(luc) Tak už jsme se přestěhovaly na novou adresu, máme obrovský pokoj, obrovský obývák a obrovskou ledničku plnou jídla. V noci je tu obrovský hluk z ulice (byt je na poměrně frekventované ulici a náklaďáky jezdí i v noci) a ještě obrovitánštější vedro…což je dost velká změna po našem vychlazeném sklepním bytě v ulici, kde za celý den projeli maximálně dva skateboardisti… Naštěstí jsme teď na 14 dní dostaly od Kláry a Mateje, kteří odcestovali do Evropy, klíče od jejich bytu v Kitsilanu. Takže už se těšíme, že si tam kromě občasného zalévání kytek budeme chodit užívat ticha a obrovské terasy s výhledem na hory :o)

Kvalita spánku se nám tedy podstatně zhoršila, zato se nám zlepšil společenský život a taky servis :o) Kromě dvou nových spolubydlících tu totiž máme celý tento týden dva couch surfery, Ollieho britské kamarády. Nejdřív jsme podle jejich vizáže usoudily, že se přijeli podívat na Vancouver Pride Parade (gay a lesbická přehlídka). Pak jsme ale zjistily, že jsou to oba muzikáloví herci. Jeden z nich (Matt) měl prý domluvené angažmá v Texasu, ale jeho agentura mu nebyla schopná vyjednat pracovní povolení, takže se vrací zpět do Anglie. A ten druhý (Ralph) se rozhodl usadit ve Vancouveru a stále tu chodí na nějaké konkurzy. Zprvu nám klucí nebyli moc sympatičtí, pořád jen spali, případně byli v koupelně, pouštěli si divnou hudbu a k tomu chodili po bytě jen v ručníku, který měli proklatě nízko (poznámka pro Toma: to se nelíbilo především Kátě). Po pár dnech ale kluci překonali jet lag a zároveň jim asi už začalo být trapné, že tu byvakují tak dlouho a začali nám dělat provianťáky a tím si nás získali (přiznávám, že získat si sympatie dobrým jídlem je laciný trik, ale u mě funguje velmi dobře :o) Včera k snídani jsme třeba měli borůvkové palačinky, mňam :o) Kromě toho se nám starají i o zábavu, už jsme se naučily filmové facky a údery hlavou.  A když nám Matt ukázal záznam svého vystoupení, tak jsme musely uznat, že je fakt dobrej, a vzít ho definitivně na milost.

Káťa je velká patriotka a snaží se kluky na oplátku naučit česky. Už umějí říct PEJSEK (v jejich podání „basic“), DOBROU NOC (alias „donuts“) a AHOJ, to je asi jejich nejoblíbenější slovo a ani si pro něj nemuseli najít anglický ekvivalent pro lepší zapamatování.

Ještě musím pochválit Ollyho. Hned první den, co jsme se s Katkou nastěhovaly, se nám hrozně omlouval, jaký je tam nepořádek a pak celý večer uklízel, že jsem jen nechápavě zírala, jak je pečlivej. I přes jeho pořádkumilovnost se nám do apartmánu nastěhovaly štěnice a nějak se jim tu zalíbilo. Už před měsícem tu byla jedna firma provést desinsekci, ale protože se k nám broučci opět vrátili, tak dneska přišli znovu. Tak už to snad zabere. Máme ale trochu podezření, že k nám ty potvůrky lezou od sousedů, kteří bydlí pod náma. Možná Vám pod lemých zápisků připadá, že bydlíme v nějakém doupěti, ale věřte mi, že byt je opravdu moc pěkný :o)

To je pro dnešek vše, brzo se můžete těšit na vyprávění o našem cyklovýletě k Seymour Dam, o návštěvě Aquaria, muzea antropologie a nudistické pláže :o) Některé fotky můžete už teď vidět na Picassa.

Lůca