HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

V bažině

Trinidad a Tobago - 8.1.2013

Trinidad a Tobago už náleží k Jižní Americe, třebaže se dá přiřadit ještě ke Karibiku. Již v roce 1976 zde vyhlásili republiku, takže po konstitučních monarchiích jsme opět na území, kde hlavou státu není britská panovnice ale prezident.

Tato republika není moc zaměřená na turisty, devizové prostředky jí plynou hlavně z ropy, plynu a asfaltu. Přesto inzerují, že na Tobagu jsou skvělé pláže a největší ostrov z Malých Antil – Trinidad oplývá přírodními rezervacemi.

Do jedné z nich se tedy vypravíme. Vybrali jsme si bažinu Nariva. Je domovem kapustňáků a zelených kondorů. To jsou živočichové, se kterými se běžně nestýkáme, tak jsme zatoužili je spatřit na vlastní oči. Abychom viděli probouzející se život v mokřadech a mnoho ptáků, musíme vyrazit z hlavního města, kde jsme ubytovaní, v časných brzkých hodinách. Auto je domluveno na pátou ranní. Překvapí nás, když nám z recepce volají již v půl páté, že auto je přistaveno.

Vybaveni řidičem a úředníkem z ministerstva turismu a hlavně s plným autem jídla pro pořádání pikniku vyrážíme ztemnělým Trinidadem na východní pobřeží. Východní pobřeží je omýváno vlnami Atlantského oceánu a my stíháme úchvatně malebný úsvit.

Po dvou hodinách jízdy jsme na místě. Vítá nás místní průvodce a náš řidič Venda chystá snídani. Seznamuje se s Bertramem, který přijel udělat snímky pro propagační letáky o bažině, které má ministerstvo letos vydat. Piknik se odehrává v rozestavěné hrubé stavbě, která bude v budoucnu sloužit jako výchozí bod všech výprav do bažiny.

Když chceme na záchod, odvedou nás k vybetonované kobce, která má pouze tři zdi a v podlaze žádnou díru. Pro konání potřeby volíme raději mokřad, za což sklízíme pochvalu od místních.

Slunce je již dostatečně vysoko, tak nasedáme do člunu. Jakmile nahodí průvodce motor, je celý mokřad bez ptáků. Proplouváme mezi mangrovovými porosty a sledujeme alespoň malé říční kraby. Když se porost rozestoupí, spatříme v dálce hejno kachen, jak si lebedí na stromě. Kachna na stromě? Není to nějaká kachna? Ubezpečují náš, že trinidadské kachny normálně hnízdí na stromech.

Máme štěstí, kolem nás proletěla ladným pohybem velká volavka. Občas se naše loďka zamotá do šlahounů leknínů, což nám nevadí. Alespoň si můžeme pořídit jejich obrázky.

Tu najednou zpozorujeme, že nás pozoruje pár vystouplých očí nad hladinou. Výborně, žijí tu i žáby! Ale to nejsou oči žáby, to jsou oči kajmana. Kajmánek je sice malý, ale téměř na dosah. Od kajmanů nám žádné nebezpečí nehrozí, ty číhají spíše na rybky.

Po půlhodinové plavbě přirážíme na ostrov. Po vylodění nastává krátká pauza na ovocnou svačinku. Průvodce nám slibuje tři druhy opic a ještě nějaké překvapení. Na náš dotaz na kapustňáky nám odpovídá, že žijí v jiné části bažiny. Takže největší lákadlo tohoto výletu prostě nebude.

Kde se vzalo, tu se vzalo hejno komárů a začali nám doslova pít krev. Teprve teď hořce litujeme, že nám nedorazily kufry ze Svatého Vincence, neboť v nich se skrývá účinná ochrana proti tomuto dotěrnému hmyzu.

Prochodíme ostrůvek křížem krážem a nacházíme po opicích pouze stopy jejich snídaně (čerstvě utržené listy), tak i zpracování této snídaně (exkrementy). Prolézáme neprostupnou houštinou, kdy nám průvodce klestí cestu mačetou. Jediní tvorové, kteří jsou ochotni být s námi, jsou komáři.

Bertram nachází na zemi kůži z hada, ale nechce se mi věřit, že je z anakondy, která tu prý také přebývá. Najednou zaslechneme hluboké hrdelní hlasy, tak opice tu vážně přebývají. Ale ať pátráme sebevíce, nemáme možnost zahlédnout z nich ani jejich červené díry, podle kterých se jmenují.

Tak jediným savcem, na kterého jsme narazili, je spící dikobraz v koruně stromů. Nechce se mi věřit, že by dikobraz lezl po stromě. Ale Zdenča je si anglickým názvem velice jistá, neboť zná toto zvíře z Kanady. Já to tipuji na lenochoda, to mi přijde přijatelnější. Ale Bertram svým velkým teleobjektivem a pořízenou fotkou mě přesvědčí, že se jedná skutečně o dikobraza. Ale vystřelené ostny mě utvrdí již sto procentně.

V ceně výletu je i oběd, který se skládá z roti. Obědváme v malé rybářské vesnici. Nad hlavami nám krouží mrchožrouti, ale my se jejich kořistí nestaneme. Dokonce bychom chtěli věřit tomu, že je to kriticky ohrožený kondor zelený. Těchto ptáků je však tolik, že to na téměř vyhubený druh nevypadá.

V odpoledních hodinách jsme zpět v Port of Spain. Tento výlet má však pro nás další příběh. Mně a Davidovi kufry dorazily večer. Zdeničce je přislíbeno, že ještě dorazí. Po dvou dnech však zvoní na pokoji telefon. A ona to Suzanne, vedoucí místní cestovky, která nás vzala do bažiny. Ptá se, zda už máme kufry. Sděluji jí, že nám chybí Zdenčin kufr a ona se nabídne, že nám zajistí pomoc. Tak uvidíme. Dokonce jsme už odpustili i ty chybějící kapustňáky.

Přečteno: 83 x.
 
Braddy 11.1.2013
Honzíku, děkujeme za krásný pohled ze Sv. Lucie! Dorazil včera (10.1.) To je rychlost! :-)
Markéta 11.1.2013
Také mnohokráte děkuji za včera došlý pohled. Pláž vypadá lákavě :-)
JanPodany 12.1.2013
Braddy a Markéta: Není zač, jsem rád, že dorazily!

Reagovat



Mapa (Nariva swamp):