HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Man 2012  / Dopravní festival

Dopravní festival

Velká Británie

Vytvořeno: 27.07.2012
Cesta: Man 2012
Autor: JanPodany


Pravým důvodem, proč jsme se vydali na Man, bylo konání dopravního festivalu. Na Manu dodnes v normálním provozu jezdí parní vlaky, po promenádě v Douglasu se prohání koňka a také jsou v provozu dvě trasy elektrických tramvají. Jedna vede po pobřeží a druhá je horská a vyváží návštěvníky ostrova na nejvyšší horu. Nesmím také zapomenout na řadu soukromých parních drážek.

Využili jsme výhodné sedmidenní karty na všechny dopravní prostředky a těšili se, až ta sláva vypukne. Každý den je věnovaný něčemu jinému. Začali jsme koňskou tramvají. Trochu mi bylo koníků líto, neboť utáhnout vůz plný plnoštíhlých turistů dá zabrat. Ale na jedné konečné mají tramvajové stáje a po každém kole koníky mění, takže koňští odboráři neprotestují. Zato kočí a průvodčí žádné pauzy nemají. Každý kůň (viděl jsem i jednu kobylu) má na krku visačku se svým jménem, tak vím, že nás táhl Mark, Steve, Ian, Douglas... V koňce jsem si zahrál na Belmonda. Za jízdy jsem dokázal přelézt z jednoho oddílu do druhého, bylo to napínavé a vzrušující zároveň. Od té doby jsme se hecovali, chceš pěknou fotku a překážím ti? Musíš si zahrát na Belmonda.

Na konečné koňky v Derby Castlu je přímý přestup na pobřežní elektrickou tramvaj, která jezdí z Douglasu do Ramsey. Důležitou zastávkou je Laxey, kde je přestup na horskou tramvaj. Zkusil jsem si Belmonda i v této tramvaji, ale cestovní rychlost je vyšší, než je koňky, a průvodčí to nenesl libě, takže jsme od toho postupně upustili. Tramvajová trať do Laxey je ve stavu, kdy se staré tramvajové vozy dostávají do zajímavých napětí a dřevěné konstrukce se zajímavě protahují a propínají. Samozřejmě je provoz levostranný a zrezivělé sloupy trolejí jsou uprostřed dvoukolejné tratě. Tramvaj jede podél pobřeží, takže za pěkného počasí lze sledovat strmé manské útesy. Chvílemi se proplétá přes pole a pastviny a cestující sleduje stáda ovcí, krav, koz, koňů a oslů. Místy jsou vidět divocí králíčci, kteří jsou poměrně malí. Na některých polích pasou místní hejna havranů, kterých je tu s racky požehnaně. Trať z Laxey do Ramsey je obdobná, turisty však méně vyhledávaná. My jsme ji však nejednou projeli tam i zpět. Tramvaj jezdí v soupravách motorový krytý vůz + vlečný vůz otevřený.

Zajímavou atrakcí je Snaefellská horská tramvaj. Ta má pouze tři stanice: Laxey, Bungalow a Summit Snaefell. V Laxey je velké tramvajové nádraží, kde se horská tramvaj sjíždí s pobřežní. Zajímavé je, že každá trať má jiný rozchod, takže horská tramvaj nemůže jezdit nikde jinde. Zastávka Bungalow je těsně pod vrcholem a nachází se u křížení se silnicí. Je zde velké záchytné parkoviště a motorizovaní návštěvníci nejvyšší hory Manu Snaefellu (621 m. n. m.) zde nastupují na posledních pár set metrů k vrcholu. Summit Snaefell je téměř na vrcholu u stejnojmenného hotelu a restaurace. Odtud je to na vrchol manské Sněžky už opravdu jen pár kroků. Pokud chytíte krásné počasí, jsou odtud nádherné panoramatické výhledy. Pokud chytnete nízkou oblačnost, nevidíte ani na krok. My jsme vyzkoušeli oboje, a to během patnáctiminutové zastávky.

Další den byl věnován parním vlakům. Vyrážíme z Douglasu jižním směrem do Port Erinu hned prvním vlakem. Po noční bouřce jsou na trati spadlé větve, takže máme o zpestření postaráno. Pára a čmoud se valí uzavřeným kolejovým tělesem, ale je vidět, že i koně jsou zvědaví a sbíhají se k trati na tu úžasnou podívanou. Vagóny jsou přesně takové, jak je známe ze starých anglických filmů, tj. každé kupé má své dveře a navzájem jsou přepažená, tudíž cestující zažívá pocit soukromí. Nádraží jsou uklizená a vyzdobená. Tratě okolo lemují nadšenci s fotoaparáty a fotí, co jim jejich aparáty a paměťové karty dovolí. Žasnu, kolik přívrženců kolejové dopravy se na Manu sešlo. Z toho je vidět, že láska k železnici je celosvětovou záležitostí. Dokonce s fotoaparáty pobíhají i ženy!

Na konečné stanici v Port Erinu všichni hledáme nejvhodnější místo, abychom právě my měli ty nejlepší fotografie ze všech a řádně zdokumentovali výměnu lokomotivy. Místní železničáři si na nás připravili opravdové lahůdky. Po nás přijíždí do Port Erinu vlak složený z osobních a nákladních vagónů a přiváží manskou raritu – nejmenší sériově vyráběné auto Peel P 50. Ti z vás, kteří čtou blog pravidelně, už vědí, že Peel je manské město. Lehce ho sundají dva chlapi z vagónu, třetí se do něj nasouká a za zpívání světově známého hitu Hej hou, hej hou a trpaslíci jdou, odtlačí vozítko k nádražní budově, kde je celý den vystaveno. Stejně tak jsou vystavená veteránská auta, ale počet čtyři mi přijde na takový festival nízký. Odpoledne přijíždí grandiózní vlak, který je tažen dvěma parními lokomotivami.

Abychom to měli pěkně ucelené, zkoušíme i Groudle Glenskou železnici, která je v soukromých rukách dobrovolníků (podle toho vypadá i jízdné, ale ochotně platíme, protože je dobře, když si lidé hrají a nezlobí, a toto nám přijde nejen bohulibé, ale i nám libé) a vede malebným údolím na vysoký útes, kde kdysi stávala mořská zoologická zahrada, pro kterou byla tato drážka stavěná.  

Další drážku zkoušíme v sobotu, a to místní důlní parní železnici v Laxey. Laxey je staré hornické město, proto není divu, že se tu zachovalo množství památek na hornickou činnost. I tato drážka září novotou a jak se z informačních panelů dovídáme, prošla nedávno celkovou rekonstrukcí.

Man žije z turistického ruchu, který je na kolejovou dopravu zaměřený. V každém větším i menším městečku najdete dopravní muzeum. V Jurby je hlavně zaměřeno na autobusy, které jsou hlavní páteří veřejné ostrovní dopravy, a je opět živo díky nadšení místních lidí, kteří svůj volný čas věnují dopravě. Z desek cti se dočteme, že i místní banky štědře tuto činnost podporují. Další muzeum jsme navštívili v Port Erinu, kde se zase zaměřují na železnici. Zde zjišťujeme, že už je pouze zlomek drah a zajímavostí v provozu. Železnice dříve spojovala i Douglas s Peelem a vedla dále do Ramsey a měla i odbočku do Foxdale. Díky turistům se uvažuje o obnovení úseku Douglas – Peel.

V Ramsey měli zvláštní molovou tramvaj. Ne že by snad tu řídil na mol opilý řidič, nebo že by tramvaj pobrukovala v molové tónině. Byl to vůz, který jezdil po molu, aby výletníci nemuseli po tak dlouhém molu pěšky. Molo vypadá na spadnutí, ale cedule se zákazem vstupu nám opět vlila naději do žil, neboť na ni někdo rukou dopsal brzké otevření. Na Manu existoval i sedačkový výtah a lanovka, ale vše to vzalo za své po válce, a železniční tratě osiřely v osudovém roce 1968.

 Hlavní důvod návštěvy jsme si užili vrchovatou měrou a vůbec se nedivím, že sem Angličané jezdí na dovolenou, a to jak senioři, tak i mladé rodiny s dětmi. Jedinou pihou na kráse bylo množství skautů a jejich neschopných vedoucích. Co to je za program, když děti naloží do tramvaje, vyvezou je na vrchol, tam je jedněmi dveřmi vylifrují, druhými nalifrují a hurá zase zpět? Druhý den takto s nimi absolvují výlet vlakem. Evidentně to skauty nebavilo, ale vypadalo to, že to nebaví ani vedoucí. To se stařenkami je jiná jízda. Ihned a bez rozpaků zabřednou s vámi v hovor a po obligátních frázích o počasí se člověk doví i zajímavosti z jejich života a procvičí si pořádně angličtinu, neboť vozy jsou stísněné a cesta dlouhá. Však i cesta může být cíl.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 828x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Milan
Nádhera, výlet se evidentně pro milovníky kolejí vydařil. Vidím správně rtuťový usměrňovač? A dokonce v chodu? Blednu závistí.Škoda že mi nevyšel termín, abych mohl jet s vámi.
03. 08. 2012, 20:03:21
Milane, vidíš správně! Mně zas při přetahování nevyšly fotky, tak budu muset na Man ještě jednou. Ale snad mi je kamarádi nějak zachrání. Ještě že nás tam bylo tolik, tak si stáhnu fotky od nich. Příští léto to vypadá na Island.
06. 08. 2012, 15:11:10