Ahoj vsem,

predem moc dekujeme za vsechny reakce. Puvodne jsme si rikali, ze tady na Zelandu psat prispevky na blog nebudeme, protoze vlastne ani nebude moc co psat. Ale ono se tady porad neco deje (nepocitam-li praci), taky obcas vyjedeme na nejaky vylet, zvlast, mam-li mit po cca 6ti odpracovanych dnech 1 den volno.

Co se tyce prace, tak za zminku stoji, ze po praci mame sice opravdu cistou hlavu, jak se nas hodne pratel pta, ale skoro se zda, ze cistou az moc. Vlastne je to docela na palici. Cely den clovek premejsli o blbostech (uz jsem toho docela dost vymyslela), protoze hlavu pouzivat skoro nemusime. Skoro se bojim, jestli mi mozek jeste nekdy naskoci, docela se na to i tesim. Kazdopadne, momentalne se dost obmenuji pracati, hodne lidi konci, odjizdi cestovat a chybi chlapi, tak jsem se natlacila na cinnost specifickou pro kluky a to, ze pokladam na pas drevene tacy, na ktere se pak merunky skladaji. Jenze, na to se musi pravidelne v rozmezi cca 5-7min. myslet. Mno. Takze, mam-li po 6ti tydnech naprosto monotonni bezhlave prace zacit pouzivat mozek na jednoduchou funci, obcas to ztroskota, zapomenu. Trestem pro me bylo, ze jsem musela upect pro celou sichtu kolac. Trestem pro celou sichtu bylo, ze se mi kolac uplne nepovedl, ale kdyz se to umi jak se patri okecat, nejen, ze to vsichni snedli, ale zaroven i pochvalili, protoze ceska receptura na ne v techhle koncinach dycha exotikou. Ale, snazim se udrzovat v kondici, sledujte ... beru v uvahu stredne velke merunky, ze kterych jdou prumerne rychle vyndat pecky ... na drevene tacy se vejde cca 36*20 pulek merunek/2=360 merunek i pecek; denne musime udelat 12 palet po 26 tacech = 112.320 merunek i pecek; pripustme, ze cca 50% pecek behem procesu vypadne samo, tedy cca 56tis. pecek je potreba vyndat rucne v cca 4ech lidech, coz znamena cca 14tis. pecek/osobu/den, coz je cca 30 pecek na osobu za minutu. Danovi uz trhani merunek, nektarinek a broskvi skoncilo na konci unora, takze jsme si nasli jinou praci, na jine farme. Od pristiho tydne nas ceka trhani jablek a to by melo vydrzet do pulky dubna. Navic, nova farma je cca 7km odsud, tak jsme pozadali majitele soucasne farmy o moznost bydlet i nadale tady a to nam bylo dovoleno (za lehce vyssi najem, dosud nespecifikovany). Na jablka jsme chteli nastoupit oba hned od zacatku, ale vzhledem k tomu, ze: nas tady nechaji i nadale bydlet, ze nam na konci ledna dali praci, kdyz se jeste cekalo na merunky, a ze Danovi ted nasli na tyden praci nez jablka zacnou, prislibila jsem svoji ucast na susenych merunkach az do konce. Zatim to vypada na 11.3. Uz aby to bylo. Vzdycky jsem si myslela, ze bych nic takoveho nemohla delat. Hluk masin, monotonni prace, bolava zada, vypnuty mozek. Strasne je zjisteni, ze delat se da proste vsechno, i kdyz tohle by pro me bylo za par mesicu na ustav. Tech 7 tydnu je hranicnich (snad toho 11.3. dodrzi). Navic, clenove mistni komunity se pomalu rozjizdi pryc bud za jinou praci nebo cestovat; od soboty, kdyz skoncilo trhani kazdy den odjizdi jeden clovek, coz je dost depresivni. Posledni tyden v unoru jsme se rozhodli usporadat mistni olympiadu dvojic (neb zde byly staty zastoupene prevazne po dvou osobach, aniz by se jednalo o pary) a to ve dvou disciplinach – kulecnik a pingpong. Bohuzel se to nestihlo dohrat, ale znate nas - nase soutezivost byla jednoznacne nejsilnejsi, takze vitez byl dopredu stejne jasny.

Dan psal minule o mem bungy. Tusim, ze to bylo tehdy jeste na stredni skole, chtela jsem to skocit na Machaci, ale za 800 Kc mi to prislo moc drahy. Dalsi prilezitost na Zelandu prisla vnivec. Ted jsem si rikala, ze na to kaslu, ze uz o to vlastne ani moc nestojim. Jsem strasne rada, ze Verca byla tak moc odhodlana do toho jit, ze ja bych ji to zavidela, ze jsem do toho nakonec sla taky. Taky jsem moc rada, ze k tomu mame fotky a hlavne video, protoze ten prvni krok si nepamatuju; mozek udajne pri takhle velky stresovy zatezi vypina, protoze by ten napor neunesl (takze vlastne zadna zmena). Pamatuju si jen, ze tech 5sec. volneho padu byla strasne dlouha doba a voda porad nikde. Ted jeste tandemovy seskok, Radku, sazka je sazka.

Byli jsme se podivat ve Wanace. Na par hodin jsme si uzivali Puzzling world – nejprve komplex plny hlavolamu, fyzikalnich ukazu a optickych klamu, a pak 3D velke bludiste, ktere jsme pojali jako zavod – najit cestu na vsechny ctyri veze a pak najit hlavne vychod. Projit vse trva cca 30-90 minut. Prvni ceho jsme si oba vsimli, ciste nahodou, byl nouzovy vychod. Bohuzel, ve chvili, kdy je vitez v cili, nema porazeny uz motivaci a nahodne informace se hodi. Vetsinou ve vsem prohravam; myslim, ze 45 minut neni spatny cas. Pak jsme si vyslapli mistni kopec, no mrknete na ty vyhledy. Jeste jsme si chteli udelat ctyrhodinnovy Rob Roy Glacier Track, ale uz nebyl cas, tak jsme se na nej vydali minuly vikend. Parada. Nadherne ledovce v horach, vodopady, skoda jen, ze nebylo jasno, protoze mraky pokazily efekt ledovcu na fotkach, ale navadi.

Diky nasim celovecernim debatam se spolubydlicimi neni moc cas na nic jineho. Jednou jsem jela na kole, ktere tu zustalo po lonskych pracantech, cca 25km, z toho polovinu jsem se kochala a polovinu jsem drela jako kun s plnym batohem s nakupem a s igelitkou na riditkach, a jednou jsme se byli koupat v mistnim jezere, ktere je sice nadherne modre a ciste, ale neuveritelne ledove. Jo a jednou jsem se pekne prosla - Dan bojoval ve meste s internetem a ja jsem nechtela cekat, tak jsem vyrazila smerem k farme pesky; mesto je vzdalene 10km Dan me nabral po cca 1,5h, kdyz jsem mijela ukazatel 7km. Vzpomnela jsem si pri tomhle pochodu na moji babi, ktere podobne prochazky nedelaji problem; treba kdyz se musi dostat z jejich vesnice k doktorovi do mesta, ktere je cca tech 10km daleko, tak se proste sebere a vyrazi.

Vsechny moc zdravime, mejte se krasne a drzime moc palce vsem jiz brzy nastavajicim maminkam!!!

Ahoj

MaD