(luc a kač) Po několika týdnech tvrdé dřiny (chléb a voda) jsme konečně měly obě dva dny volna a vyrazily jsme do divočiny (rozuměj: značky, kam se podíváš, udržované přírodní schody a cesty a hlavně čisťounké kadiboudy s toaleťákem a dezinfekcí na ruce v každé budce).

Tentokrát jsme se rozhodly vyrazit za hranice Vancouveru a musely tak prvně využít služeb autopůjčovny. Na netu se nám jako nejlevnější zdála Budget, ovšem po připočtení pojištění a poplatku za druhého řidiče se cena vyšplhala přes 200 CAD za dva dny. Abychom tedy auto maximálně využily a nebylo nám tolik líto těch peněz, rozhodly jsme se v něm i spát. Pokud tu máte vlastní auto, vyjde to poměrně lacino – benzín je zatím jediná věc, kterou tu mají levnější než v Čechách.

První den jsme tedy vyrazily na Chief. Je to obrovský kus skály, mírně připomínající Český ráj nebo Adršpach. Cesta nahoru je strmá podobně jako na Grouse Mountain, stoupá se po kamenech, kořenech a dřevěných schodech, těsně před vrcholem jsou i řetězy a žebříky. Cestou nahoru jsme potkaly kamarádku našeho bývalého spolubydly, která v nás hned poznala „Czech chips“ a tak nám po zbytek výšlapu dělala společnost ona (Cathy), její kamarádka Grace a hlavně jejich hyperaktivní pes Ali. Jestliže my jsme vystoupaly na Chief jednou, Ali si to naběhala tam a zpět minimálně čtyřikrát. A taky je Ali bezpochyby jediný pes, který zdolal Chief po žebříku. Nikdo z ostatních turistů nechápal, jak se tam ten pes vlastně dostal. Nejvíc ze všeho byli překvapeni ochočení chipmunkové, kterých je tam jak nas…hromážděno.

Druhý den nás čekal zatím nejkrásnější hike ke Garibaldi Lake. Cesta tam je trochu jednotvárná (strom, strom, veverka, strom, strom, pišťucha), ale po 7 km mírného a vytrvalého stoupání jste odměněni nádherným výhledem na hory s hučící řekou za zády (dechberoucí a slovy nepopsatelné, takže koukněte na fotky na picassa nebo na video na facebooku). Po asi hodině kochání, focení a jásání jsme zdolaly poslední dva kilometry (s krátkou zastávkou na koupání v průzračně čistém, pohádkově modrém a nesmírně ledovém jezírku) a konečně došly ke Garibaldi Lake. Jezero je celé obklopeno zasněženými horami (ano, odhazovaly jsme sníh v polovině srpna) a na břehu rostou vřesy. Mezi vřesy a kupičkami sněhu jsou ohrádky pro stany, takže jsme s Kačkou děsně litovaly, že jsme si nevzaly věci na přespání a musíme zase zpátky do civilizace, ke chlebu a vodě.

pokračování zase příště,

Czech Chicks, Lucy and Kate