HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2010 US roadtrip + Route 66 + Havaj  / 17. den - Route 66 z Midpointu u Amarilla (Texas) do Oklahoma city (Oklahoma)

17. den - Route 66 z Midpointu u Amarilla (Texas) do Oklahoma city (Oklahoma)

USA

Vytvořeno: 24.09.2010
Autor: MaldaCZE


Ráno jsme si přivstali, už v 9! Ještě jsme se jeli podívat na midpoint ve dne udělat fotky a v midpoint café si dát snídani. Když jsme šli dovnitř, vyhrnula se na nás smečka britskejch motorkářů. Aspon 20 člená skupina. Ještě, že odjížděli, jinak bysme si nesedli. Chtěl  jsem snídaňovej steak, ale neměli, tak byla klasika vajíčka, domácí šunka, toast a bezedná kávička – furt dolejvaj. Po snídani hurá na 66, která vede přes pastvy a všude krávy – většinou černý a hnědý, z těch asi dělaj hořkou a normální čokoládu. Bílejch jsme viděli málo. Asi tu bílá čokoláda nefrčí, pole, placka všude kolem. Ale vše učesaný a upravený. Zemědělství na jiným levelu. U Amarilla (TX) je tzv. Cadillac ranch „umělecký dílo“ nějakýho excentrickýho milionáře. Jsou to vraky starej cadillaců zaražený čumákama v zemi. Celý posprejovaný, všude grafiti, který tam udělal sám autor. Další grafiti jsou illegal. Ale při různejch událostech se prý nastříkají na jednu barvu nebo prostě nějak jak je potřeba. Od nějakých turistů, co tam byli před náma jsme dostali igelitku s 6 sprejema. Ti je prý dostali od dalších před nima. My je zas předali dál. Štafeta. Takže jsme malovali, stříkali a zkoušeli co umíme. Nakonec jsem udělal krásnou českou vlajku, jen místo červený byla fialová, červenou jsme neměli J. Docela zábava. Jedeme dál na další atrakci, na mega kříž postavený relativně nedávno. Kříž je vysoký 190 feetů. Kolem je vyobrazená křížová cesta ze soch. Na nás trošku moc pobožný až fanatický a tak jedem k Old Texan kovbojoj. Velká stejkárna ve stylu. Nabízejí 72 oz. Steak (cca 2,16kg), kdo ho do hodiny sní i s přílohou, tak ho má zadarmo. Tenhle challange zatím vynecháváme a vydáváme se na rough část R66 a jedem po polní cestě. Je to skoro off-road. Paráda, valíme to 60mil po hlíně. Z pole lítají kobylky, kobylky velký jako hovada, spíš velký jako 8 hovad za sebou v řadě. Vypadají jak malý ptáčci. Narážej do skla, kapoty a do předku auta. Hotový jatka. Humus. Nemohli jsme najít pak ani mlhovky. Místo nich byly jen zbytky kobylek. Martin si namontoval svoji R66 značku místo naší SPZ, aby chytla trochu vintage design. Myslím, že teď ho má naprosto luxusní. Zítra si tam dám svoji, tak doufám, že projedem zas nějaký hejno J. Polní cesta se z ničeho nic ztratila, GPS ukazuje rovnou čáru před náma. Tam nic, jenom pole. No co mame 4x4, šlapu na plyn od kol lítá hlína a valíme to po dobře upraveném poli. Takže blbnu zkouším tríčky, lakýrky, masírky před babama. Auto lítá ze strany na stranu všude hlína a prach a kouř. To je snad lepší než na sněhu. Takže ještě pár skopičin a jedem dál. Stavujeme se na hodně moderním odpočívadle.  Všude dotykový obrazovky s historií R66. Dáváme kafe a Markéta po 4 dnech psychického týrání dovolili řídit J Což o to, řidička je to dobrá, ale není ji 21 a tak ji nenapíšou do pojištění a kdyby něco náhodou tak by byl problém. Ale řídila docela flák i po interstatu a v klidu. Všude po cestě stále krásný ranče a pak místa, kde jsou rozházený vraky starejch kár. Vybíráme, kde zastavíme a sloupeme značky nebo nějaký suvenýry, ale vždy je někdo poblíž. Opět posloucháme rockový rádio Lithium, není tam jediná reklama a hrajou tam výborně. Pro dnešní den jsem si zvolil jako song dne od skupiny Our Lady Peace a to Superman´s death. Vjíždíme po trávou prorostlý původní R66 do dalšího státu – Oklahoma (OK) -7h. Jedeme přes malý městečko, kde je speed limit 35mil. Najednou Markéta, jééé sakra, za náme jede šerif a houká, co mám dělat? My v klidu. No nic zastav, ruce na volant a budeš komunikovat J No polda přišel, že na 35 jela 60, že chce vidět řidičák. Markéta ho měla v kufru vzadu v kufru. Takže jen řekl kašlete na řidičák, odkud jste?, jeďte pomalejc a opatrně. Kdybyste byli místní tak máte pokutu. Tak jsme se hezky usmáli, pozdravili a jeli dál. Pro Markétu adrenalin. Aspoň další historka, která se může přibarvit J. Takže jedeme dál až dojedem k muzeu R66, ale trochu pozdě a je zavřeno, takže obejdem venkovní atrakce a jedem dál. Mají tu spoustu větrníků, který se mi hrozně líbí a jsou hrozně fotogenický. V naší příručce je zmínka o nově zrenovovaný klasický restauraci. Jedeme na steak, nic jinýho už nechci jíst. V ceně steaku, jsou 2 přilohy, já si dávám opět pečenou mega bramboru a zeleninovej salát a bezednou colu. Opět gastronomický orgasmus. Ty krávy se tu uměj fakt krásně napást aby měly dobrý masíčko. Přijeli jsme do Oklahoma city a tam se ubytovali v Travellers Inn. Report ze dne píšu v autě a když na pokoji chci pokračovat a připojit kabel tak zjišťuju to, že jsem v Lucille´s restaurantu nechal batoh, kde jsem měl veškerý kabely, nabíječky, náhradní baterky a klíče od baráku. Vcelku nic důležitýho, vše by se dalo dokoupit, ale i tak. Ještě večer tam voláme, ale už mají zavříno. Je to 60mil zpátky L, na hovno. No, nic naproti motelu je Sherlock´s bar. Jdem se tam kouknout a dat si drink. A ono zase prd. Markétu tam vůbec nepustili, mládě. Tak jsme solidární a jdem na pokoj vymyslet trasu na zítra. Ja jdu spát dřív (ve 3 AM), protože ráno brzo (v 8AM) vstávám.

Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 736x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku