HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  Mates  /  Směr jihovýchod  / Paty den

Paty den

Turecko

Vytvořeno: 16.07.2011
Autor: Mates


Rano jsem vyrazil stopovat na silnici do Bursy. Neslo to tak dobre, jak jsem ocekaval, nekdo zastavil az po skoro trictvrthodine. Jako obvykle neumel vicemene zadny cizi jazyk, ackoliv se tvaril, ze umi francouzsky, italsky, bulharsky a rumunsky. Kdyz jsem mu odpovedel, ze francouzstina a bulharstina by sla, ztichnul. Dovezl me jen do mesta Orhangazi, coz bylo makonec docela fajn, protoze jsem nemusel do dvoumilionove Bursy, kde bych se jiste na dlouho zamotal.

Takhle jsem se alespon zamotal tady. Tri ruzni lide mi potvrdili smer k odbocce do mestecka Iznik. Mne take prislo, ze je timto smerem. Po nekolika kilometrech chuze danym smerem jsem misto odbocky narazil jen na prodavace ovoce. Ten mi rekl, ze odbocka je 4 kilometry opacnym smerem. A dal mi na cestu par kousku ze sve nabidky. Po navratu do mesta jsem se zeptal prvniho cloveka na cestu. Ten me ale misto odpovedi na misto zavezl na motorce. Primo ke stanovisti dolmusi do Izniku. Tou jsem take za chvilku odjel.

Iznik je mestecko s tritisiciletou historii. Z davnych dob mu vsak zbyly prakticky jen mohutne hradby. Po prijezdu jsem ovsem nejprve zamiril na obed do pruvodcem doporucovaneho Kofteci Yusuf na masove kulicky kofte. Pak jsem si prohledl dve z mohutnych mestskych bran. Posedel jsem u jezera, u ktereho byly zajimave resene lavicky tak, aby sedicim sem tam nejaka vlna oplachla nohy. Nakonec jsem vysel za hradby a jal se dale stopovat.

Tento ridic opet umel jen turecky, takze jsme si toho moc nerekli. Vysadil me ve vesnici Mekece. Tam mi zastavil autobus do Adapazari. V autobusu si me velice oblibil vyberci jizdneho. Asi je v teto oblasti cizinec dost neobvykly. Kdyz se opet ukazalo, ze s turectinou moc nepochodi, nasel kdesi v autobusu mladou divku, disponujici slusnou anglictinou, ktera nam tlumocila. Po chvili jsem tedy byl friend, buddy a kdovico jeste. V autobusu me pozval na caj, s tim ze me pak vezme k autobusu do Ankary.

Po prijezdu do mesta me hned v kavarne predstavil svym pratelum a dali jsme si spolecne dva caje. Samozrejme nikdo z nich neovladal zadny cizi jazyk. On (jmeno jsem zapomnel) se nechal fotit, dobre se bavil tim, ze si predstavoval, ze spolu pijeme pivo, neustale si priukaval a rikal: ''You - I - drink - Pils''. Abych mu nekrivdil, na par slov anglicky si postupne vzpomnel.

Po nejake dobe jsme vyrazili autobusem na cestu a byl jsem vylozen na autobusovem nadarzi. Nicmeni, kvuli tomu, ze se vykecaval tak douho, vsechny autobusy do Ankary uz odjely. Tak jsem sel na vlakove nadrazi. Nakupo jizdenky opet ponekud zkomplikovala jazykova bariera. Pred odjezdem jsem pridal na blog vcerejsi den a nasledne vrazil ku vlaku do Arifiye. Tato dira je dve zastavky daleko a musi se tu prestoupit na vlak do Ankary. Cestou jsem si povidal s tureckym namornikem, ktery mluvil celkem souvisle anglicky, to bylo fajn.

Vytvořil: Mates   Zobrazeno: 636x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku