Ahoj pratele,

zdravime vsechny z vesnice Mindo, ktera lezi cca 2h jizdy autobusem na SZ od Quita. Vystridali jsme "rain forest" za "cloud forest". Jak jsme se poucili, rozdil je predevsim v tom, ze jsme o neco vyse, co se tyce nadmorske vysky, ale destne pralesy jsou tady taky. A je tady krasne. Jedina vada na krase je, ze pozemky jsou tady vsude soukrome, takze za kazdy vyletik do prirody se musi platit tvrdou menou. Mistni agentury se rozhodly vyuzit krasne prirody a nabizi turistum predevsim adrenalinove aktivity jako treba rafting a canopy tour, ale protoze to uz jsme si zkusili loni v Costa Rice, rozhodli jsme se pro prochazky a atrakci mistni kaskady.

Prvni den, jeste neznali situace, jsme si zaplatili vyletik na kaskady a to i s dopravou: je to daleko, to by vam trvalo dlouho, svezte se tady s dalsim parem a vyjde vas to levneji. Nejvetsi atrakci na kaskadach je skok do jezirka z vysky cca 12m a pak tobogan zakonceny padem do reky. OK, nalozili nas na korbu mistniho trucku, odvezli cca 7km do kopcu a tam na nas auto asi 2h cekalo. Za tenhle servis chteli 5USD/osobu a to jen proto, ze jsme jeli ve ctyrech, protoze auto si proste bere 20 USD. Rozhodne tenle servis nebylo nutne platit, dostat se sem je prece krasna prochazka. A protoze se nam tady libi a stejne se nam fotky moc nepovedly, vydame se sem jeste jeden den po svych. Kazdopadne skok byl pro me daleko tezsi nez bungee na Zelandu, byt byl asi tak 5x nizsi, ale byla jsem statecna, skocila, prezila. Dan skocil hned dvakrat, doufali jsme, ze fotky vyjdou napodruhe lepe, coz se nestalo.

Dalsi den jsme vyrazili na prochazku do tropickeho lesa, nadseni, ze tady ziji udajne i medvedi, ale hlavne hodne ptaku, i tukani, ktere jsme nevideli v Amazonii. Bohuzel, nevideli jsme z toho opet nic, zato jsme za vstup na tento pozemek zaplatili dalsich 5USD kazdy, ale prochazka to byla prijemna. Den jsme zakoncili navstevou mitni tovarnicky na cokoladu. Cekali jsme, ze uvidime to same, co loni v Costa Rice, kdy nam mistni lide ukazovali tradicni vyrobu cokolady. Tohle bylo neco trochu jineho, pan majitel je sice Ekvadorec, ale zil dlouhou dobu v USA, ted se sem vratil a chtel na duchod krasny dum na krasnem miste. Ale to by nebyl jeho cas prilis vyuzity, co tedy cazit podnikat. Manzelka ma rada kavu a cokoladu ... a uz to jelo ... s exportem pomohou znami v USA. Vetsinu veci si delaji sami a rucne, funguji teprve jeden rok a behem nej se stale zlepsuji a zdokonaluji vsechny dilci procesy a uci se sami svymi chybami. A cokolada je vyborna. Horka, ale vyborna. A bohuzel pro mistni draha. Proto zivi jsou predevsim diky turistum a exportu do USA. Vyrabi 100% cokoladu, ale tu by nikdo nekupoval, tak delaji a prodavaji alespon 75% - i ta je horka az az. Ochutnali jsme Danovu oblibenou prichut chili, vyborna.

Treti den zpet na kaskady a tentokrat uz i s vychytanymi funkcemi fotaku. Skok do vody, dobry, ale tobogan byl dalsi zazitek. Betonova vec, ktera na zacatku pusobi docela nevinne, clovek si rika, ze se to snad nerozjede a tak nebrzdi. Ovsem jakmile se dostanete do posledni otacky, tezko odhadnout, kde je jaka cast tela, proste vas to nejak vyplivne do reky a jen fotky usvedcuji jak.

Presto, ze naprosto nesnasime chystane foceni, neodpustila jsem si fotku "miss srpen".

Mejte se krasne, my jedeme dal na zapad k mori.

M a D