HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2014 Vietnam, Kambodža  / DEN 7 - 29. 3. 2014 - Ha Long Bay – Hai Phong

DEN 7 - 29. 3. 2014 - Ha Long Bay – Hai Phong

Vietnam

Vytvořeno: 17.04.2014
Autor: MaldaCZE


DEN 7 - 29. 3. 2014 - Ha Long Bay – Hai Phong Dnešní den by se dal nazvat dnem přesunů. Ráno po snídani jsme se měli hlásit u agentury, kde jsme kupovali lístky na autobus. Agentura byla hned vedle hotelu a tak nikam nespěcháme. Z cestopisů co jsem četl tak vždy seberou pár lidí po městě, naplní autobus a jedou, takže jsem měl představu jak to bude vypadat. Bylo to však poněkud šokující. V 8 si nás vyzvedl týpek a zavedl vedle do ulice na bus. To bylo jasný, protože v naší uličce sotva projel skůtr. Nasedlo nás cca 8 lidí a vyrazili dál. Říkali jsme si, to bude v poho, snad to nebude narvaný. Přišla však zastávka, naložili jsme další lidi, pak po 30 metrech další a další. Motali jsme se tím autobuskem cca pro 25 lidí v těch uličkách, kde jsme včera zevlovali. A tak nabíráme další a další a najednou jsme po hodině téhle jízdy dlouhé celkem tak 2 kilometry jsme zastavili tam, kde jsme nastupovali my a to jsme si už začali klepat na čelo. Přistoupili další, a bylo další kolečko s tím, že pár lidí co nastoupilo tak zase vystoupilo, že to byl jen tranzit k dalšímu busu. Někdo byl třeba v autě půl hodiny, aby mohl vystoupit o pár desítek metrů dál. Mezitím přistoupila nějaká nabroušená asiatka, která se asi preventivně začala hádat s tím z cestovky, který to koordinoval. Autobusek byl totiž narvaný k prasknutí a asi si přestavovala lepší luxus, nebo jestli přijel pozdě, netuším. V tomhle autobusku je řada dvousedadel, chodbička a řada jednotlivých sedadel. Jenže, když už, tak už je třeba využít přeci veškerou volnou plochu pro další lidi a tak u dvousedadel se z jejich boční opěrky do uličly rozložilo další sedadlo. Něco jako sedadlo. Já jsem to měl v rámci možností dobrý, ale i tak jsme se tam hrozně tísnili. Vedle seděli nějaký asiati a těm to bylo jedno, měli tam spoustu místa. Té naštvané asiatce co tam pérovala toho organizátora a chtěla nějaký refundace, tak jí naférovku řekli, jestli se jí to nelíbí, ať si vystoupí z autobusu. Proběhla docela hustá hádka, že se zapojil do hadky i autobus. Pak ji asi přesadili na lepší místo a byl chvíli klid. Pak jak jsme popojížděli tak tam bylo docela teplo a dusno a klimatizace ještě neběžela jak měla a to byl další problém. Paní a vlastně všichni měli otevřený okýnka a když jí řidič řekl, ať zavře okno, brutálně ho seřvala. On se přes ní nahnul a začal okno zavírat tak se zase začli štěkat. To jsme stáli na zastávce a ten koordinátor byl pro další skupinku. Ten řidič po chvíli vystoupil a šel jí to okno zavřít, aby ta klimatizace měla nějaký účinek. Ona za nic na světě to okno nechtěla zavřít a řidič byl taky pěknej kokot, že na ní napřahoval pěsti, že jí dá po tlamě. Párkrát i naznačil ránu, ale nedal. To už jsme všichni vstali a začli na něj křičet. Ti co byli v předu tak ho museli chytnout. Byla zase hádka jako svině, že ta ženská chce vrátit peníze. Tak jí zase bylo řečeno ať si vystoupí. Ten delegát to nějak uklidnil, poprosil nás, aby se zavřely okna a že běží klimatizace. Nebyl problém. Jenže ta hysterická ženská kopla řidiči do sedačky nebo ho nějak plácla. Nevím, neviděl jsem, ale on se ohnal a vrazil ji jednu výchovnou. V tu chvíli autobus smykem zastavil v křižovatce a začala mela. Ženská, že chce volat policii, všichni ostatní ji podporují. Ale nikdo nechtěl čekat, protože to bylo už hodinu a půl popojíždění mezi uličkama po centru města. Pár lidí vystoupilo, že jdou pro policajty, řidič, začal odjíždět bez nich, takže to zas vygradovalo a skoro se skandovalo čenž the drajvr. Výměna neproběhla, paní nějak uklidnili. Ona si je vyfotila a bude to asi řešit později. Naštěstí nás toto nezdrželo, bylo to mezi zastávkami pro nabrání lidí. Z Hanoje jsme ale vyrazili až cca v 10 hodin !!! Tragédie. A to jsem nevěděl, jestli, když jsem se ptal v agentuře na dobu cesty, jestli to budou do Halong Bay 3 hodiny čistýho času nebo s těma zastávkama. Do Halong Bay jsme přijeli někdy jedný. Cestou nám ještě autobus zastavil v jakýsi tržnici, že tam je záchod. Ale hlavním cílem bylo stejně nechat turisty utratit nějaký peníze za předražený jídlo tam a suvenýry. Kousek za Hanojí začalo být počasí na pikaču, samá mlha, samej mrak, lehký mrholení. Říkali jsme si, že se to probere. Já cestou pospával, ale nedalo se. Nejen kvůli místu, ale taky kvůli těm silnicím. Zde bylo všechno rozestavěný a všude bahno, díry, hnus. Přijeli