HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

MaldaCZE

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  MaldaCZE  /  2015 - 03 Rusko - Petrohrad  / Den 5. - bleší trh Yunona

Den 5. - bleší trh Yunona

Rusko

Vytvořeno: 05.04.2015
Autor: MaldaCZE


Den předem jsem strhl na moji stranu maminy, že pojedeme na blešák, kde jsem chtěl udělat nějakej velmi výhodný obchod a koupit za pár šupů nějaký objektivy a tady je otočit, nebo rozšířit sbírku. Kluci překvapivě chtěli taky, ale nakonec to zachladili a šli na jiné památky do centra - byl jsem překvapen. Holky byly od rána ve městě a tak jsem jim dal jen vzkaz, že se sejdeme na stanici metra Leninskyj prospekt v půl jedný. Já byl domluvenej s couchsurferkou Dashou, že se tam taky potkáme a že nás vezme na ten blešák, i když tam nikdy nebyla. Ale je prej lepší mít s sebou někoho rusky mluvícího. Dostal jsem zprávu, že má zpoždění, což se mi zrovna hodilo a měl jsem ho taky. Akorat jsem ukazoval Monice po skypu, jak vypada pokoj Martina s Danem ze střechy hotelu otevřeným oknem. Hoši zmožení v posteli a všude bordel. Napsal jsem to i maminám, ale těm se to už nedostalo. Já přijel na zastávku metra a ze stejnýho vlaku vystoupila i Dasha, ženský jsme marně hledali a čekali na ně, a tak jsme šli do nějaký kavárny na signál wifi, že jim zavoláme. Nějako zlobila normální síť. A v tu chvíli slyším, ty vole Michale, kde jsi? My měly zpoždění říkaly. My si myslely, že bys nás tady nenechal. No ty náhody, že se někde sejdem v tolik a tolik, tak skvěle fungují. Včera v Carskym selu a dnes tady. Holky se mezi tím ptaly kudy do Yunony na blešák a nikdo to nevěděl. Dasha se optala lidí a ti zas jen ukázali, odkud to asi jezdí. Ale pak jsme již našli další vrak autobusu a vydali se tam. Po pár minutách jsme byli uplně v jiným světě. Viděl bych to tak na 70. - 80. léta v ČR. Mega rozestavěný paneláky, starý tramvaje uprostřed sídliště. Vedle dráty a sloupy vysokého napětí. No hustej underground. Sem bych nahnal všechny komouše a remcali, kteří říkají, že za komoušů bylo líp. Vystoupili jsme z autobusu a viděl jsem již známý obrázek, který jsem viděl na internetu a to byl velký nápis Yunona, samozřejmě v azbuce. Velký asi 6m písmena v malém svahu. Vzdáleně to připomínalo nápis Hollywood z USA :) No a druhý pohled byla schrumáž lidí, stánků a všelijaké veteše prodávané na chodníku. Od odznáčků, přes všelijaké dráty a prostě všechno co se doma najde někde na půdě nebo ve sklepě. Bylo tam i pár objektivů a foťáků, ale nic extra, až na jednoho prodejce, který měl celkem slušný výběr a i slušný přehled. Měl tam jeden objektiv, co mi byl doporučen. Cena taky slušná, jen jsem neměl u sebe dost hotovosti a tak jsme prošli přilehlý komplex stánků a obchodů, kde byl i bankomat. Vypadal podezřele, ale dával. Ty stánky vypadaly uplně jak ty vietnamské u nás, ale nebyli tam vietnamci, ale zboží vypadalo stejně jen tam měli více loveckých věcí a zbraní. Cestou přes tuhle džungli jsme e vraceli k tomu stánku, kde jsem chtěl koupit objektiv. Přišli jsme tam a týpek už to měl zapakovaný. Chtěl jsem smlouvat, ale když jsem viděl, jak to pracně vše vybaluje a hledá, kde to má, tak jsem si myslel, že to bude ještě dražší. Dasha se smlouváním nepomohla, ale i tak cena byla dobrá. Další úspěšný nákup. Byla nám už zima a i já jsem si dnes už vzal zimní bundu a čepici. Velkej rozdíl, oproti 15°C to byl, ted kolem nuly a zima jak v Rusku. Nasedli jsme na autobus a jeli zpět k zastávce metra. Tam mi Dasha ještě dohodla přes ruskej bazar server nějaké objektivy, které jsem ji napsal, že bych chtěl. Vešli jsme do nějaké komunistický zástavby a ve suterénu byly takové různé obchůdky, tady nevim, k čemu bych to přirovnal. Asi zas vietnamci uplně kde se dal. Borec tam měl připravený 3 skla, ale to jedno co jsem chtěl tam neměl. Ale měl tam zase jedno draží, který se taky hodilo. Tak jsem musel jít zase vybrat. Vybíral jsem na 3x, protože tam bankomaty dávají  jen 5000 rublů. Tady se už Dasha osvědčila a domluvila s prodejcem, že pro objektiv zajede domů, kde ho zapomněl a sejdeme se někde v centru. Holky to nebavilo a tak v mezi čase domlouvání jsme se domluvili, že pojedou napřed a pak, že si dáme vědět jak půjdem na večeři. OK. Nákup splněn a my s Dashou jeli zpět do centra. Cestou jsme se stavili na zastávce metra Avtovo, která patří k těm nejstarším a taky k těm nejhonosnějším. Udělal jsem tam pár fotek a vážně zíral a zároveň si říkal, jak to asi bude vypadat v moskevským metru. Jenže tam, aby se asi prase vyznalo. Protože mají vše značený azbukou a po 4 dnech jsem ji ovládal tak na 60%. Petrohrad je pokrokovej, názvy má i v latince. Překvapilo mě, co lidí, když jsem si něco fotil, tak se snažilo k tomu něco říct, teď to bylo i fajn, protože jsem měl překladatele a tak jsme dostali výklad právě k stanici Avtovo.  Dalším vlakem jsme dojeli zpět do centra a měli chvíli čas. Dostal jsem tedy trochu výklad o městě s ukázkou nějakých dalších památek co byly v okolí metra, kde jsme se měli sejít s tím týpkem z krámku. Bylo to zajímavý a divil jsem se, jak Dasha tohle vše zná, ale pak, když řekla, že snad na to studovala a chvíli se živila průvodcovstvím a hlavně je v CS celkem aktivní a každou chvíli provádí ostatní couchsurfery jako jsme my, tak to má na háku.  Bylo to zajímavý, já jsem jen přikyvoval a koukal kolem sebe. Pomalu jsme došli zase do metra, kde po chvíli po schodech vyjel ten prodavač, říkejme mu třeba Lenin, páč, tak se oslovovali ze srandy, když si volal s někým kvůli tomu objektivu. Chlapík mi dal objektiv, já jemu peníze, ještě zas začal něco vysvětlovat co bylo odborný, že i překlad byl nesrozumitelný. Já se rozloučil s Dahsou, moc a moc ji poděkoval za její ochotu a vstřícnost. Předal jsem flašku českýho božkova a šel na hotel a ona odjela domů. Jen se ještě optala, jak Martin s Danem přežili po tom jak vypadali. Když jsem jí řekl, že byli ráno v posilovně, tak čuměla. No jo, aby ne, když si vzali boty do posilky, byla by to škoda nevyužít. No ale pak to prospali. Já jsem ještě pokoupil nějaký suvenýry a potkal zase náhodou, když jsem načumoval do krámu, kluky s maminama. Tak jsme se rovnou domluvili na večeři, já dal na pokoj nákup objektivů a šel za nima naproti přes silnici do restaurace. Opět nějaká hogo fogo. Co tam bylo zajímavý bylo litrový pivo v džbánku. Já si vzal s sebou tentokrát i foťák a stativ a jeden nově koupenej objektiv a k překvapení všech jsem se po večeři vydal vyfotit ten chrám Kristova vzkříšení, jo ten co vypadá jako z lega. Bylo celkem zima a podél řeky to i foukalo, ale já ty noční fotky musel udělat. Dokonce začalo chumelit. Udělal jsem zase celkem slušnej okruh, vyfotil pár fotek chrámu hotelu, Kazaňský katedrály a šel domů. Byla tma, propadával sníh a já si spokojeně zabalenej v kapuce vykračoval po Něvským prospektu, kde se zrovna honily 2 mustangy. Vědí, že prostě imperialistický auto je lepší než volha. Přišel jsem na pokoj a únavou opět upadlo do postele. Krásně se mi usnulo i když jsem věděl, že zítra ráno v 5 hodin vstávačka a musíme na letiště a domů.

Vytvořil: MaldaCZE   Zobrazeno: 264x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku