HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Tichomoří 2011  / Jak jsme pluli za velrybami

Jak jsme pluli za velrybami

Tonga

Vytvořeno: 11.07.2011
Autor: JanPodany


 

Tonga přírodními a historickými památkami zrovna nepřekypuje. Všechny jsme zvládli během neděle, neboť jsme půjčili automobil. Naučili jsme Pavla jezdit vlevo, používat automatickou převodovku a on se nám odvděčil tím, že na Tonze byl v roli řidiče.

V pondělí je svátek, protože korunní princ slaví narozeniny. Sice jsou úřady, včetně pošty, zavřené, ale to nám nebrání v naplnění hlavního tonžského cíle – setkání s mořskými savci, které lidé nevhodně pojmenovali velrybami.

V 9.00 jsme v přístavu a nikde nikdo. Jen ještě velmi světlý pár se tu poflakuje, zřejmě poplují za velrybami s námi. V 9.15 se objevují první námořníci a vysvětlují nám, že když je ten svátek, bude mít kapitán zpoždění.

V 9.30 se otvírá bouda a jdeme si s Pavlem vybrat ploutve, protože když budou mít velryby náladu, budeme si moci s nimi zaplavat. Pavel si ještě půjčuje šnorchl a masku, protože si to zapomněl v pokoji. Po platbě se hrneme na loď. Námořníci nám však vysvětlí, že si loď od rozzuřených velryb zničit nedají a že pojedeme ve člunu.

Posádku tvoří dva Tonžané a nás je pět pasažérů. Na člunu se musíme navzájem vyvažovat, abychom se nepřevrátili. Bohužel to ti dva nechápou a věčně cestují po člunu tak, aby na ně nepralo sluníčko.

Vytahuji z batohu opalovací krém s velmi vysokým UV filtrem a začínám se mazat, po mně začnou s mazáním i ostatní. Dokonce i ti dva světlí. Pomalu se nám začíná přístav ztrácet za přídí a my ukusujeme jednu námořní míli za druhou. Pořád ještě máme úsměv na rtu, protože v dohledné vzdálenosti se vyskytují ostrůvky. Jen Milanovi není do žertu, od rána ho bolí hlava a s velrybami plavat určitě nechce, neboť je si vědom slov své starší sestry, která je sestra, že nemá dělat věci, které nedělá ani doma.

Za hodinu a půl už jsme mimo dosah jakékoliv pevniny a zvědavě vyhlížíme velryby. Světlý pár s námi, ale oni skáčou z jednoho bortu na druhý. Posádka je však zkušená a vede člun bravurně.

Najednou navigátor ukáže jedním směrem a kormidelník obrací člun. V dálce vidíme gejzír, výdech naší první velryby. A na levoboku další velryba. Obě jsou však dosti daleko. Jedeme za první velrybou a pomalu se k ní přibližujeme. Uzávěrky našich fotoaparátů cvakají, Pavlovi několikanásobně rychleji, protože fotí sekvenčně.

Navigátor oznamuje, že se jedná o samici s mládětem. Nepronásledujeme je, jen se snažíme přiblížit. Velryby plavou při hladině a odhaduji, že mají v dýchání určitou pravidelnost. Dvakrát se vynoří krátce po sobě a pak se na delší dobu zanoří. Vždy po výdechu zůstává na hladině koláč nehybné vody.

Samice svým tělem pořád vykrývá mládě. Oceán je naprosto průzračný a díky slunečním paprskům můžeme sledovat jejich zanořování.

Kormidelník nám s vážnou tváří sděluje, že stačí, aby velryba jednou máchla ploutví do lodě, a poroučíme se do hlubin oceánu. Naštěstí nejsme přímo v oblasti Tonžského příkopu, což je druhá nejhlubší mořská proláklina. Přesto hloubka je značná. No na klidu mi to moc nepřidalo. Naštěstí nás kormidelník ubezpečuje, že žertuje. Velryby jsou vesměs klidná zvířata, a pokud se necítí ohrožení, nemají potřebu dělat kolem sebe spoušť.

Když se kormidelníkovi podařilo připlout téměř na dosah, vypíná motor, aby velryby neplašil. Navigátor říká, že pokud se velryby zastaví, můžeme si s nimi i zaplavat. Většinou je to tak, že matka se ponoří a obrátí se břichem vzhůru a sleduje skotačící mládě na hladině, která sem tam si připluje k matce cucnout si mléka.

Na jednu stranu to musí být fantastický zážitek, na druhou o to tolik nestojím. Víc se mi líbí, když je vidím volné a bez lidí. Naše velryba však k nám nepojala naprostou důvěru, třebaže jsme se mohli hodně přiblížit, a nedělá přestávku.

Po hodince a půl je už naprosto nezajímáme a velryby rozvážným zanořením, včetně vystrčení ocasní ploutve z vody, se s námi rozloučí a ponoří se do hlubin Tichého oceánu. I když jsme si s velrybami nezaplavali, jsem plný nádherného zážitku. Jsou to majestátní obyvatelé oceánů a jejich pohyby jsou ladné.

Dovídáme se, že jsme měli poměrně štěstí, neboť na takovou vzdálenost, cca 10 metrů, se už dlouho se člunem nedostali, vyjma zastávky na plavání. Posádka se chlubí, že ve sledování velryb mají 95% úspěšnost a při plavání s velrybami 92%.

Zklamání však necítí nikdo z nás. Bonusem pro nás je zastavení se na neobydleném ostrovu, kde je jen písečná pláž a háj kokosových palem. S Pavlem nasazujeme šnorchly a masky a prozkoumáváme blízký korálový útes. Na útesu jsou však jen korálové rybky, přesto vydržíme šnorchlovat dlouho.

Z ostrůvku už to není daleko do přístavu v Nuku’alofě a my šťastní a spokojení vplouváme do přístavu. Závěrem se ještě dozvídáme, že Japonce tu nemají rádi, právě pro jejich odchyt velryb. Tonga se zasazuje o naprostý zákaz lovu těchto kytovců a snaží se rozšiřovat své teritoriální vody, aby japonské velrybářské lodě v nich nemohly lovit.

Lovy velryb beze zbraní jsou o hodně zajímavější a příjemnější a naše paměťové karty od fotoaparátů jsou plné. Wikipedie tvrdí, že jsme viděli keporkaky, neboli velryby hrbaté či jiným názvem plejtváky dlouhoploutvé.

Tak takto jsme pluli za, s, vedle, i před velrybami.

Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 1932x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Sunnies
Co nákup žlutých triček? Krásný den.
12. 07. 2011, 11:05:18
Sunnies: Jak je z fotky patrno, tak hlasim uz tri nova zluta tricka - Tuvalu, Samoa a Americka Samoa. Jenze kufr mam maly ;) Razis do Egypta? Ja tady snorchluji a docela dobre.
13. 07. 2011, 05:38:16

Petra
O žlutých tričkách už jsem taky chtěla psát...aneb slavná Jonášova role z Macha a Šebestové ve žluté teplákovce: Žlaba vypustila obláček dýmu a řekla Ahóój :-) to jistí :-)Velryby teda musí být opravdu krásný zážitek, stejně jako to průzračné moře...ale toho už asi musíte mít plný zuby z těch Panenských ostrovů,s tejně jako těch mořských plodů, nechápu, že si nedáte radši gulážek nebo svíčkovou se šesti :-)) Jinak opravdu obdivuju informovanost o dění v ČR, maminka je výborná spojka :-). Na Šumavě bylo opravdu krásně, takže doufám, že se tam zase někdy podíváme. Ten vzduch je prostě úžasný :-)¨
14. 07. 2011, 13:06:22
Petro: A to opet pribylo zlute tricko z Nauru a je fakt pekne! Jinak more a morske plody se mi jeste neomrzely. Zrovna vcerejsi tunak byl vynikajici a za smesnou cenu. Jeste se nam kucharka omlouvala, ze nechytili nic lepsiho. No snedli jsme to ;) Velryby opravdu zazitek jsou. Bylo to pro mne fascinujici jako setkani se slony pred lety v Thajsku. Gulasovku a svickovou se sesti? No uz jsme si i na toto vzpomneli. Vsak za tri nedele si to uz dame.
15. 07. 2011, 03:05:46

celtic
moc zajímavá reportáž,musel to být zážitek vidět velryby tak blizoučko
26. 07. 2011, 21:56:01
celtic: Naprosto souhlasím. Pro mne velmi silný zážitek.
29. 07. 2011, 09:07:05