HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2015 - 03 Rusko - Petrohrad  / Den 3. - Chrám Kristova vzkříšení, Zaječí ostrov, Petropavlovská pevnost, vojenské muzeum

Den 3. - Chrám Kristova vzkříšení, Zaječí ostrov, Petropavlovská pevnost, vojenské muzeum

Rusko

Vytvořeno: 05.04.2015
Autor: MaldaCZE


Ráno jsme se vzbudili zase rozlámaní jako, kdybysme nespali. Ty desítky kilometrů v nohách se začínají ozývat. Večer jsme dostali pár tipů kam jít a tak jsme vyrazili na metro a směrem centrum a jako první cíl byl chrám Kristova vzkříšení, což je typicky ruská stavba, která spíš vypadá jak z pohádky nebo z lega. Je to silně fotogenickej barák a pro mě to byla asi nejhezčí stavba v Petrohradu. Dnes už byl čtvrtek a památky byly otevřený a tak jsme šli dovnitř. Tam to bylo monstrózní. Neuvěřitelně luxusně vyzdobené a všechny to co vypadalo jako obrazy byly ve skutečnosti mozaiky z tisíců dílů. Klobouk dolů.

Pro prohlídce jsme plánovali kam dál, ale bylo to vše zas tak daleko a tak jsme náhodou zapadli do krásný amercký restaurace ve stylu amerických 60. let. A dali jsme si typickýho amerikánskýho burgra. I ruští soudruzi vědí, že pravej amercikej burg nejlíp chutná v americkým stylu. Dohodli jsme trasu cesty a šli se podívat na petropavlovskou pevnost na Zaječím ostrově. Když jsme přecházeli řeku po pro změnu dlouhým mostě, ještě delším než včera, tak jsme v dálce viděli u opevnění a u řeky, kde pluly kusy ledu, nahé postavy. Vzpomněl jsem si, že nám včera Dasha říkala, že když je pěkný počasí, že se tam lidi chodí opalovat a tak jsme si to namířili tam. Musel jsem do trenek a infiltrovat se mezi místní a nachytat taky trochu bronzu. Kdo může říct, že se v polovině března v Petrohradu opaloval u vody v trenkách.  Bylo tak i trochu pro pár fotek. Ale bylo to příjemný. Slunce mělo sílu a zdi opevnění byly vyhřáté a sálalo z nich teplo.  Pak jsme šli do areálu Petropavlovské pevnosti, kde dominuje a celému Petrohradu překvapivě katerdáral sv. Petra a Pavla se svou 122,5m vysokou zlatou věží.  Je to nejvyšší stavba města, kromě jakési televizní věže, ale ty se nepočítají. Tento areál jsme celkem rychle proběhli. Jenže pak jsme zahlídli ceduli s vyhlídkovými lety vrtulníkem a viděli přistávat na heliportu pěknej stroj a tak jsme to tam zase prosvištěli a hledali , kde koupit lístky. Bohužel nebyla sezona a ten přistávající vrtulník byl nějaký oligarcha. Naproti přes řeku bylo vojenské muzeum, do kterého jsme s klukama šli a maminy se odpojily a šly se mrknout na katedrálu sv. Izáka. Muzeum vypadalo, že by mohlo být zajímavý, ale stálo za prd. Nehorázně velký a nudný. Samá první světová a nějací kozáci a meče. A tak jsme to proběhli a znuděně komentovali a pak jsme se shodli, že stejně ty největší raketový nosiče a jiný běsy tam nemají, protože je to všechno na Ukrajině nebo někde poblíž. Takže jsme vypadli a šli se podívat na nějakou pirátskou loď co kotvila ruskej kousek vedle. Tam Dan s Martinem už odmítali udělat krok a tak honili wifi, aby si mohli zavolat taxi. Já měl celkem ještě energii a tak jsem se vydal ještě kousek a přešel most na Vasilejskyj ostrov a podíval se na dva nějaký sloupy. Jeden se jmenoval Stelka. A přes Dvorstovy most jsem přešel zpět na pevninu a k Zimnímu paláci. Odtud jsem zamířil na metro a jelikož jsem měl dost času, tak jsem se vydal do obchodu Fotosklad.ru, kde jsem si objednal 4 ruské objektivy Helios 40-2. U nás nyní tak žádané. Hledal jsem stanici Admiralskaja, která v mapě nebyla, ale v mapě metra ano. Sice nějak neurčitě, ale byla. Šel jsem tak nějak po citu a našel jsem ji. Jneže měla jinou barvu než jsem si myslel a i v metru byly jiný mapy což mě na chvíli zmátlo. Později jsem zjistil, že mapa v průvodci byla stará a metro bylo již potuněný a trochu přelinkovaný. No tak jsem prostě přestoupil na jiný stanici a frčel jsem kamsi na periferii. Ten internetovej obchod měl na svých stránkách video s cestou k nim na prodejnu a tak jsem ho nastudoval a v podstatě to bylo z metra pár minut rovně. Objektivy jsem úspěšně pořídil a frčel zpátky na hotel. Byl pátek a chtěli jsme jít někam poznat místí noční život. Přiřítil jsem na hotel už večer a byl jsem opět totálně utahanej. Já se tam pořádně nachodil. Večer jsme šli s maminama zase na véču a skončili údajně v nějaké italské restauraci. Byla to ale nějaké Lotyšská nebo jiný postsovětská. Ani jedno jídlo jsme nevěděli co je a tak jsme hledali na googlu a vybírali podle obrázků. Nebylo to špatný, ale v tom mým mletým masu byla kupa koriandru a tak jsem snědl jen ty obaly z těstíčka. Nadlábli jsme se a já šel s holkama na hotel, kluci někdě v průvodci vyštrachali nějakej pověstnej bar a že jedou tam. Slyšel jsem je, jak přišli o malinko později než já a uplně střízliví. Prej to stálo za prd. Já věděl, proč mám jít spát.

Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 270x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku