Poloostrov Coromandel je zatím nejhezčí část Nového Zélandu, kterou jsme navštívili.

Na začátek ale odbočím k Lukášovu chytání ryb. Zatím tedy žádnou nechytil a rybky, na které chytá, nám smrdí v ledničce, a po celém autě. Rozhodli jsme se koupit chilly bag. Zajímavý je přístup prodavačů na NZ. Vybrali jsme si jeden v obchodě, a když jsme se ptali, jestli je dobrý tak nám paní prodavačka napsala 2 obchody, kde mají lepší výběr. /nechápeme, u nás by konkurenci stěží doporučili/.

Cestu jsme začali ve městě Thames. Vydali jsme se na první trek – Pinnacless v Coromandel forest. Chtěli jsme jít velký okruh, ale paní v informačním centru nám řekla, že ten co chceme je tak na 3 dny, a tak jsem šli menší okruh na 5 hodin. Trek byl úžasný. Většinou se šlo buší, několik vysutých mostů nad řekou, miliony schodů z kamene, vodopády a nádherné výhledy do údolí. Bylo zde pár stromů kauri a sto let stará železnice, která se používala k těžbě stromů kauri. Trek nám nakonec trval 5,5 hodiny a u auta jsme byli před setměním. Hledali jsme místo na spaní a našli parkoviště s plynovýma grilama zdarma. Usmažili jsme si sausage s toastem – mňam.

Ráno jsme chtěli hledat minerály, ale nevěděli jaké se zde nachází a tak jsme navštívili  muzeum zlatokopectví. Zde jsme zjistili kam jít hledat krystaly a kameny s obsahem zlata. Na prohlídce jsme byli my dva a Kaliforňan. Muzeum bylo ve sto let staré budově školy, kde se prováděl rozbor zlata z okolí. Vše bylo originál 100let staré a je tedy zakázáno cokoliv uklízet. Zajímavé a docela drsné. Nesmí se zde ani vytírat podlaha. Vše zůstalo v podobě, jak zanechali pracovníci před sto lety. Průvodce nám ukázal kámen (5cm velký) který byl plný zlatých žilek. Bohužel je velké štěstí ho najít. Takže zatím nic.

Dali jsme si snídani – datlový cake + mléko. Výborný. Lucka má pořád hlad a jí víc než já.  

Vydali jsme se na pláž a našli tak 10 krystalů a jeden achát. Přidáme doma do sbírky. Thames a okolní pláže jsou opravdu nádherný. Silnice se vine kolem pobřeží, po které jsme jeli až na samotný výběžek poloostrova coromandel. Při cestě zpět jsme na štěrkové silnici píchli kolo. Bylo to asi po sto kilometrech štěrkové silnice. Začali jsme hledat rezervu a byla tam. Uf. Ale poloprázdná. Na ní jsme dojeli do města Coromandel a hledali pneuservis. Byl však večer a ještě k tomu neděle. Jeden servis jsme našli. Dali jsme tam kolo – bude až ráno.

Opravář nám ráno sdělil, že je píchlí na špatném místě a oprava dlouho asi nevydrží. Zatím drží, tak uvidíme. Jak jsme kolo přezuli tak u nás zastavila podobná dodávka jako máme my – byli to Češi a z Vyškova. Pokecali jsme, předali si rady, napsali si recept na chleba, avokádovou pomazánku a vyrazili směr Hot water beach, kam jsme dorazili v poledne. Zjistili jsme, že odliv je až v deset hodin večer, a tak jsme ještě vyjeli do okolí. Zakotvili jsme na pláži Hahei a vyrazili na 90 minutovou procházku ke Catedral Cove. Šlo se mezi ovečkami a na konci byla nádherná pláž s vodopádem a velkou jeskyní ve skále. V moři bylo vidět několik menších ostrůvků. Taková rajská plážička. V osm večer jsme se vrátili na hot water beach. Místo, kde vyvěrají teplé prameny, jsou 400 m daleko od parkoviště. Museli jsme projít studeným potokem a zbytek po pláži. Voda vyvěrá na místě o rozloze 10x10 m a úplně je odkryto při odlivu. V místě, kde voda vyvěrá je vidět pára ve vzduchu a když jsme zaryli nohy do písku, tak jsme cítili horko. V některých místech byla voda tak teplá, že jsme se spálili. Vyhloubili jsme si jezírko, stáli v něm a koukali na hvězdy. Krása. Ráno jsme chtěli jít znovu ale byla tam hlava na hlavě. Zajímavé místo.