HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2013 Singapur, Malajsie, Brunej  / DEN 14 Singapur, cesta domů

DEN 14 Singapur, cesta domů

Singapur

Vytvořeno: 09.01.2014
Autor: MaldaCZE


17. 3. 2013 Singapur Jsme konečně tu. Jsme nevyspalí a řešíme jak to vymyslíme s odpočinkem a kuframa. Letadlo nám letí až o půl noci a tahat kufry nehodláme. Máme celý den před sebou, ale hlavně málo síly. Někteří z nás mají i shitstorm. Plácáme se po letišti a nakonec realizujeme oba plány co jsme vymysleli. První, Rob bookuje hotel s ranním checkinem a večerním checkoutem, je mu blbě a chce spát. OK. A my necháváme krámy na letišti a jedeme taxíkem do města. Metro jsme nějak nedali v tuto chvíli a tak jsme jeli tágem. Nechali jsme se vyhodit v chinatownu a procházeli živý, barvený a plný uličky stánků a samozřejmě jsme pokoupili nějaký suvenýry. Čínská čtvrť tu není moc velká a tak jsme ji relativně za chvilku měli proběhlou. Pak jsem chtěl do Hard Rock Café a na obchodní ulici Orchard road, kde by mělo být spousta krámů a zase jiný styl Singapuru. Nechali jsme se odvízt zase taxíkem, protože to bylo celkem daleko. V HRC jsme nic nekoupili, furt mají to stejný a dost drahý. Vlezli jsme do dalšího obchoďáku, který nám skřížil cestu. To jsme ale vlezli někam o 40 let zpátky. Tmavý betonový chodby, divný obchody, spíš jen stánky. Vypadalo to jak za komunistů v 70 letech. Hrůza. Pak jsme ale vlezli do jinýho a to už bylo pro změnu něco mega. Ten jsme jen proběhli, protože není sil nazbyt. Konečně jsme si sedli a dali jsme si polomrtvý u Starbugs kafe a nějakej zákusek a čekali na JNo, kterej si nám usnul u Roba na pokoji a dojížděl za náma taxíkem. Jeho předpokládaná doba příjezdu je 15minut. Nakonec to bylo asi 45minut  Klasika. Byli jsme 4 což je na taxi ideální stav. Teď je nás však už 5, kafe nás probouzí a promýšlíme další plán. Ještě jsme nebyli na místním ostrově Sentosa, což je taková jedna velká atrakce spíš pro rodiny s dětmi. Je tam aquapark, pláže, akvárko apod. Dokonce na ostrov vede lanovka, jednokolejka a most pro pěší… no prostě megalomanství. Ale perfektně udělaný. Tentokrát nás je na jedno taxi moc, tak jdeme na metro. Ted jsme už probuzený a orientujeme se skvěle a frčíme na konečnou. Tady kupujeme nejdražší možnou variantu přepravy na ostrov a to lanovku, jako kdyby jsme to neznali. Lanovka vede nad přístavem zaoceánských lodí. Pohled je to hezkej. Přijíždíme na ostrov a je tu víc pro děti a tak jdem do podvodního světa. Jo jdem, hrozná cesta. Nebo takhle, cesta dobrá, pěknej chodník, ale dlouhá. Mapu areálu, kterou tu mají je jen hodně zhruba a tady tato vzdálenost tam je jako běžnej kousek z atrakce na atrakci a tak funíme po chodníku. Mezitím nás předjíždí spousta přibližovacích autobusů. Kupujeme další mastnou vstupenku do podvodního světa. Ovšem ten je super. Spousta ryb, krabů, medůz a všeho možného podmořskýho. Pak je tam nejlepší věc co jsem asi viděl v podobným zařízení a to je celkem dlouhej podvodní tunel s jezdící podlahou. Lidi jen kroutí hlavami a zírají na obrovský ryby. Zrovna tam byl potápěč, který je krmil . Všechny kolem něj plavaly a žraly mu z ruky. Rejnoci, žraloci i malý, teda menší rybky, kolem půl metru. Náhdrená podívaná. Po průzkumu vodního světa jsme šli na představení delfínů a tuleňů, který bylo v ceně. Jenže jsme měli 45 minut do začátku představení. Všichni jsme byli uplně vyšťavení a tak jsme obsadili schody, který sloužily jako tribuna a čekali jsme a zároveň relaxovali. Já jsem se natáhl a usnul. Vzbudila mě až hudba, když začalo představení. Delfíni plavali, skákali, tuleni to samý. No pro děti dobrý, já z tohoto asi už vyrostl , ale jinak pěkný. Delfíni měli k tomu ještě nějakou lupenku a nebyli to ti hezcí sediví. No nebyli nemocní, byl to jinej světlej druh. Zpátky jsme jeli už autobusem a šli se ještě podívat na pláž. Pláž pěkná upravená, uměle vysazený palmy a udělaný zátoky, kýč. Na obzoru z ostrůvky však parkoviště tankerů a spousty lodí. V mapě jsem ještě našel, že v Singapuru a tady na Sentose je nejjižnější bod kontinentální Asie. Je to určitě jen pro turisty, ale musím tam bejt. Vždyť jsem byl už na nejjižnějším bodě kontinentální Ameriky na Key West na Floridě. Martin jde se mnou, protože jsme byli spolu i na tý Floridě a tohle je takový must be. Kluci nadávají, že jsme paka a čekají na nás. Jsou to měkoni. Takže jsme se vyfotili u cedule s dobrým pocitem a šli zpět. Lanovkou zpět a pak metrem rovnou na letiště. Tam jsme si vyzvedli kufry a šli na let, který byl po delší době přesně včas odbaven a odletěl. Čeká nás 12,5 hodiny letu. Je to 10500km SIN-FRA. Poslední údaj, který v SIN vidím je čas 23.55 a 28°C. Po startu však usínám a budím se na krmení. Pak zase usínám a vzbudí mě až drncnutí o zem ve FRA. Máme teď asi 3 hodiny času na další let, kluci ho mají mnohem víc, letí jiným pozdějším letem. Jdeme zkusit opět vip salonek jestli nás i tady vezmou 6 lidí. Jo! Povedlo se. JNo prostě válí. Usazujeme se do křesílek a jdeme si dát snídani co tu je. Konečně normální pečivo a ne toastový chleby, normální sýr a salám, jé a taky normální párek. Dáváme si do nosu a já dopisuju report a chystáme se na poslední let do Prahy. Z PRG pak do Pardubic vlakem a pak pro nás s Romanem již někdo přijede Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 978x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku