HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Malé Antily 2012/2013  / Mezi dvěma prezidenty

Mezi dvěma prezidenty

Francie

Vytvořeno: 27.12.2012
Autor: JanPodany


Ne, nebojte se. Ta naše druhá cesta do Karibiku má opět ryze cestovatelský charakter. Nebudeme zde navazovat diplomatické vztahy, neboť ty už navázané jsou. Ale před třemi lety jsme odlétali ještě z Prahy Ruzyně. Dnes však stojíme na letišti Václava Havla a čekáme na odbavení do Paříže na letiště Charlese de Gaulla. Opět nejsem zklamán, neboť na let do Paříže jsou otevřené jen tři odbavovací přepážky a postupujeme celkem pomalu. Přitom se do Karibiku tak těšíme!

David zkoušel nás odbavit již doma přes počítač, ale nezdařilo. Přičítáme to tomu, že z Paříže odlétáme z jiného letiště, než na které z Prahy přiletíme. Ani samoobslužný kiosek není k našemu pokusu odbavit se shovívavý. Naštěstí v rámci urychlení přichází obsluha a velmi jednoduše přes Zdenčin pas nás v kiosku odbaví s tím, že budeme odbaveni pouze do Paříže a nebudeme sedět pospolu. Hned nás však uklidní, že u přepážky se to dá změnit. K čemu je tedy samoobslužné odbavení? Nejsme jediní, kdo měli s odbavením problémy.

U přepážky jsme odbaveni na první let do Paříže a dokonce sedíme vedle sebe. Za dvě hodiny dosedáme v Paříži za obvyklého deště. Je snad někdy možné přiletět do Paříže, aniž by pršelo? Z letadla vystupujeme přistaveným chobotem. To je dobře, alespoň nezmokneme! Ouha, z chobotu pokračujeme po kluzkých kovových schodech přímo na plochu, kde na nás čeká autobus. Vyhlídkovou jízdou okolo snad všech terminálů přijíždíme k letištní budově, kde se po chvíli setkáme i se svými zavazadly.

První fázi přesunu do Karibiku jsme zvládli, teď nás čeká fáze druhá, tj. přejezd předplaceným autobusem z letiště Charlese de Gaulla na letiště Orly. Poměrně značenou trasou se dostáváme na stanoviště autobusu. Spoj jezdí každou půlhodinu a zrovna vidíme, jak nám mizí v dálce. Kde se vzal, tu se vzal a je tu hnedle další autobus. Z toho však obsluha vyhází kufry na mokrý chodník. Vyvalí se dav cestujících, který pobere kufry a mizí uvnitř letiště. Za další tři minuty přijíždí prázdný autobus, který je označen cedulí Paříž – Orly.

Nahrneme se s kufry k zavazadlovému prostoru a jsme neskutečně šťastní, že jsme své kufry dostali v té hrozné tlačenici dovnitř. Slastně stojíme na dešti a čekáme, až se dostaneme se svými palubními vstupenkami k řidiči. Náhle stojíme jak opaření, neboť řidič hlásí, že už nemá volná místa, a to zrovna, když jsme se probojovali k nástupním dveřím. Pohledem do vozu řidič zjistí, že ta fešná dáma se mu tam ještě vejde. Zdenička je však bojovnice a vysvětluje, že k ní patří ještě ti dva zmoklí chlápci. Řidič tedy neochotně vstane od volantu, přepočítá místa uvnitř a vrátí se s tím, že teda ještě tři volná místa má.

Ostatní jsou ubezpečení, že když mají kufry v autobuse, že jim je na Orly odvezou a oni přijedou dalším spojem. Nevím, já bych trnul hrůzou. Naštěstí už uháníme po silničním obchvatu Paříže a zjišťujeme, že z Paříže vidíme pouze panelová sídliště, nadjezdy, podjezdy a mimoúrovňové křižovatky a kdesi v dáli nad tím vším stojí dominantní kovová věž.

Teď bych mohl své úvodní slovo zakončit, ale nemůžu vás ošidit o další výborné zážitky s francouzskou organizací veřejné přepravy.  Na Orly se poměrně rychle zorientujeme (je o poznání menší než Charles de Gaulle) a míříme do té nejdelší fronty. Cestou míjíme samoobslužné kiosky a Davida opět láká možnost civilizovaného samostatného odbavení.

Zjišťuji, proč je ta fronta tak nekonečná. Francouzi odbavují všechny lety do svých zámořských departmánů pouze u jedné přepážky. Takže ať letíte na Guadeloupe, Guyanu, Martinik, Réunion či nově též na Mayotte, projdete pouze jednou přepážkou. Z pohledu orientace pasažérů je to zřejmě dobře. Problém však nastane, když do Antil odlétají dvě velká letadla s časovým odstupem pouhých 60 minut. Přesto zvládáme i druhou frontu.

David se vrací vítězně se třemi palubními vstupenkami, se kterými jsme (po důkladné kontrole) připuštěni k odbavení. Zde nám Davidem vydobyté kartičky vyměňují za nové, téměř totožné. Kufry jsme odbavili a hurá k osobnímu odbavení. Nejdříve však musíme palubní vstupenku ukázat skeneru, který nás vyhodnotí, že jsme se neztratili. Na to, že je umístěný hned vedle přepážky pro odbavení kufrů, jsme poměrně šikovní. U skeneru nikdo není, takže když si na monitoru přečteme naše jména, pokračujeme k rentgenu.

Konečně jsme ve velkém letadle, které nás má dopravit za velkou louži. A zjišťujeme, že nemáme místa vedle sebe, ale všichni sedíme do uličky, a to cikcak, takže na sebe vidíme. To se však jedna francouzská dáma rozhodla změnit. Nejdříve vysvětluje Zdeničce, že by měla jít pryč, protože na jejím místě chce sedět. Zdenička nasadí dobře nacvičený nechápavý obličej a vydrží s ním celých 15 minut, co ji ta neodbytná ženská francouzsky vysvětluje, že nutně potřebuje její místo. Jelikož jiný jazyk nezná, přivádí si na pomoc letušku.

Letušce vysvětlujeme anglicky, že bychom dámě rádi vyhověli, ale že jsme jí zbla nerozuměli. Ale opravdu si Zdenča nemůže přesunout, protože my jsme taky skupina a chceme sedět pohromadě. Dáma se nevzdá a po půl hodince přeorganizuje letadlo tak, že nakonec na to Zdenčino vytoužené místo posadí chlapa úplně neznámého a Zdenička usedá za mnou. To už však začínáme rolovat směr Martinik.

Jedno však Francouzům upřít nemohu. K jídlu automaticky servírují lahev červeného vína a lahev karibského punče. Po dlouhém letu vystupujeme za tmy na francouzskou půdu v Karibiku a jsme rádi, že jsme neopustili Evropskou unii, protože další francouzskou organizaci cestujících bychom dnes už v klidu neustáli.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 1565x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Pavel
Jak průhledný stopařský trik s nastrčením fešné dámy, abyste se dostali do autobusu. Nicméně evidentně ho ten řidič ale ještě neznal :-D Přeji jinak příjemné probuzení z dvojitých oslav příchodu roku 2013. Štastný a veselý ... :-)
01. 01. 2013, 11:06:11
Pavle, díky.
02. 01. 2013, 18:18:14

Tonca
Koukam, ze uz zacatek je plny zazitku. Odpoledne se pustim do dalsiho cteni. Opatrujte se:-).
03. 01. 2013, 10:20:37
Toni, moc děkujeme a všichni tě zdravíme. Věříme, že je vše v pořádku?!
03. 01. 2013, 11:16:35

Tonca
Dnes byla kontrola a vse je uplne v poradku. Mala je zivel, ale aspon o ni vim. Jeste poresit bolesti zad a je to:-).
03. 01. 2013, 14:02:01

Sunnies
Jo, letecká doprava je zážitek. Také jich pár mám. Užijte si to. :O)
03. 01. 2013, 19:09:58

Braddy
Ahoj Honzíku! Skoro bych začal litovat, že jsme neletěli také!:-) Ale Vídeň byla taky fajn :-)
04. 01. 2013, 11:23:18
Sunnies: Ale místní doprava tady funguje poměrně dobře. Braddy: Chybíš tu, nikdo tu neumí naší angličtinu :(
05. 01. 2013, 01:46:06

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku