HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Střední Amerika 2016  / Svatý Ondřej

Svatý Ondřej

Kolumbie

Vytvořeno: 24.01.2016
Autor: JanPodany


San Andrés (česky Svatý Ondřej) je kolumbijský ostrov v Karibiku u nikaragujských břehů. Je vyhlášenou turistickou destinací, proto při vstupu musíte zaplatit turistickou daň ve výši 52800 kolumbijských pesos, což je 17 amerických dolarů. Dosedáme na letištní plochu pozdě večer a všichni jsme na pokraji sil. Přece jenom dva mezikontinentální lety v jednom dni dají člověku zabrat. Hlavně že kufry přiletěly s námi. San Andrés oděn do nočního hávu nám připadá krvežíznivý a velmi nebezpečný. Tyto představy se rozpouští s prvními slunečními paprsky. Ostrov je bezpečný a přátelský. Z ubytování jsou dámy v rozpacích. Připadá jim, že apartmán (podle Zuzanky ubikace) je vybydlený a korunuje to zjištění, že zde není teplá voda. Každodenní sprcha ve studené (odražené) vodě je jistě prospěšná. Když se jdu zeptat recepčního, proč nám neteče teplá voda (manželka mě poslala), zasměje se a odpoví, že to přece není potřeba. Máme však dvě oddělené ložnice, dvě koupelny, parádní terasu a velkou halu s kuchyňským koutem a luxusní výhled na moře. Při prohlídce hlavního města provincie se utvrzujeme v názoru, že tento ostrov je sice turistický, ale turisté sem létají hlavně z Kolumbie. Horko těžko se domlouváme anglicky. Kdybychom uměli španělsky, nenarazíme na žádný jazykový problém. Ale i s minimální znalostí španělštiny se nakonec kýžených informací dobereme, neboť místní jsou velmi vstřícní a snaží se všemožně nám pomoci, a to nezištně. Když se seznámíme s městem a vyzkoušíme přeplněnou městskou pláž, rozhodneme si pronajmout auto a poznat celý ostrov. Populární tu jsou čtyřkolky, ne nepodobné golfovým vozítkům. Jenže aby polovina z nás seděla zády, je nepřípustné. Vybíráme si vozidlo od firmy Kawasaki ve žluté barvě, aby mi ladilo k tričku. Obsluha je jednoduchá: automatická převodovka, brzda, plyn a volant. Směrovky a bezpečnostní pásy to nemá a při jízdě zjišťuji, že ani zpětná zrcátka nejsou ve vybavení auta. Podle Pavlova navigování se poměrně rychle vymotám z města a uháním to přes četné policejní kontroly po západním pobřeží ostrova. Toto pobřeží je divoké, neboť korálový útes je hned u pobřeží. Po chvilce pouštím za volant Květu, která velmi ráda řídí. Problém je v tom, že sedačky jsou napevno přišroubované a Květa nemá dlouhé nohy. Nakonec to vyřeší tím, že si mezi záda a sedačku narve batoh. První zastávkou je propagovaná Morganova jeskyně. Platí se vstupné a zážitek je pro mne otřesný. Nepovedená pouť, která se vymyká mému chápání. I za použití nefunkčního záchodu platíme další pesa. Aspoň se zbavíme se Zuzankou kolumbijských mincí. Procházíme umělou jeskyní, kde se použité fotografie odkazují na filmy o pirátech z Karibiku. Můžeme si prolézt i betonové repliky lodí a pokochat se naivním uměním. Nakonec však v areálu nalezneme opravdovou jeskyni, která je zatopená vodou. Lépe jsme zabít čas nemohli. Vyrážíme od jeskyně směrem na jih a Květa hbitě předjíždí jiné turisty na obdobných vozítkách. Dorážíme do West View, letoviska u podmořské jeskyně. I za vstup do restaurace se platí vstupné, tak si raději nacházíme restauraci, která není nad mořem. Vaří poměrně dobře a samolepka při vstupu odkazuje na možnost placení kartou. Jenže ouha, karty neberou, neboť jim nefunguje terminál. Zřejmě si musíme oběd odmýt v kuchyni. Kolumbijská pesa již v požadované výši nemáme. Zkusíme to vyřešit americkými dolary, ty přijatelné pro obsluhu jsou, ale v krajně nevýhodném kursu. Usmlouváme lepší kurs, který je pro nás stále nevýhodný, ale už je to lepší varianta, než mytí nádobí. Pavel zkušeně zazmatkuje se zcizenou platební kartou, ale Zuza mu kartu v peněžence nalezne. Dorážíme na samotný jih ostrova a obracíme se k severu, Na východním pobřeží se nacházejí písečné pláže. Nejdříve jsou neupravené a divoké, pak v městské zástavbě opět přeplněné. Vracíme se tedy na jih a vybíráme si krásné místečko, kde se necháme Karibikem pohupovat na vlnkách. Počasí se kazí a blíží se i konec výpůjční doby auta, tak pomýšlíme na návrat. Usedám za volant a ženu si to na sever do hlavního města ostrova, které je stejnojmenné s názvem ostrova. Cestou musíme ještě dotankovat benzín. U jedné benzínky neberou karty a je tam šílená fronta. Dojedeme do města, kde je benzínka bez front a naštěstí s obsluhou. Vysypeme všechny peníze, včetně mincí, a čerpáme benzín. Vyšlo to akorát a my s dvacetiminutovým předstihem vracíme úplně bez problému a zpětné kontroly naše žluté žihadlo zpět.Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 385x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Tonca

I kdyz asi tento clanek nema byt usmevny, musela jsem se smat. Hlavne tomu, ze vse se musi platit, I kdyz to stoji za prd:-). A Pajovi preju malo stresu:-)

24. 01. 2016, 20:18:47
jan_podany
Jan

Tončo, má to být hlavně zábavné čtení ;)

25. 01. 2016, 16:45:18