jsme do Halong bay a počasí furt to samý. By mě zajímalo co ty lidi na těch loďkách co mají koupený ty celodenní výlety dělají. Docela nás to rozladilo, co tu dělat? Času nemáme nazbyt a čekání je k prdu. Zašli jsme na turistický informace a ptali se na předpověď. která i na zítřek ukazovala mlhu, a tak jsme se dohodli, že nemá cenu tam ani zůstávat do druhého dne. Vše k vidění je na vodě v zástoce. Nevím proč jsme se nepodívali na počasí ještě den předem. Ale asi bysme tam stejně jeli a doufali. Řeším teda změnu plánu. Sedáme si tam k jejich kompu a zjišťuji letenky z města co je nejblíž – Hai Phong. Je daleko asi 70 km. Dnešní odpolední let už bohužel nestíháme a ani by asi nešel koupit. Paní na informacích furt nabízí, abychom zůstali ve městě nebo na ostrově kam jsme uvažovali jet, a že autobusy na letiště jezdí, ale spíš vlastně nejezdí. Že mají kdyžtak soukromé auto. Za 50 USD cesta a že taxíky jsou ještě dražší. Za 70 km to je asi relativně OK a tak to berem jako nejvyšší strop. Tady v tý části města, nebo spíš ještě předměstí není ani člověk a neprudí ani taxikáři. Člověk, když je potřebujeme tak zrovna nejsou. Narazil jsem nakonec na jednoho a ten že, podle taxametru. Tak říkám nenene, chci fixní cenu. Nakonec ho ukecávám z jeho 60 na 40 USD a to tím způsobem, že telefonuju s nějakým operátorem. Říkám mu, že se musím poradit s kamarádem. On moc anglicky neuměl a tak to bylo jedno co jsem mu říkal. Mezitím přijel další a takže k zkouším jeho. Ten hned promluvil anglicky a tak si říkám, to bude dobrá domluva. Hned navrhl 40 a tak mu říkám 30, tvůj kolega je levnější. Jenže kolega to viděl, přicupital a hned si to řekli co a jak. Nakonec dal ještě další slevu a tu jsme už odsouhlasili. Pak jsem se ho ptal jestli není kolega naštvanej a říkal, že ne. Že to je kamarád a asi jim to je jedno a že ten náš řidič umí anglicky, tak to bude lepší. Tak jsem ještě narychlo koupil letenky na zítra ráno, který se tam najednou objevily, a před chvílí tam nebyly, což nás dost štvalo, poděkoval jsem paní za vytištění a snahu a odjeli jsme směr město Haiphong, kde přespíme a ráno poletíme do Danangu. Cesta nám ubíhá mnohem lépe, pohodlněji a rychleji. Snad až buržoustky. Libor tu vedle mě klimbá a jak to hází tak se tu kejve a já se zatím můžu rozvášnit a psát. Furt mrholí, je hnusně a furt doufám, že to bude lepší. Dnes je vlastně první den, kdy to není úplně OK, ale na přejezdy to tak nevadí. I když nám to vzalo jedno místo, který jsme zrovna chtěli hodně vidět. Ale zas ušetřilo skoro 2 dny času. Tak a jsme tu a ano překvapivě chčije i tady. Takže dnes to vidíme na nějakou putiku nejspíš. Ubytovali jsme se prvním hotelu co jsme potkali. Cena byla přijatelná a nechtěli jsme už courat. Pokoj byl sice bez oken, ale to nám nevadí. Vzpomněl jsem si na loňskou Robinovu hlášku z Malajsie, že místo Biblí by do těch pokojů měli dávat do nočních stolků spíš pistole pro sebevrahy. Ubytovali jsme se a vyrazili do města, celou dobu poprchávalo a tak jsme se zastavili poprvé na turistu v KFC. Do coly si vlili rum a déšť tolik nevadil. Obešli jsme centrum a zapadli do klasické pivnice, fakt. Zde na nás koukají jako na zjevení. Toto není turistické město a tak si nás všichni prohlíží a i fotí. Pokřikují na nás a zdraví nás. V té pivnici měli varné nádoby a moc dobrý točený pivo. Fakt skoro klasika. Jen mezi německými pivy měly napsaný Staropramen. Tak jsme jim to v jídelním lístku škrtli a přepsali. Z ulice se ozýval halekot a tak jsme se šli podívat co se děje. Bylo tam nějaké divadelní představení a tak jsme na to číhli, omylem se mi podařilo natočit jen kousek, ale i tak je tam taková chytlavá melodie, kterou si furt notujeme. Když jsme se přišli podívat na představení tak jsme téměř převzali veškerou pozornost publika, který se otočilo, když uslyšelo a uvidělo velké muže. Hai Phong je 3. největší město ve Vietnamu, ale čekali jsme v centru trochu víc života. Z jedno baráku bylo slyšet ruch a hudbu a tak jsme tam vlezli. Bylo to nějaký bar. Všichni na nás čučeli co to tam ti bělásci dělají. Dali jsme si tam pár pivek a pak šli zpět na hotel. Jinak v baru jsme nakonec nebyli sami bílí, ale ještě tam byla nějaká mixlá skupinka bílejch s místníma. Když jsme odcházeli, Libor si všiml odemčeného zámku a moje slabost pro sbírku z něj učinila další exponát. V noci mě sestřelil shitstorm, vůbec nevím z čeho. Takže jsme nezaspali na letadlo, protože mě to pak ještě slušně protahovalo Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 406x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku