnou vesnicí slibuje tištěný průvodce vodopád. Když však vodopád spatříme, neubráníme se úsměvu. Voda padá sotva ze tří metrů. Jelikož je však po dešti, oceňujeme mohutný průtok.

Teď už však sjíždíme do přístavního města, ve kterém Jack Sparrow prožíval svá dobrodružství, včetně trápení s prokletou Černou perlou. Filmaři zde nechali stát kulisy. Můžeme se přesvědčit, že stavby jsou kašírované. Je tu zřízeno i malé muzeum s fotografiemi herců, štábu i komparsu. Někteří domorodci z této slávy těží dodnes.

Využíváme místa ke šnorchlování. Ze začátku jsme zklamaní, protože rybek je málo, zato koráli se činí. Jsou tu v hojném místě zastoupení koráli, kteří v proudu povlávají a mají tvar listu či vějíře. Podaří se mi dostat do hejna malých rybek, které se drží při hladině, a přijmou mě mezi sebe. Vyvolává to ve mně zajímavé pocity. Po dvou hodinách už mám šnorchlování dost a vracím se na pláž. Když tu zaznamenám mezi kameny nezvyklý pohyb.

Zpozorním a pořádně se zaměřím. Ty kameny se hýbou. A v tu chvíli mi to dochází. Já vidím svou první živou chobotnici. Je krásně nazelenalá, a když občas vystřeli chapadlem po dotěrné rybce, vidím bílé přísavky na fialovém podkladě. Jakmile však vydoluje poslední kamínek, změní barvu na pískovou a zmizí ve skulině mezi kameny.

Sluníčko se začíná schylovat k obzoru a my máme v plánu ještě zastavit u petroglyfů. Jedná se o jeden kámen, ve kterém jsou tři vyryté obličeje. Rytiny pocházejí z dob Ježíše a nikdo neví, kde se vzaly. V blízkosti protéká řeka a na jejích březích jsou vysázené různé ovocné stromy, Vědci se přou, zda je zde zanechali Karibové či Arakové nebo někdo úplně jiný.

Poslední zastávkou naší tříkrálové vyjížďky je botanická zahrada v Kingstownu. Máme štěstí, ujímá se nás sám pan profesor, který se o zahradu stará. Máme perfektní výklad s ukázkami. Sinclair je skutečný šoumen a své práci dokonale rozumí. Neváhá ze sebe udělat vodníka s vypoulenýma očima, aby se záhy změnil v rastamana. Dokonce neváhá pro nás rozbít plod mandlovníku, abychom si pochutnali na sladké mandli. Na vlastní oči vidíme skořicovník i muškátový oříšek.

Největší zážitek však přišel na závěr. Bohužel sluníčko již zapadlo, a tak se obrazová dokumentace pořizovala velmi špatně. Přiblížili jsme se k voliérám, ze kterých se ztichlou zahradou rozléhaly skřeky. Takové skřeky vydává pouze svatovincencký papoušek. Jeho peří je nádherně zbarvené a obsahuje i národní barvy Svatého Vincence a Grenadin: modrou, žlutou a zelenou.

Tak krásně pohodový a zároveň rozmanitými zážitky nabitý svátek Tří králů jsem ještě ráno neočekával. Ale musím napsat, že se svátek parádně vyvedl a tříkrálová vyjížďka za ty peníze stála.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 521x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů