HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2014 Vietnam, Kambodža  / DEN 9 - 31. 3. 2014 – Nha Trang

DEN 9 - 31. 3. 2014 – Nha Trang

Vietnam

Vytvořeno: 17.04.2014
Autor: MaldaCZE


DEN 9 - 31. 3. 2014 – Nha Trang Zatím nejdivější vstávačka, že nám to ale dalo. Taxi si nás vyzvedlo před hotelem a zatím nejrychlejší jízdou nás dovezlo na letiště. Tam jsem měl výbornýho hamburgera, který mi nastartoval den. Let proběhl v pořádku a po přistání jsme si hned vzali taxi centra Nha Trang. Připadá mi, že čím jsme jižněji, tím je to víc učesané, silnice lepší a více evropský. Je teda nutno říci, že Nha Trang je takové jedno z top plážových letovisek Vietnamu. Takové Varadero na Kubě. Celkem mi to i připomíná Miami Beach. Širokej pás pláže a za ním velké hotely, ale nijak nezasahují do pohody, protože jsou odděleny řadou kokosových palem. Co je tady však totálně nechutný, tak to, že tu je spousta Rusáků. Ale hlavně, že tu jsou nápisy v azbuce. Hlavně teda restaurace a hotely jim lezou do řiti. Restaurace mají na vstupu ohomnou rudou svítící hvězdu a napsáno Moskva, jiní zase srp a kladivo a nápisy CCCP. No samej Ivan. To, že tu teď vlajou jejich rudý vlajky s žlutou hvězdou v kombinaci s rudou vlajkou se srpem a kladivem jsem si zvykl. Ale ještě tohle, to už je moc. Ubytovali jsme se v třetím hotelu, kterej nás překvapil cenou. Zatím asi nejlevnější. Hodili jsme na sebe plavky a šli na pláž, ať z toho taky něco máme. Cestou jsme si půjčili kola. Ale nebyla to obyčejná kola, nýbrž nehorázný plečky. Na pláž mě ale dovezlo. Zpátky už mo ne. Voda je konečně teplejší, taky jsme o dalších 700km jižněji a je taky mnohem čistší, ale karibik to není. Byli jsme unavení a tak jsme to tam zakempili. Já si prozřetelně šel lehnout do stínu pod palmu a Libor zůstal na pláži, kde to nehorázně pralo, ale přes lehký vánek to nebylo znát. Říkal jsem mu, vole spálíš se. Né, né, jsem namazanej a zas tak to nepálí. A že teda pak přijde. Tak jsem tak relaxoval a koukal do koruny palem a zjistil, že se mi přímo nad hlavou houpe pořádnej kokos. Jsem si říkal, co by se stalo, kdyby spadnul. Kterej z kokosů by to přežil. Tak jsem se radši kousek posunul. A co myslíte spadl? Nespadl. Po hoďce jsem se probudil a Libora nevidím, tak jsem se zvednul a on stále ležel uprostřed tý výhně a začínal rudnout. Asi se přizpůsoboval těm rudej komančům tady. Prej v pohodě. V okolí města jsou v dobré dosažitelnosti ještě nějaké kulturní památky a tak jsme vzali kola a vyjeli za kulturou. Kousek od ulice, kde nám kola půjčovali mi upadla šlapka, která se celou dobu všeljak kroutila. Tak jsme tam přišli a všichni se tam smáli. Neuměli anglicky, jen snad yes a no. Dali mi jiný kolo teda, jenže to otáčím a zjišťuji, že otáčím jen řidítka a kolo je rovně, tak další reklamace. Toto nešlo opravit hned. A tak do třetice dostávám další kolo. Všechny předešlé vady nemá, ale je šišatý a brutální osmička a chybí dráty. Když jedu, tak se pohupuju nahoru a dolů a zároveň do leva a doprava. Ze zadu to prej vypdá vtipně. Co je dobrý, že když to rozjedu tak se to trochu stabilizuje, ale když nasedám, tak vidím jak se dráty prohejbají. Vyjeli jsme kousek za centrum města, kde je pagoda a nad ní na kopečku sedící Budha. Velkej. A kousek pod ním další Budha ležel. Ten ležící měl cca 16m, prej je stejnej v Thajsku. Takže to byla kultura číslo jedna. Navíc tenhle Budha měl na nohou vyrytý hákový kříže a i ten celej chrám měl všude ty kříže. To Hitler to převzal od nich. Ten znak - svastika se tomu říká. V areálu pagody jsme si dali oběd, jenže to byla nějaká místní mnišská vývařovna, kde neměli maso a ani pivo. Takže jsem to odnesl nudlemi s tofu. Za to džus byl čerstvě vymačkanej pomeranč. Pak jsme sedli na kola a zapadlii do velkého provozu. Hrozně mě to chytlo, je to zábava. Provoz mě vždy vtáhl a pak už jsem jel jako rodilej. Důležitý je nekoukat nalevo, napravo a jet. Ostatní se už vyhnou. Jejich kruháče jsou pak nejlepší záležitost. Tak jsme jeli pár kilometrů od centra a já si při jízdě zpíval a užíval si to. Dojeli jsme k Čamským věžím Po Nagar. Zde bylo pár věží ze 7. století, takže pěkně starý. Bylo to docela hezký, ale co nás asi zaujalo nejvíc, tak byly tanečnice, který tam cvičily nějaký tanec, u kterýho se čaruje rukama a všeljak se s nima kroutí. Udělal jsem pár fotek, podíval se do největší věže, kde je nějaká modlírna plná vonných tyček, zlatý sochy Buddhy a černý zdí. Zvláštní atmosféra. Taková extrémně duchovní. Zpět se pouštíme zase a tentokrát do plného provozu, je to hukot, zábava a tak jednou rukou řídím a druhou točím video a zároveň kočíruju moje splašený kolo. Dojeli jsme zpět do města, já se za soumraku ještě vykoupal a Libor zjistil, že jeho bratrem není nikdo jiný než rudý náčelník kmene Apačů. Nebo jestli ho tolik chytly ty ruský vlajky kolem. Prostě celej zčervenal a začíná trochu trpět. Večer jsme jen už prošli mimoruské uličky, povečeřeli v místním kiosku, dali pár piv na pláži a šli na hotel. Ještě jsme koupili lístky na bus na zítřejší cestu do Mui Ne. Lístky máme do sleepers busu, tím jsme tady ještě nejeli. Cesta bude sice dlouhá jen 220 km, ale trvá prej 5 hodin. Nedivíme se už. Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 374x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku