HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2013 Singapur, Malajsie, Brunej  / DEN 2 Langkawi

DEN 2 Langkawi

Malajsie

Vytvořeno: 08.01.2014
Autor: MaldaCZE


5. 3. 2013 Langkawi, Sky bridge Ráno po pár hodinách spánku celkem těžký vstávání na 7 ranní. Byli jsme domluveni na půl 9 na odjezd autobusu z hotelu. Martin a spol. pro změnu opět zabloudili a bus jim ujel. Na letišti byli nakonec dřív, protože si vzali taxi. Odbavili jsme kufry a šli na snídani do KFC. Pak už let 1,5 hoďky a jsme na na ostrově, kde nás vítá slunečný počasí a velkej kamenném nápis Langkawi vedle dráhy. Při procházení pasovou kontrolou musíme dát otisky obou ukazováčků. Nahrnulo se tam celý letadlo a byla ta slušná fronta, která moc neubíhala, protože i když nad každou přepážkou a všude kolem jsou návody, že se musí dát dva prsty vedle sebe na scanner. Hotovo. I necvičená opice by si to přečetla a zvládla. Ze začátku se smějeme, co lidí to nechápe, pak začínáme kroutit hlavama, pak nadávat. Po chvíli to i nahlas komentujeme a pak se musíme zase smát. Formality. První cesta vede ke stánkům půjčoven auto. Je jich tam asi 10 a z každýho na nás halekaly ženský v šátcích s tabletem v ruce a předháněli se v lepší ceně a lepším autě. Bylo to jak na trhu a my se náramně bavili. Ceny byly nízký, ale i tak jsme dohadovali slevu. To je přeci jasný, 2 auta půjčit, kdo po nich kdy chtěl . Nakonec kluci, že budou 4 trhnutý chvíli tak si vzali větší hondu city a my menší nějakou čínskou sr.č.u. Nakonec, když jsme šli pro auto, tak zašátkovaná trhovkyně nám sdělila malý a jestli chceme velký místo malýho, nebylo co řešit. Vyfásli jsme starýho nissana sentru…tak 1995 rok?. Automat bodnul zvlášť, když se tu jezdí vlevo a přeci jen řazení na levačce není pohodlný a člověk není zvyklej jezdit na druhý straně. Jelikož jsem měl zkušenosti již z předchozí dovči na Mauriciu, byl jsem pověřen řízením. Byla znát praxe, ale i tak jsem se párkrát přistihl jak koukám do jinýho pruhu, když jsem dával přednost. Ale pozor stěrač místo blinkny jsem nezapnul ani jednou  Naše první cesta vedla na místní atrakci Sky bridge. Je to visutý most nad údolím, kde je výhled na moře, džungli a ostrovy. Jeli jsme tam hned z letiště, protože jsme se na netu dočetli, že další den je údržba a že je zavřený, tak abysme o něco nepřišli. Lanovka nás vyvezla nahoru k mostu, který byl ještě kousek pod horní stanicí a ke kterýmu se scházelo trochu dolů. Jenže jsme narazili na problém. Most byl kvůli údržbě zavřen. Říkáme si, jak to je sakra možný, vždyť bylo psaný, že až 6.3. má být uzavřen kvůli údržbě. Tak jsme alespoň z přilehlých vyhlídek něco viděli, určitě víc než z mostu, ale most byl prostě nad propastí... Dole na pokladně jsme se pídili, kdy to otevřou a tam nám dali info, že až v červenci. Chacháá, to už tu nebudeme a kvůli tomu sem zrovna znova nepojedu. Jinak ta odstávka se týkala pouze lanovky (to jsme zjistili druhej den, když jsme koukali z pláže, že lanovka stojí) – ne mostu, o tom ani zmínka. Asi by tam jinak nikdo nejel. S klukama jsme se tam rozdělili a každej jeli na svůj hotel. My měli zabookovanej obyčejnější, i když ne nejlevnější. Oni chtěli na blízký ostrov do rezortu. Nakonec říkali, že za ty prachy to mohlo bejt lepší. Druhou noc už byli v našem hotelu a okomentovali to slovy… ty vole to je jak sanatorium. Pravda, hotel byl postarší, ale ve svý době musel být špička. Jen místama na chodbách bylo znát jeho stáří. Nám se tam ale líbilo. Odpoledne po ubytování jsme se šli podívat na místní pláž Pantai Tengah a Pantai Cenang. Je o nich mluveno jako o top plážích. Byly docela prázdný, ale žádný odvaz. Voda překvapivě zakalená a zelená. A nějaký pidi medůzy tam plavaly, protože mě furt něco pálilo po těle, když jsem byl ve vodě. Sůl v kombinaci se sluncem to nebyla. Na pláži jsme pak nacházeli želatinový kuličky, takže to bylo jasný. Radši jsme šli na pivko a čučeli do moře na západ slunce. Večer jsme vyrazili do centra Pantai Cenang, kde to žilo. Spousta lidí, aut, motorek, stánků, světel a prostě přehršel. To nás bavilo. Na cestu jsme měli rumík s kolou, kterou jsme dávali ochutnat i uvítacímu personálu v restauraci, kam jsme pak šli. No moc jim to nechutnalo z jejich výrazů. Dali jsme véču – já nějaký mix gril, pár pivek a pokračovali dál. Cestou jsme našli pár stulčenejch palet, který sloužily jako provizorní bar, tak jsme tam zasedli a dali si pár drinků mojita. Po radě kam dál jsme vyrazili do super cool baru Babylon. Hrála tam pohodová hudba, spousta lidí sedělo na rohožích na pláži a popíjelo. Překvapilo nás, že celej bar brzo zavřeli a hosty normálně vylifrovali ven. Nikoho to nějak neuráželo a ve chvilce bylo na pláži plno lidí a pokračovali v zevlování. Chvíli jsme tak taky vykydli, celkem jsem měl nakoupeno a byl jsem rád, když jsem cestou domů potkal mekáč a posílil se. Byl to náročný den. Ráno bude ještě horší… Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 532x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku