HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2012 US Roadtrip - Florida  / Den 8. Miami beach, Ted Vernon´s South Beach Classics

Den 8. Miami beach, Ted Vernon´s South Beach Classics

USA

Vytvořeno: 11.05.2012
Autor: MaldaCZE


11. 5. 2012, den 8.

Miami Beach, Ted Vernon´ s SoBe Classics, odlet

  Ráno těžký vstávání, ale dáváme to. Do parkovacího automatu hodíme pár drobných, aby nám to vystačilo do check-outu a procházíme se po Washington ave, kde máme hotel. V noc rušná ulice plná světel, hluku bavících se lidí a ráno ospalá ulice s kocovinou. Něco jako Ybor city v Tampě. Jdeme na tu světoznámou pláž South beach. Hodně širokej pruh pláže s krásným pískem a vodou. Všude plno lehátek a slunečníků. Pláž je dost široká, že i přes tohle všechno na ní je hezká. V pozadí modernější hotely a modrý nebe. Skáčeme do vody a chvíli relaxujeme. Nemáme moc času, musíme se dobalit a odcheckovat z hotelu. Proto jdeme kousek přes Ocean dr. k hotelu. Tady na Ocean dr. jsou už krásné art-deco hotely. Před některýma stojí dobový auta…nádherný a jaký to tu asi bylo v jejich době. Jsme u hotelu, auto tam stále stojí bez pokuty, tak to nehrotíme a jdeme na pokoj. Všechno spakujeme, což je docela obtížný po nájezdu na outlet a krámky se suvenýry, naházíme do auta a při odjezdu si všímáme lístečku za oknem. Ano je to pokuta. Sotva půlhodinka po vypršení placenýho stání. Taky mohli nechat větší toleranci. Nicméně pokuta za 18 bugs a parkovné 2 bugs, stále vychází mnohem levněji než wallet parking za 33 USD J. Vtipné. Odjíždíme přes známou Ocean drive stylově bez střechy s oldschool plážovou muzikou a užíváme si tuhle ulici. Jede se krokem, protože každý chce být na Ocean dr.. simply - must see, muste be! Užíváme se slunce, pláž, luxusní ulici, otevřený auto, muziku…poslední chvíle…

 

Teď už frčíme do South Beach Classic Cars shopu, na kterej jsem narazil při prohlížení časáku Chrom a plameny. Majitel má vlastní show na discovery. Docela exot a když jsme tam přijeli tak tam zrovna byl a vítal nás a chvíli jsme spolu povídali. Pak nám již ukázal svoje království. Další chlapskej ráj plnejch oldschool aut.. Prolejzáme každou halu, každý dvůr, každou dílnu. Neuvěřitelný, neopakovatelný. Zpětně co to teď prohlížím v tom časáku a ty auta tam měl uplně jiný, musí se mu to tam točit.. Je sice ukrutný vedro a obchod je na novým místě uprostřed města, kde to pere ještě víc…do odletu zbývá pár hodin a tak jedeme do čtvrtí Little Haiti a Little Havana a podívat se na Miracle mile. Tyto body popisují v průvodci jako velmi zajímavé a že stojí za to je vidět. Jelikož jsem byl na Kubě a v Dominikánský rep., která sousedí s Haiti a kde je spousta Haiťanů zdálo se mi to celkem fádní a „normální“. Jsou to prostě španělský čtvrti, kde je vyšší koncentrace obyvatel nejtmavší pleti a kde je chaos, strakatý domky, krámky, špína, chudoba, španělský nápisy všude, že by člověk neřekl, že je v Miami. V Little Havaně nápisy „cuba libre, revolucion“ apod. taková už klasika. Je to jiný pro toho, kdo to nezažil v originále. Nestojí to však za delší návštěvu. Dle mého stačí odpoledne nebo večer pro obojí. Little Havana lepší, živější…. a Miracle Mile??? Prostě nákupní ulice s luxusními obchody a značkami, který jsem ani neznal.

 

Takže toto jsme projeli okoukali, na teploměru v autě naměřili rekord 58°C, když jsme popojížděli v zácpě a pak už směřovali na letiště vrátit auto. To byla rychlovka. Rychlovka už však nebylo odbavení. Jelikož nám nešly odcheckovat letenky online, museli jsme na přepážku. Tam nás poslali na checkovací samoobslužný stojany, kde nás to sice pustilo o krok dál, ale s hláškou nějaký chyby. Náš let nebyl nikde na odletových tabulích a to tam byly lety s mnohem pozdějšími odlety a tušili jsme nějaký další zmatky. Nakonec nás poslali od American airlines od kterých byla letenka, at jdeme k Iberii, která let operovala. Jenže to bylo zas snad 3km vedle a tam naštěstí s kroucením očí nás odcheckovali a opět jsme se vraceli na termínál AA…jak u blbů. Dokonce i náš let se objevil na tabuli. Času jsme i přes to pobíhání od přepážky k přepážce měli dost a tak jsme šli ještě do salonku na priority pass…jenže opět na jiném terminálu a tak jsme museli přes další kontrolu. Pásky, hodinky, boty dolů, kompy ven z báglů…celkem 3x !!! Alespoň nás odměnil salonek svou nabídkou. Tak jsme do sebe naklopili pár rumů a něco pojedli a těšili se opět na prázdný letadlo. Omyl, bylo plný. Ale po celým týdnu cestování, pozdních dojezdů a ranních vstávání jsme byli tak vytavení, že já jsem usnul ještě před startem. Let prospal a jen se vzbudil na jídlo…V Madridu, to byl zas děs. Naše letadlo mělo zpoždění hodinu, pak 2 a pak asi 3 hodiny. Naštěstí jsme zas byli v salonku, takže nějaký alko, jídlo, kožený sedačky a spánek…Let do Prahy jsem opět prospal. Hurrá jsme v Praze, zavazadla přijely hned a tak konečně na vzduch do zimy jako prase (11°C), takže pěknej rozdíl skoro 40°. Na parkovišti nás čekala již nedočkavá Monika, která nás odvezla domů…2 dny mi trvalo si zvyknout na posun času a na zimu vůbec J. Tak mívám šimrání v žaludku, že bych v noci vstal a dal si krásnýho hovězího hamburgera nebo steaka. Tohle tam fakt umí…. Určitě tam chci znova…čím dál víc znova na Route 66.

Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 753x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku