HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Tichomoří 2011  / Jak je nám zima

Jak je nám zima

Nová Kaledonie

Vytvořeno: 30.07.2011
Autor: JanPodany


Přiletěli jsme v noci na Novou Kaledonii a všechny nás zaskočil prudký pokles teploty. Do toho ještě pršelo. Je fakt, že jsme na nejjižnějším bodě našeho putování, ale pořád ještě v pásu mezi rovníkem a obratníkem Kozoroha, tudíž v tropech. Nadmořská výška je také nízká, tak proč taková zima? Možná jsme jen zhýčkaní z jiných ostrovů.

Nová Kaledonie je součástí Francie, ale má zvláštní a v zámořských územích výjimečný status. Razítko do pasu jsme nedostali, protože jsme nevyplnili příjezdovou kartu. Tu jsme vyplňovat nemuseli, protože jsme občany Evropské unie. Paradoxní však je, že francouzská území v Tichomoří nejsou územím Evropské unie.

Dnes však po dešti není ani památky, nebe je vymetené a slunce nabízí své hřejivé paprsky. Přesto je venku pouze 21 °C. Udělali jsme velmi dobře, že jsme si na noc nepustili klimatizaci. Aby nám nebyla zima v autě, větráme pouze okénky. Protože klimatizace je na nás hrozně ledová.

Půjčili jsme si na letišti krásnou Hondu Jazz. Její krásu jsme však vychutnali až dnes při plném slunečním osvětlení. Jelikož však Francouzi neumí vyslovovat hlásku „H“, jezdíme zde Ondou.

Dostatečně jsem Hondu nechválil a před hlavní poštou mě pěkně vypekla. Vše fungovalo, ale nastartovat nechtěla. Prosil jsem, vyhrožoval, přemlouval, i nepěkná slova užil a s Hondou to ani nehnulo.

Tak to je poprvé, co jsem se v Nové Kaledonii zpotil. Inu, dal jsem ruce na prsa, na svá, a mírným poklusem s kluky v zádech jsem přeběhl dva kopce do blízké pobočky AVISu. Naštěstí v sobotu dopoledne mají otevřeno.

Francouzsko-anglicky a za notné dávky pantomimy jsem jim problém vysvětlil, a i když se jedná o jinou pobočku, uvolili se nám pomoci. Přidělili nám svého nejlepšího mechanika, ten vzal startovací kabely a vyrazili jsme za naší Hondou. Chlapík nasedl, otočil klíčkem a Honda naskočila. Zeptal jsem se ho, jakým grifem ji přiměl k poslušnosti. Vysvětlil mi, že na Nové Kaledonii má každé auto svého fantóma a že se tomu nemám divit.

Odpoledne už sluníčko dostatečně hřálo a my se rozhodli, že svlažíme svá těla v oceánu. Po prohlídce kanackého kulturního centra to bylo i zapotřebí. Hotel máme přímo na nejjižnější pláži v Nouméa, tak není problém vzít na sebe plavky, přeběhnout rušnou pobřežní promenádu a ponořit se do vln.

Oceán má teplotu velmi nízkou. Stačí pár temp a už netušíme, kterou kolonku v příjezdových dokumentech ohledně pohlaví zaškrtávat. Tak takto by to nešlo. Přesouváme se zpět na hotel, kde je nádherný bazén. Teplota vody je však stejná jako v oceánu. Ještě, že jsou uprostřed bazénu ostrůvky, kde se můžeme ohřát.

Slunce zapadlo a v tu chvíli je i na vzduchu zima. Pavel si na večeři obléká dlouhé džíny, ponožky a flísovou vestu. Milan si bere ponožky a zavřené boty. Já chci být za elegána a tak si vyjdu v bílé košilce s krátkým rukávem a světlých tříčtvrťákách a v otevřené obuvi. Pravda je však taková, že jsem si teplé prádlo do Pacifiku nevzal.

Na večeři si vybíráme restauraci na kůlech, abychom seděli nad mořem. Restaurace je zařízená na zimní provoz a má ve svých prostorách trubice s otevřeným ohněm. Na druhou stranu je pravda, že uprostřed jídelny je otevřená díra čtvercového průřezu, kterou vidíme oceán.

Pod restaurací se prohánějí žraloci, které láká světlo. Servírka mi vysvětluje, že si je tu chovají, aby vždy přiměli hosty k placení. Pavel je největší zmrzlík, tak ho servírka usadí nejblíže ohni. Pavel slastně nastavuje záda a prohřívá si své staré kosti.

Po pár minutách to vypadá, že na předkrm místo francouzsko-kaledonských pochoutek bude Pavel. Uši mu už rudě žhnou a Pavel odkládá i svou teplou vestu. Třebaže se mu po hodince stolování začíná kouřit ze zad, odmítá své teplé místo opustit. Kdybych nevěděl, že Pavel učí, podezříval bych ho, že někde pracuje jako kancelářská krysa. Přesto se Pavel pořádně neopekl, tak jsme nepohrdli specialitami šéfkuchaře a dosyta se najedli. Pak už jen dojít za chladivé novokaledonské noci na hotel a slastně se oddat spánku.

Tak i takto se dá mrznout v tropech. Snad v příští destinaci opět teplota překoná hranici 25 °C.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 1028x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Tonča
Spis bych si myslela, ze je paja topic:-). A koukam, ze mate pocasi jako my.
01. 08. 2011, 13:06:25
Tončo, tam byla zima i mně! A Pája je přece rozhodně náchylný na průvan. Naštěstí nikdo z nás netopí a jsme všichni zdraví!
01. 08. 2011, 22:17:43