HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2010 US roadtrip + Route 66 + Havaj  / 25. den - cesta na Hawaii (HI)

25. den - cesta na Hawaii (HI)

USA

Vytvořeno: 02.10.2010
Autor: MaldaCZE


Ráno jsme vstali, odcheckovali, zaplatili, naložili auto a s malým zpožděním jet zaparkovat auto. Vše dle plánu. Na parkovišti nás do 5 minut vyzvedává shuttle, který nás veze na terminál C, international departures. Udělali jsme si radost a jedem na malej oddych po dlouhý cestě, vybrali jsme Havaj. Cena letenek a hotelu za cenu Chorvatska.  Jen cesta tam z USA je 9 hodin, co potom z čech. Teď už sedíme v letadle, takže se vše podařilo a nezakřiklo se to. Letíme z Houstonu (TX) do Denveru (Colorado) a pak do Honolulu (HI). Let trvá 2,5 hodiny + 7,5 hodiny. Časovej posun v Honolulu je -12 hodin oproti GMT+1 (Praha). Takže opět cestujeme v čase. Většinu cesty jsem prospal, takže to uteklo velmi rychle. Přílet nad Hawaii byl krásnej, nádherný moře, zelený hory, bílý pláže a hned vedle města ohromnej kráter od sopky. Po přístání žádná kontrola už, vůbec byla jen jedna při odletu z Houstonu. Klidně jsme si mohli vzít krém na opalování a jinou kosmetiku, která má nad 100ml. Martinovi to vše vyházeli, když letěl do NY a nám nic, měli jsme teda jen jednu věc jestli to projde. Prošlo, ale musíme koupit krémy na a po opalování. Hned po vylezení z haly nastupujeme do shuttlu označeného Alamo, kterej nás doveze do půjčovny aut, která je vedle letiště. Shuttle je skoro plnej. Čumím co lidí si půjčuje auta, a to je tam kupa jinejch půjčoven, vše hned vedle sebe. V půjčovně několik přepážek a valí to tam pěkně rychle, jak v McDonaldoj skoro. Dávám týpkoj kód rezervace a ejhle, lehkej problemek, nějak jsem to omylem booknul o měsíc dýl, asi jsem se překlikl, vůbec nevím, ale cena se mi zdála podezřele nízká. Ale co borec tam něco naklepal a dal mi papíry od auta, že si to nějak vyřeší. Vyšli jsme na parkoviště a tam paní, která zkontroluje papíry a nasměřuje k autům. Aloha, máte convertible, žejo. Jj, máme. Tak si tady vyberte jaký se Vám líbí, je to jedno, klíčky jsou uvnitř. Koukám a vidím jedinýho mustanga, tak k němu chvátáme. Nechtěl jsem jezdit sice v novějším, ale neklasickým chrysleru sebring. Mustang je klasika, i když tohle není nejnovější model. Plně mě uspokojuje jeho 4L V6 motor a elektrická střecha, která šla ihned dolů. Hurá na hotel. A sakra, ta kára nemá GPS. No nic ostrov je malej a Honolulu jen 400tis lidí. Jedem směr Waikiki, tam je všechno J. Cestou se ale pro jistotu stavujem u McD. dáváme burgra. Normálně tady nemaj mýho oblíbenýho big tastyho. Havajanka na mě koukala co to je. No nic, koukáme na net a vidíme, že jedem dobře, takže pamatovat si 2 křižovatky a jsme tam. Tady ty nazvy ulic to se neda zapamatovat to je samý Haui, Maui, Awa li, Awai no prostě všechno stejný. Náš hotel je v ulici Niu. Hned napoprvé krásně najdem, jenže nikde parkování a výhodné v garáži u hotelu pro hotelové hosty za pouhých 16 USD na 24hod mi může políbit šos. Takže jsem to dal kousek od hotelu na veřejný parking, jenže to je taky pakec. Parkoviště zavřeno od 11PM do 6PM, asi 4 parkovací free místa u hotelu mají zase povoleno od 6PM do 6AM což by se dalo nakombinovat celkem s tím druhým parkovištěm, ale člověk by za 1. musel najít to místo a za 2. kdyby ho už měl, tak by musel v 6AM vstát a přeparkovat. A to opravdu nelze. Zkoušel jsem ještě ulice kolem, ale beznadějný. Holt je to uplný centrum. Takže po objíždění jsme nakonec rezignovali a dali to do garáže. Ubytováváme se a máme 22. patro. Super výhled. Tenhle hotel má wi-fi, ale zase za poplatek. Všude je kolem sítí, ale žádná přístupná, takže prostě vezmu komp pod paž a půjdu k nejbližšímu McD., Starbucks apod., kde je wi-fi free. Teď už vím, že na pláži je signál právě z McD. Takže trochu pauza a odpočnout po letu, časovym posunu a všem papírování. Markéta polehává a já studuju letáky a možnosti kam jet a co vidět. Před západem slunce se vydáváme na známou Waikiki beach. Všude celkem živo – všude surfaři, místní, turisti. Nádherný západ slunce a konečně oceán. Hned jsem v něm, sice jen po kolena, ale jsem tam. Následuje romantická procházka (tato pasáž pro ženy čtenářky J). Pak odpočinek na lavičkách na pláži, doutníček, pivko, hudba od pouličních performerů a šplouchání moře. Pohoda. Koukáme na net a doplňujeme články a posíláme pozdravy. Pak jdem na hlavní třídu, kde jsou mraky lidí obchodů a života. Pouliční „umělci“ se tu předhánějí kdo je hlasitější nebo kdo umí líp kreslit, prostě klasika. Potkáváme pár lidských soch. Markétu hrozně zajímá jak to můžou vydržet a z blízka na ně kouká a všeljak provokuje. Docela jsme utahaný a tak jdem náš první havajský den uložit do paměti a načerpat síly na další den.

Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 1366x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku