HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Střední Amerika 2016  / Tichomořské lenošení

Tichomořské lenošení

Kostarika

Vytvořeno: 30.01.2016
Autor: JanPodany


Kostarika nás nemile překvapila vyloženě škaredým počasím. Chtěli jsme začít poznáváním horských deštných pralesů, ale ten všudypřítomný déšť nás od toho odradil. Zbaběle jsme po první vlhké noci uprchli na tichomořské pobřeží, které je zalité sluncem. Vybrali jsme si plážové městečko El Coco. Cesta byla úmorná, ale ještě jsme stihli romantický západ slunce do Pacifiku. Chvíli jsme bloudili, ale milí lidé nás dobře navigovali a telefonem nám přivolali paní domácí. Skoro se začínám stydět, že španělsky neumím. Sice základní fráze a důležitá slovíčka člověk pochytí, ale na popovídání to není. El Coco je vyhlášenou destinací, takže není problém mluvit anglicky. Dokonce ceny jsou nejdříve uváděné v amerických dolarech, které jsou paralelní neoficiální měnou Kostariky, a teprve potom nám dolary přepočítávají na colóny. Naše ubytování se nachází ve společném kondominiu a uprostřed dvorany je nádherný bazén. Ani chvíli se nerozmýšlíme a noříme se do příjemně osvěžující vody. Po koupeli slastně usínáme v suchých postelích. Ráno nakoupím v místní sámošce a po snídani vyrážíme na pláž. Nacházíme si klidné místo pod stromem ve stínu a vrháme se do vln Pacifiku. Vlny jsou parádní, musíme dávat pozor, aby nás nesmetly. Když jsme sytí slané vody a plážových procházek, vyrážíme do městečka na oběd. Na zdárný průběh si solidárně s Květou, která řídí, dáváme nealkoholickou piňacoládu, která je tak lahodná, že stihnu vypít tři. Po obědě procházíme hlavní ulici a nakupujeme pohledy, neboť kostarická pošta funguje. Sice známky nejsou nikterak úchvatné, pošťák nám je před očima vytiskl, ale zase to doháním počtem. Padesát jednu známku již dlouho netiskl. Pavel marně shání osušku s mapou Kostariky. Na odpolední koupání jsme zajeli na nedalekou pláž Ocotal. Je menší a rodinnější. Přístup do moře je tu lepší, neboť písek není tak černý a nekalí vodu. Je krásně vidět na dno a vlnky jsou mnohem přívětivější. Zuzanka nám drásá nervy tím, že leze po skalách, aby si vychutnala mohutný příboj. Květa se po chvíli vypravuje za ní a najednou zbystří. U nohou se jí cosi zamihotá. Pak slunce vyšle paprsek k jejím nohám a mihotání se změní ve třpyt. Květa objevila zlatý poklad! Oceán jí ho vyplavil k nohám. Byly to čtyři mince v hodnotě 350 colónů! Dlužno dodat, že lesk zlata přiměl mou manželku k tomu, aby bezpečně slezla ze skaliska. Večer zakončujeme v restauraci, kterou nám paní domácí doporučila. Jedná se o italský podnik a včera jsme chytli místního umělce, který večer vylepšoval hrou na klávesy a zpěvem. Dnes je však restaurace prázdná a tichá. To nám vyhovuje a výborně povečeříme. Jdeme na kutě, neboť zítra ráno vyrážíme opět do hor. Norská předpověď počasí hlásí, že dva dny bude v horském středisku Santa Elena a Monteverde slunečno a teplo. Toho musíme využít. Snad se Norové nesekli a my opět nebudeme promočení na kost a zmrzlí jak rampouchy. Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 360x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Tonca

"Beach boy" Paja:-)? Hned bych jela za slunickem a morem:-)

30. 01. 2016, 22:21:52
jan_podany
Jan

No jasně, ten nikdy nezklame.

31. 01. 2016, 02:41:04

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku