HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

OndraF

(Ondřej Fabián)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  OndraF  /  Madagaskar 2011  / den 15 - Arboretum d'Antsokay

den 15 - Arboretum d'Antsokay

Vytvořeno: 08.01.2012
Autor: OndraF


Cesta k Isalu a vrchol masové turistiky v podobě Arboretum dAntsokay

     I když jsme po událostech posledních dní začínali ztrácet důvěru ve spolehlivost místních, náš průvodce se brzy ráno skutečně ukázal a my začali věřit, že další kilometry by mohly být znovu pohodové a bezstarostné. Z Toliary jsme se napojili na RD7, rovnou, hladkou, bezpečnou asfaltku a díky bohatému programu s jen krátkými přesuny, který nás čekal následující dva týdny, nás netlačil čas. Vyjeli jsme proto až v jedenáct dopoledne a cílem dnešní trasy byl přesun k národnímu praku Isalo, respektive městečku Ranohira, které slouží jako výchozí bod pro veškeré výpravy do něj. Jízda měla trvat nějaké tři čtyři hodiny, proto jsme se rozhodli udělat si kratší mezizastávku v turisty oblíbeném a hojně navštěvovaném arboretu, zvaného d’ Antsokay, nedaleko Toliary.

     Arboretum dAntskoay je v zásadě jen větší zahrada. Prohlídka trvá asi hodinku a je příkladnou ukázkou toho, jak vypadá dovolená na Madagaskaru s využitím cestovních kanceláří. Abych uvedl věci do obrazu – zatímco zbytek ostrova je obtížně přístupný a dělaný spíše pro turisty, kteří si libují v dobrodružnější a nezávislejší formě cestování, trasa kolem RD7 je naopak zcela ideální pro turisty, cestující ve skupinách 40-50 lidí obřími autobusy a přespávající v několikahvězdičkových hotelech. Trasa je k tomu ideální, silnice je sjízdná, veškeré národní parky a vše, co stojí za to vidět, je při cestě a když je nejhůř, z Toliary do Tany se dá přejet na jeden zátah asi za 20 hodin. Ve skutečnosti bych však měl říct, že je to trasa „jediná možná“ pro tento typ cestování, protože ve velkých skupinách a bez řádných terénních vozů se jinam dostanete jen velmi obtížně. A Arboretum bylo pěknou ukázkou toho, jak se změnilo složení turistů, jen co jsme se dostali trochu do civilizace. Prohlídka Arboreta totiž probíhá tím stylem, že skupinka turistů (většinou lidí ve středním či pokročilém věku, oblečeni do khaki nebo maskáčových barev a s vybavením, se kterým by zdolali severní pól) prochází hlemýždím tempem zahradou a průvodce jim ukazuje vzorky jednotlivých dominant Madagaskaru stylem „zde vidíme baobab“, „zde model tradičního obydlí těch nejchudších kmenů“ a turisté přikyvují s myšlenkou „jaké by to bylo dobrodružství, kdyby něco z toho mohli vidět na vlastní oči“. Takto tedy probíhá masová turistika na Madagaskaru, a proto tvrdím, že pokud se chcete na tento ostrov vypravit a něco vidět, rezervujte si minimálně tři týdny volna a jeďte po vlastní ose.

     Prohlídka byla zakončena malým výběhem se suchozemskými želvami. Pak jsme nasedli do auta a pokračovali k Ranohiře. Okolí se znovu diametrálně změnilo a my nyní projížděli prériemi jak z divokého západu, lány žlutých trav kam až oko dohlédne, občas nějaká ta skála. A jedna rovná, široká a osamocená silnice. Nedokázal jsem si představit, že ještě před dvěma dny jsme se koupali v moři a před týdnem projížděli pralesem.  

     Město Ranohira samo o sobě není ničím zajímavé, je jen výchozím bodem pro výpravy do Isala. Ubytováni jsme byli v Chez Momo, komplexu bungalovů na okraji města. Čirou náhodou jsme zde potkali náš starý známý francouzský pár z Tsiribiny, kteří jeli stejnou trasu jako my, jen opačným směrem. Chez Momo mohu určitě doporučit a to zejména z jednoho důvodu – jídlo. Jídlo a zase jídlo. Kuchyně u Momo totiž vlastní jakýsi místní certifikát kvality a připravované jídlo je skutečně delikátní, což je možná ještě slabé slovo. Ještě teď cítím na jazyku ty lahodné špízy a steaky, kterými jsme si každý den před spaním přecpali žaludky. Skutečně, Chez Momo je gastronomickým rájem.

 

Vytvořil: OndraF   Zobrazeno: 528x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů