Části Fiordland a Southland nás přivítaly pro ně typickým deštivým počasím, které nás doprovázelo celou touto oblastí. Původně plánované treky Milford, Roteburn a Kepler jsme museli vynechat. Pouze jedno dopoledne, kdy nepršelo, jsme šli krátký výlet okolo jezera Gunn. Zde se zastavovali Maurové při výpravách za jadeitem. Toto místo se nachází po cestě k Milford Sound. Zbytek dne už propršel a předpověď počasí byla jednotvárná. Dalších pět dní jen déšť. I přes tuto špatnou předpověď jsme to riskli a brzy ráno vyrazili na čas, kdy vyplouvá první loď do úžiny Milford Soundu. Vyplatilo se. Ráno jsme kupodivu viděli i vrcholky hor a nepršelo. Celou cestu jsme to hnali a doběhli 2 minuty před vyplutím. Loď ještě počkala na nás a mohli jsme vyrazit. Pršet znovu začalo až když končila naše plavba. Tak jsme nakonec viděli jak vodopády (jsou mnohem větší při dešti), tak i pohled na vrcholky hor. Milford stál za to, i když byl drahý. Při cestě zpět jsme se zastavili ještě u krátkého treku a dokonce u silnice opět poskakovali nezbední papoušci Kea.

Z Milfordu jsme pokračovali dál na jih. Nečekaně největší zážitek z této oblasti nám přinesly Clifdenské jeskyně. Navštěvují se bez průvodce a jejich průchod trvá přibližně jednu hodinu. Vzali jsme si čelovky, náhradní baterky a začali se plazit jeskynním systémem. Na několika místech byla pěkná krápníková výzdoba a u konce na nás čekalo překvapení. Hluboké jezero přes celý průchod. Jít zpátky se nám nechtělo, tak jsme jezero překonali kolem jedné stěny. Taková menší horolezecká vložka, kterou jsme bez újmy zvládli. Super adrenalin.

Kousek od jeskyní jsme přespali na pláži u Monkey Island kde je kempování zdarma a zajímavé osazenstvo. Někteří zde evidentně kempují už natrvalo. Dál jsme pokračovali kolem pobřeží až na nejjižnější část NZ, kde jsme se rozhodli trávit Silvestra. Ten se vydařil a půlnoční přípitkem byl s místním střihačem ovcí. Bylo to AWESOME .... 

V celé této oblasti jsou zajímavé stromy, které se tvarují podle krutého větru “jižňáku“ od moře. Proto jsme se odpíchli od nejjižnějšího cípu a vyrazili směr teplý sever. První den roku 2011 jsme strávili pro nás dost netradičně pozorováním tučňáků žlutookých a zkamenělin starých 160 milionů let. Bylo úžasné sledovat tučňáky, jak vylézají na pláž a rychle se snaží dostat přes pláň plnou zkamenělého dřeva k mláďatům. Je těžké tento zážitek popsat. Pro Lucku to byla nádhera chodit mezi tím vším. Zde jsme také poprvé zahlédli skupinu delfínů.

Poslední zastávkou byl Nugget Point. Sem jsme se šli podívat na maják, u kterého jsou lachtani a lvouni. Málem nás ale odnesl vítr až na jižní pól. Strašně fičelo, že Lucka vlála jak prapor. S vyfoukanou hlavou jsme se raději vrátili do autaJ a vyrazili směr další oblast.