HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

JanPodany

(Jan Podaný)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  JanPodany  /  Střední Amerika 2016  / Zlatá Bogota

Zlatá Bogota

Kolumbie

Vytvořeno: 23.01.2016
Autor: JanPodany


Nastal čas posunout se z Panamy dál. Zamířili jsme na jih, do Kolumbie. Popravdě musím napsat, že Zuza touto destinací nebyla vůbec nadšená. Pokud chceme prožít plážové dobrodružství na kolumbijském ostrově Svatého Ondřeje, musíme letět přes Bogotu. V Bogotě na přestup máme 7 hodin, tak proč se nepoohlédnout po hlavním městě? Moje žena stále razila teorii, že těch sedm hodin prosedíme raději v hale. Květa, Pavel i já jsme měli jiný názor a silné puzení prohlédnout si město uprostřed And. Kolumbijské letadlo přiletělo se zpožděním. To nám to pěkně začíná. Jak jsem později zjistil, 24 hodiny před odletem přišel upozorňující mail, že se změnila doba odletu. Ale informační tabule na panamském letišti tuto informaci neobdržely. Když jsme nastoupili do úplně nového Airbusu 320 s dokonalým palubním vybavením a perfektním servisem během letu, začal jsem svůj pohled na Kolumbii přehodnocovat. Během letu jsem shlížel na neprostupný Darienský prales, který odděluje Panamu od Kolumbie, a tím i Severní Ameriku od Jižní. Po přistání v Bogotě jsme se po kufrech nesháněli, neboť jsme si je nechali odbavit až na ostrov. Uvidíme je ještě někdy? Pas, letenku a peníze máme u sebe a stejně tak fotoaparáty. Na pasové kontrole jsme se dostali k mladé úřednici, která byla velmi odměřená. Naše neznalost španělštiny ledy nepovolila. Po obvyklém pohovoru se ani nedivila, proč vystupujeme v Bogotě, když ubytování máme v jiném světadílu, ale důležité bylo, že nám udělila vstupní razítka do našich pasů. Tak jsme v Kolumbii, tak jsme v Bogotě. A hlavně jsme v Jižní Americe. Pro prohlídku města jsme si zvolili Fabiana, mladého studenta jazyků (francouzštiny a španělštiny), který umí perfektně anglicky. Mluví zřetelně, nepoužívá složité větné konstrukce, inu průvodce jak má být. Nastupujeme do připraveného auta a vyrážíme do městské džungle. Už cestou nám přijde Bogota zajímavější, upravenější, lépe fungující než Panama. Fabian nám předkládá jeden údaj za druhým, tak nám cesta z letiště příjemně ubíhá. Vystupujeme v historickém středu města s obavami. Ty se ukáží neopodstatněné. Sám Fabian vypráví, že před 15 lety byla Kolumbie velmi nebezpečná, ale v současné době je vysoce bezpečná, což dokazuje nebývalý růst turismu. To začíná působit i na Zuzanku, která svůj strach pomalu rozpouští v kolumbijské realitě. První naše kroky míří do muzea zlata. V Kolumbii se těží, či těžilo pouze tyto kovy: zlato, stříbro a měď, proto se nedivíme, že všechny předměty se dělaly jen z těchto materiálů. Železo se v Kolumbii nenacházelo. No a je jasné, že tyto měkké kovy zpracovávali pouze na ozdoby a rituální předměty, neboť zbraně z nich by byly neúčinné. Zlatých předmětů je v muzeu opravdu hodně, a kdybychom chtěli, nehneme se z muzea celý den. Což se právě Květušce a Zuzance děje. U každého předmětu se zastaví, kochají se a vzdychají. Fabian celkem nekolegiálně ženám prozradil, že zlato a smaragdy jsou v Kolumbii velmi levné. Po prohlídce muzea začíná nejvzrušivější úsek naší prohlídky – procházka Bogotou. Nutno podotknout, že jdeme po hlavní třídě nesoucí jméno Simona Bolívara, a která ústí na náměstí, které je pojmenováno po tomto Napoleonovi Jižní Ameriky též. Na náměstí se nachází katedrála, justiční palác, radnice devíti miliónové metropole a parlament. Náměstí je rozlehlé čtvercového půdorysu s nepřeberným množstvím holubů. Podle toho dlažba náměstí také vypadá. Pro duchovní rozjímání zavítáme do katedrály, která nepřekvapí svou obrovskou vnitřní dispozicí, ale překvapí svou strohostí. To snad ani není katolický stánek. Pohledem do kupole se mi zatočí hlava, střed mě fascinuje a se zakloněnou hlavou se dostávám do nebeských výšin, a to bez podpůrných kokových lístků! Když se snesu na zem, upozorním Fabiana na varhany. Jsou to jediné varhany v Kolumbii, jak tvrdí náš průvodce. Nabízí nám prohlídku Boterova muzea, význačného kolumbijského sochaře. Moderní umění s díky odmítáme a chceme zamířit výš – do samotných And. Čekání na řidiče si krátíme v obchodu se suvenýry, kde mají nádherné pohledy. Známky však nevedou, musíme pro ně na poštu. Fabian vysvětluje, že pošta v Bogotě je mimo náš okruh a že si známky koupíme na Svatém Ondřeji, ten je turistický a pošta tam je. Konečně přijede náš řidič a odveze nás pod úpatí strmých And. Tam je naštěstí stanice lanových drah. Ano, je to tak. Na jeden kopec vedou dvě lanové dráhy. Jedna je pozemní a druhá je kabinová. Dopoledne se jezdí po kolejích, odpoledne se jezdí po laně. My se svezeme zavěšení v kabince. Lanovka je moderní a stavěli ji Švýcaři. Převýšení je takřka kolmé a činí necelý kilometr. Míjíme pouze jeden sloup, který je umístěný u horní stanice. Výhled na Bogotu nám ztěžuje smog a mraky. Počasí není slunečné. Na vrcholu Montserratu se nachází kostel, který se nápadně podobá klášteru ve španělském Montserratu. Fabian nám vykládá, že španělský místodržící si nechal tento vrchol přebudovat tak, aby mu to připomínalo rodné Španělsko. Je tu i černá Panna Maria Montserratská. Nacházíme se ve výšce přes tři kilometry a naše hlavy to pociťují, byl by právě čas na lístky koky. Fabian nám slibuje čaj, který nás tlaku v hlavě zbaví, naneštěstí je zavřeno. Přece jenom soumrak je na spadnutí a počasí není výletní. Sneseme se lanovkou zpět do Bogoty a necháme se zavést na letiště. Jaké je naše překvapení, když nás Fabian veze jinam. Prý tu jsou dva terminály a my poletíme z toho vnitrostátního. Tak a je to jasné, naše kufry skončily pouť v Jižní Americe, s těmi se již nesetkáme. Na letišti se s Fabianem loučíme, děkujeme mu za krásné odpoledne a jdeme hledat naší odletovou stojánku. Bez problému ji nacházíme a zjišťujeme, že nebudeme v letadle jediní. Párkrát nás i vyvolávají, neboť to vypadá, že Češi jsou velkou raritou. Chtějí po nás peníze za let na Svatého Ondřeje (španělsky San Andrés). Pak si uvědomuji, že tento ostrov je zatížený zvláštní vstupní daní ve výši 52800 kolumbijských pesos, nebo se dá zaplatit americkými dolary ve výši 17 dolarů za osobu. Při nástupu do letadla objevím na ploše minci v hodnotě 500 pesos, tak snad nám přinese štěstí. V letadle únavou přivírám oči a nechávám se unášet vzpomínkami na veškeré to zlato a Zlatou Bogotu.Vytvořil: JanPodany   Zobrazeno: 773x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

RSS této diskuze

Diskuse



Marcela a Honza

Zdravíme ze zasněžených Čech. Hezky si to užívejte.

My se tu momentálně vyžíváme v pracovních radostech - jedeme na 150% :-) a tešíme se, až nám letos čas dovolí poznat také nové kraje.

23. 01. 2016, 15:54:08
jan_podany
Jan

Ahoj, zdravíme do zasněžených Čech. Ať je sezóna zdařilá, ať můžete vyrazit.

24. 01. 2016, 15:21:46

Tonca

Zazpivali jste si, alespon potichu, Medvidka z Bogoty:-)? Prijemne mne prekvapilo, ze je tam bezpecno, coz je super.

23. 01. 2016, 19:17:01
jan_podany
Jan

Na Lucii nedošlo! :( Ale v letadle byla Mamma Mia! tak teď ujíždím na Chiquititě.

24. 01. 2016, 15:24:03

Zdena

Ahojky vespolek, tak vám jen tiše závidím. Snad ani ne ty zážitky, ale určitě to teplo. Včera jsem se vrátila z prosluněné Srí Lanky a ten skoro padesátistupňový rozdíl teplot je hrozný a místo písečnou pláží tu brouzdám sněhem. Užívejte si to a přeju moc krásných zážitků a žádné problémy. Jo a na ty kufry jsem tedy zvědavá:), snad budete mít víc štěstí než jsme měli na Trinidadu. Zdravím všechny Zdena

23. 01. 2016, 19:39:09
jan_podany
Jan

Jsem rád, že jste doma! Určitě to bylo skvělé. Já doufám, že v únoru to bude lepší, ale zima má být zimou. Kufry dorazily bez problémů, inu Kolumbie.

24. 01. 2016, 15:26:04

Helča

Jako vždy úplně vyčerpávájící povídání,tak to člověku připadá jako by tam byl s vámi

je to krásný zážite,zdravím H

23. 01. 2016, 19:51:37
jan_podany
Jan

Tak to mě těší.

24. 01. 2016, 15:26:55