HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2014 Vietnam, Kambodža  / DEN 12 - 3. 4. 2014 – Ben Tre – delta Mekongu

DEN 12 - 3. 4. 2014 – Ben Tre – delta Mekongu

Vietnam

Vytvořeno: 18.04.2014
Autor: MaldaCZE


DEN 12 - 3. 4. 2014 – Ben Tre – delta Mekongu Ráno jsme naskákali do autobusu směr Ben Tre. Cesta byla zase nekonečně dlouhá. Ty vzdálenosti a hlavně doba cestování je nehorázná. Odpoledne jsme tam dojeli a hned přestoupili na loď, která nás chvilinku povozila po řece a po malým plovoucím trhu. Pak jsme vystoupili a šli se podívat do továrničky na rýžový papír. Děsná pakárna, ale ještě jsem to neviděl. Průvodce to vysvětloval jako něco mega úžasnýho. Jo, úžasný to bylo co vše vymyslej z rejže. Pak jsme se zase loďkou přesunuli na jiný ostrůvek, kde jsme dostali oběd. My měli něco spešl a to rybu na stojánku. Mylím, že to byla nějaká Elephant ear fish. Dostali jsme ještě separé přístřešek od skupiny, protože to bylo nějaký nadstandardní jídlo. Přišla Vietnamka a z toho rýžovýho papíru co jsme před chvíli viděli tak udělala rolky z ryby, máty, ananasu a ještě nějaký trávy a servírovala to. Dokonce jsme měli v ceně i piva. Body nahoru jinak v zatím nudným výletu. Další na programu byla místní hudba. To byla uplně trapná šaškárna. Klasická turistická atrakce, pár stánkařů si vzalo hábity a do ruky nástroje a začali tam kvílet. Většina lidí nevěděla jestli se má smát nebo brečet, no budiž, kultura. Pár písniček a básniček ve vietnamštině a další osobní volno. K ničemu. Jak kdyby to natahovali. Pak ještě cesta zpět po vodě k autobusu a část lidí co měli jednodenní výlet tak jsme je odvezli kousek k autobusu. Bejt nima bych byl totálně zpruzelej, ale bylo to za pár korun. Ale zase asi škoda času. Potkali jsme tam jednu Češku a tý se to náramně líbilo. Se divím, zvlášť, když říkala, že studuje 7 měsíců v Číně. Další dlouhá cesta do dalšího města, kde jsme si nakonec vzali homestay. Autobus nás vyhodil uprostřed křižovatky spolu ještě s dalšíma 4 lidma. 3 frantíci a kanaďanka o který jsme si mysleli, že je to nějaká čičmunda a tak jsme jí i říkali. Tak jsme si říkali co teď přijde a začalo to být trochu zábavný. Za chvíli odnikud přijely 2 skůtry na jednom nějaká mladice a na druhým o to větší stařec. Tak nasedat a jedem, pro zbytek se vrátíme. Sedli jsme si s Liborem za delegáta, který převzal skůtr od mladice. Po chvíli zjistil, že to nejde, že jsme moc těžký a tak odvezl pouze mě. Libor trochu se strachem, že ho tam nechávám stát uprostřed ničeho říkal, pamatuj si cestu a když mě nepřiveze, přijď pro mě. Vjeli jsme do nějaké průmyslové zóny, kde byly jen rozestavěný haly. Jenom zdi. Pak přišly banánový lesy a pak konec světa. Vyhodil mě a ať počkám na ostatní. Ok, no problem. V tu chvíli u mě 5 dětí a hrozně si chtěly povídat. Furt mě sahaly na tetování. Jeden 12 letý týpek co tomu šéfoval a uměl trochu anglicky tak se vyptával. Alespoň jsem se nenudil. Naštěstí nebyly ty děcka vlezlý. Za chvíli přijel další skůtr s frantíkama a čičmundou. A tak čekáme všichni na Libora a až si pro nás někdo přijde. Frantíci jsou pokérovaný jak omalovánky a jeden má dready, tak alespoň budou mít děcka jiný objekt k pozorování. Všichni tak na sebe koukáme, kde to jsme a co to bude. Nakonec prohlašuji, že to asi nebude homestay, ale homeless stay. Po chvíli přijíždí Libor s naším průvodcem a můžeme jít do vesnice. A tak jdeme kančíma stezkama mezi kanály a chýšemi. Před náma poskakují ti 2 malí kluci a vedou nás nejpíš k nim domů. Mezitím nás na těch stezkách předjíždějí i skůtry, nevím, že jsme nemohli dojet až tam. Konečně vcházíme na dvorek jednoho lepšího stavení. Má zděné stěny a střechu. Venku něco jako terasa a tak si tam sedáme. Hned nám nabízí pivko a tak jich pár hned v nás zasyčí. Klučíci si k nám sedají a vyptávají se. No zvláštní sešlost, frantíci se baví spolu, ta čičmunda je divná od pohledu a furt čučí do stolu a tak něco komunikuju já a Libor sleduje ještěrky jak běhaj nad postelema, kde budem spát. Jsou to v podstatě holý stěny s větrákem a moskytiérou. Je tam vedro, ale dá se to, už jsme se krásně aklimatizovali. Večer ještě popíjíme pivka a děcka se furt na něco ptají a je tam i ta mladá co přijele na skůtru. Tipovali jsme jí tak 12 let, ale je jí prej 17. No, ale s mladýma klukama jedna skupina, takže to vyjde mentálněna stejno a není žádná řeč. Dal jsem si telefon na stůl a hned ho děcka sjíždí, hrajou hry a prohlíží obrázky. Drzí jako vopice, ale aspoň je od nich klid. Zkouším prolomit komunikaci s frantíkama a vytahuju připravný placatice s rumem. Protočilo jim to oči a vyrazilo pár vět. No a zase nic. Pak přišli rodičové děcek, co že jim to nabízíme. Čmuchli a dali si taky. Jednomu v takový zelený kamizolce, která vypadala jak uniforma bez frčků se zalíbila placatice a že jestli mu jí dám. No dal jsem mu jí. Pomalu jsme se šli osprchovat v improvizovaný koupelně a tak trochu prohodit věci co jsme měli celý den na sobě. Děcka mezi tím natáhla moskytiéry i na další postele a furt se tam motaly a tak jsem vzal polštář párkrát je vzal po hlavě se slovy vypadněte už a se smíchem na rtu. Oni to vzali jako hru a naskákali na mě. No tak jsme to chvíli s nima hráli a pak jsem to ukončil. Libor už spal tvrdě a já tak napůl a když slyšel jak mu tam něco vymetá pod postelí tak se docela lekl a myslel, že je to asi nějaký zvíře. Za chvíli přišla ta mladá a toho hošíka vytáhla z podpostele za nohu. Smradi. Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 382x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku