21.7. az 23.7. Kampot, Rabbit Island, Can THo

Kambodža

Rano jsme sli do mesta na snidani. V blizkem stanku jsme si objednali bagetu. Ja s Honzou curry verzi. Znacne nas prekvapilo, kdyz  jsme misto plnene bagety k ni dostali polevku plnou kosti a kuzi neidentifikovatelneho zvirete.

Po snidani jsme si pujcili kola a vyjeli proti proudu reky k perejim. Za moznost jejich navstevy po nas chteli po kazdem dolar. Na miste byla spousta restauraci a altanku (samozrejme placenych - 2.5 dolaru) pripravenych pro piknikujici Kambodzany. Porotoze bylo jeste prilis brzy, jeli jsme jeste dale proti proudu k prave dokoncene prehrade. Po par fotkach jsme se vratili k perejim a naobedvali se a popili trtinovou stavu.

Potom jsme se vratili do mesta, odpocinuli si v guesthousu a jeli k mori. Po ceste jsme pozorovali transport ledu, orani ryzoveho pole, mesitu v ryzovem poli, az jsme skoncili u more s nepekne bazinatym dnem. Potom uz jsme navstivili jen mistni davno nefunkcni nadrazi a definitivne se vratili. K veceri jsme bohuzel nenasli nic lepsiho, nez zminovanou restauraci plnou kosti.

Rano jsme odjeli na objednanou Tour venkovem a na Kralici ostrov (ten se tak jmenuje, protoze po vypiti dostatecneho mnozstvi piva jeho tvar udajne muze pripominat kralika). Zacali jsme na solnych plantazich, pokracovali jsme do pradavneho chramu v jeskyni, videli rybarskou vesnici a take plantaz s Kampotskym peprem - pry nejlepsim na svete. 

Skoncili jsme ve vesnici Kep, odkud jsme lodkou prejeli po mirne zvlnenem mori uple mokri na Kralici ostrov. Po ubytovani se jsme pojedli Kambodzskou specialitu - rybi Amok (samozrejme mimo Pavla - nejradeji jezdi do zemi, kde se ji hlavne ryze a morske plody, ackoli ani jedno neji). Potom jsme chteli obejit ostrov dokola, protoze jeho bovod meri jen 6 km. Pobrezi se ovsem ukazalo prilis obtiznym, takze jsme se museli po case vratit. Vykoupali jsme se v mori, navecereli se a sli spat. 

Rano jsme se opet vykoupali v mori (Pavel mezitim spal). Pak jsme se nalodili na clun o odpluli na pevninu. Tam jsme trochu nervozne cekali na hodinu opozdeny odvoz do Vietnamu. Pres varovne zvuky jsme dojeli a minubusu mozna ani neodpadlo mnoho soucasti. Hranice s Vietnamem ma na Kambodzske strane podobu polni cesty s drevenou boudou a z Vietnamske silnici s velkou sklenenou budovou. 

Ve Vietnamskem pohranicnim meste Ha Tien jsme chvili hledali nejaky levny odvoz do vybraneho mesta Can Tho. Nejlepsi nabidku nam dal spinavy minibus, o kterem jsme ani nevedeli, kam jede. Cetsou pribyvali cestujici i kose cehosi (zelenina? ovoce? zelene granaty?)

Po trech hodinach jizdy nam gesty naznacili, at vystoupime, nalozili nas na cyklo riksi a vyslali kamsi. Dojeli jsme k minibusu, nastoupil a vyjeli k Can Tho. Opet jsme nabrali mnozstvi jakehosi nakladu. 

Dojeli jsme po dalsich trech hodinach, byla uz tma, ale nalezeni vhodneho hotelu nebylo prilis obtizne. Ubytovali jsme se, objednali u extremne veseleho typka vylet na dalsi den a vysli do mesta najist se. U stanku jsme dostali kure s ryzi a den zakoncili dzusem z Jackfruit.