HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2011 Dominkánská republika  / DEN 12 Playa Limon

DEN 12 Playa Limon

Dominikánská republika

Vytvořeno: 13.01.2014
Autor: MaldaCZE


29.3. Den 12. – Playa Limon Dnešní ráno bylo lehce zdržené výměnou kola. Přišli jsme k autu a měli prázdné kolo. Nejspíš to bylo z té zkratky po které jsme jeli, taková lepší polní cesta. Kolo jsem vyměnil za par minutek a hned jel do nejbližšího gomera. Pneuservisu, který jsou tady na každým rohu. Moc dobře vědí proč. Kolo nám za chvíli opravili záplatou na kolo. Mají trošku jiný techniky než my v Evropě . Hlavní je, že to za 50 Kč drží a my můžeme jet dál. Dnešní den měl být už jen lehčím cestováním a jeli jsme se ještě podívat na Playa Macao a hlavní cíl byl Playa Limón. Cestou jsme jeli po pobřeží a občas jsme zastavovali na plážích na koupačku nebo jen na čumendu a na porovnání. Potkali jsme opuštěný hotelový rezort. Nikde nikdo nebyl a tak jsme tam vjeli. Pak někdo hvízdnul, ale to jsme ignorovali. Rezort celkem velkej, ale uplně prázdnej a docela dost zchátralej. Nicméně jsme koukli na pláž a jeli zpět. Najednou tam šel chlap jak hora, zarostlej, divně se při chůzi kejval a vůbec vypadal nějak vyšinutej. Radši jsem na to šlápnul a jen slyším hřmotnej hlas jak křičí „STOP!!!“ Děláme, že neslyšíme a jedeme s oblakem dýmu a prachu za zadkem směr východ. Najednou po autě skáče pes a volný vchod není volný, ale je tam natažený lano a dva vopičáci s brokovnicí a hrnou se k nám. Šnažíme se jim vysvětlit, že jsme zabloudili ať nás pustí, ale nic. Volaj někomu… našemu divnýmu „kámošovi“, kterej na nás křičel ať zastavíme. To čekání bylo nekonečný. Asi jsme měli i trochu strach nebo takovej divnej pocit, když dva černý a nervózní s tupým výrazem a brokovnicí v ruce nás hlídali, abychom neodjeli. Napadlo mě, to rozjet a lano přetrhnout a ujet, ale brokovnice mě přesvědčila. Asi by byla rychlejší než my  Týpek se k nám za chvíli dopotácel a ufuněně něco chtěl říkat. Hned jsme dělali, jakože jsme se ztratili a hledali v mapě, kde jsme a dělali hlupáky, i když jsme naprosto přesně věděli . Borec byl naštěstí v pohodě a snažil se radit. Jenže chtěl španělsky a to nám nešlo, anglicky zas neuměl on. Nakonec jsme z něj dostali, že je Němec tak nám to vysvětlil v němčině a sekuriťákům vysvětlil, že můžem jet dál. Dál po cestě byl už jen konec světa. Nezpevněná silnice nebo jen zbytky asfaltu. Všichni čuměli, co to jede za cizí auto vesnicí, ale bylo to tam takový klidný a řekl bych i uklizený. Cesta byla nekonečná. Nakonec jsme se vjeli na 4km offroad cestu – v podstatě všechny cesty tam jsou offroad, ale jsou sjízdný třeba třicítkou. Tahle byla krokem. Nakonec jsme dorazili na 6km dlouhou prázdnou pláž, kde nebyla ani noha. Dali jsme si relax, trochu zablbli ve vlnách oceánu a vyrazili na cestu dom. Chtěli jsme už konečně opravdu dojet za světla. Relativně se podařilo, ale bylo to nekonečných cca 100km. Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 462x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku