HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2011 Mauricius 21. 9. – 2. 10.  / DEN 4 - Trou aux Cerfs, Grand Bassin, La Vanille zoo

DEN 4 - Trou aux Cerfs, Grand Bassin, La Vanille zoo

Mauricius

Vytvořeno: 15.01.2014
Autor: MaldaCZE


4. den – neděle 25.9. Dnešním cílem jsou: Trou aux Cerfs - sopečný kráter, Tamarin Falls, Grand Bassin – posvátné jezero, La Vanille – zoo a jižní pobřeží jak bude čas. Vyrážíme směr Troux aux Cerfs, dle průvodce pěkný zachovalý kráter kousek za městem. Našli jsme ho hned, jen jednou jsme se ptali na směr, což je dobrý výkon, vezmu-li v úvahu, že mám mapu, kde jsou jen hlavní ulice a není zde žádné značení. Z kráteru jsme byli trochu zklamáni. V podstatě díra do země, která je zalesněná a tudíž její hloubka 100m není tolik znatelná. Obvod cca 1km. Lehká procházka. Trochu se smíšenými pocity, že do průvodce dají každou blbost. Kdybych věděl jaká je to zajímavost, vůbec by mne nemrzelo tam nejet. Přes moje zkratky směřujeme k Tamarin Falls. Cestou se nám stává již tradiční událost. Prorazili jsme pneumatiku. Betonovej nájezd na chodník nebo kamsi sahal trochu víc do silnice a já ještě trochu četl mapu a tak se stalo, že již dosti malé „kolo“ velikosti kolečka u rudlíku jsme vyměnili za dojezdovou rezervu velikosti kolečka k dětskýmu kočárku. Tentokrát to ale nebyla dírka, ale pořádná škuba. Místní kolem jedoucí zastavují a nabízejí pomoc. Tu odmítáme, pouze měníme kolo. Ale je fajn vědět, že jsou ochotni pomoci sami od sebe a ne jako u nás. Pokračovali jsme opatrně s rezervou. Další pokus již nemáme. Vodopády jsme viděli jen z dálky. Pěkná velká kaskáda, bohužel uprostřed džungle a cesta s průvodcem cca na 2 hodiny. Nechtěli jsme se zdržovat a pokračovali dál. Vodopády jsme vlastně již viděli . Cestou dále jih míjíme sladkovodní jezero Mare aux Vacoas, u kterého nestojí ani snad zastavovat. Pár kilometrů po cestě jsme přijížděli po dvouproudový silnici, spíš hektarech asfaltu k soše Shivy, která byla vidět již z velké dálky. Myslím, že až zbytečně fanatický monument. Kolem spousta parkovacích míst, ale kilometry. A nikde ani auto. V průvodci se dočítám, že když na ostrově oslavují boha Shivu, tak se do těchto míst vydávají tisíce věřících, někteří i pěšky. Kolem sochy beton a parkoviště. Spíše to vypadá jak buzerák v kasárna nebo Plaza de la revolucion v Havaně. Vedle sochy je nějaký svatostánek s hinduistickými artefakty a hned vedle posvátné jezero Grand Bassin. Všude spousta indů s tečkou mezi očima a s pestrobarevným hábitem. Zvláštní místo a atmosféra pro nás ateisty. Pokračujeme tedy na jižní pláže a do zoo La Vanile. Projíždíme krásnou krajinou, lesy národního parku a sjíždíme opět prudkým klesáním a zatáčkami k pobřeží. Vjíždíme do města a Monika si všímá něčeho, jako je pneuservis. Otáčím to a skutečně něco takového to je. Vyndávám proražený kolo a ukazuju mu, že chci opravit. Pneu odborník neříká ani slovo a chopí se svého řemesla. Postup stejný jako v dominice. Díra je cca 3cm velká a tak tomu moc nevěřím, radši bych novou pneu. Nakonec, to teda nějak zalátoval, nafoukl a stále ucházelo. Jen se na mě podíval, zakroutil hlavou jako, že to nepůjde a řekl tjůb (tube – duši). Tak na něj kejvnu, že jo. Nechci jet dalších 50km na kočárkovým kolečku. Nakonec bezdušové kole je opraveno tak, že se do něj dala duše. Kolo nafouknuto (s pěknou boulí – snad to vydrží a při předávání vozidla si toho nevšimne, ani toho trochu utrženého a odřeného podběhu. Holt malý auto nepatří na lesní cesty ) a jedeme konečně na pláž. Zde na jihu jsou pláže krásné, skoro liduprázdné a s vlnami a také silným proudem. Nečekal jsem to, že proti němu budu s ploutvemi dřít a přitom stát skoro na místě. Dnes je neděle a všude u pláží je spousta domácích z vnitrozemí, kteří sem přijeli jen tak na piknik. Auta mají zaparkovaná v lesících u pláže a jen se válejí. Sotva jdou do vody. Jen sedí a povídají. Mám hlad a chceme stihnout ještě tu zoo. Trochu ji hledáme, ale nacházíme. Už jsme si říkali, že dnešní výletění není moc úspěšné a neviděli jsme něco extra. Zoo tomu ovšem dává jiný rozměr a to možností být jakkoliv a bez dozoru a vůbec všeho ve „výběhu“ s obrovskými suchozemskými želvami. Úchvatný! Obří želvy všude kam se člověk podíval. Trochu jsem se bál, aby nekousli, ale byly tak pomalý a tak roztomilý, že strach přešel, ale respekt zůstal. Vždyť té nejstarší tam bylo až 180 let. Dále hlavní atrakcí byl krokodýlí park a spousta opiček, ryb, insektisárium a restaurace, kde dělají steaky z krokodýlů. Už jsem si dělal místo v žaludku, ale bohužel měli zavřeno. Odjíždíme se soumrakem domů, cestu přes velký města zvládáme úplně v klidu a nikde nebloudíme! Cestou jsme se stavili ještě v KFC, který se z ničeho nic v tom všem zmatku objevilo, až jsem zase místo blinkru pustil stěrač. Přijíždíme za tmy a kolo to vydrželo. Jsme dost stahaní a tak upadáme skoro hned do R.E.M.. Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 412x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku