HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

den 18 - 19 - Anja, Ambalavao, Fianarantsoa

Madagaskar - 9.1.2012

Jak jsme se octli v říši lemurů

      Nu a cesta pokračovala. Další zastávka zněla Ambalavao, což jsou znovu asi jen čtyři hodiny cesty, proto bylo nasnadě, že dnešní den musíme něčím vyplnit. A tím něčím se nakonec stala Anja, miniaturní rezervace jen pár kilometrů od cílového města. Lonely planet říká, že díky její miniaturní rozloze je téměř nemožné nevidět lemura a my netušili, nakolik je toto tvrzení pravdivé. Sice jsme v průběhu cesty už měli s lemury několikrát co do činění, až zde jsme však poznali, co to znamená být obklopený opicemi. Anja je turisty poměrně oblíbená, navíc dobře přístupná a schůdná bez sebemenší námahy, nebyli jsme proto u vstupu do rezervace sami. V přilehlé restauraci jsme se dobře najedli a vyrazili. K dispozici jsou tři okruhy. Krátký, asi dvouhodinový, který představuje jen krátkou procházku po okraji parku, nicméně i zde to hlavní uvidíte. Střední okruh, který jsme zvolili my, trvá asi 3-4 hodiny a jeho součástí je i nějaké to stoupání. A nejdelší, celodenní výprava vede přes okolní skaliska, která Anju obklopují, s několika poctivými výšlapy. My se tedy vydali zlatou střední cestou. A hned u vchodu nás park pohltil. Každý strom, každý kout džungle byl přímo obsypaný lemury. Průvodci vysvětlovali, že jsme si zvolili nebývale příhodnou dobu, jelikož v tomto ročním období vyvádějí mladé a ideální byla i denní hodina, protože zrovna byl čas oběda, kdy se celé rodinky lemurů vydávají za potravou a slézají tak z korun stromů, kde by jinak byli našim očím skryti. My tak měli možnost vidět rodinky pěti, šesti lemurů, mláďat i dospělých, mladých i starých, vše prakticky na dosah ruky a rozhodně na dosah našich fotoaparátů. Nezašli sice tak daleko, aby se nechali pohladit nebo nám dokonce skákali po zádech, jak ukazují některá propagační videa, nicméně i tak jsme mohli být téměř dvě hodiny v ráji těchto drobných opiček a kochat se jimi z bezprostřední blízkosti. A to rozhodně nebylo vše, co Anja mohla nabídnout. V druhé části okruhu jsme z nížin vystoupali po příkrých balvanech do výše a mohli si tak užívat panoramatického výhledu do okolí a procházet se po kamenných plošinách, porostlých sukulenty, jak vystřiženými z Pána Prstenů. Sem tam se objevila i nějaká ta kamenná hrobka. Anja tak, i přes svou titěrnou rozlohu, nabídla víc než kdejaký národní park a každý, kdo jede na Madagaskar a cílem vidět lemura, neměl by ji minout.

 

 

Na skok do divokého západu v Ambalavau

      Příjezd do Ambalavaa netrval dlouho. Zatím jsem měl tendenci se o městech tolik nezmiňovat a měl jsem pro to důvod, madagaskarská města totiž vesměs nemají co nabídnout. Skutečně, ostrov překypuje úchvatnou přírodu, ale městská zástavba je uniformní, šedá a špinavá. Dokonce postrádá i typický chaos a cvrkot jiných afrických měst. Ne však Ambalavao. To je zcela unikátní. Zachovalo si totiž z koloniální éry více než kterékoliv jiné město – křivolaké uličky, masivní zděné domy s verandami a balkony, vyřezávané ploty. A vše je staré, pošmourné, zaprášené a vybydlené. Když procházíte ulicemi Ambalavaa, ocitáte se na divokém západě. Úplně čekáte, kdy narazíte na nejbližší salon, ze kterého vyjde kovboj v okovaných botách a sličná dívka v naškrobených šatech. Je to tak jediné město, které nás za celou dobu oslovilo, a jeho návštěvu jsme si užili. K večeru jsme pojedli něco z místních specialit; kde jinde si můžete dát pravý nefalšovaný steak z koně nebo pečený jazyk zebu?    

     Hojný program druhého dne začal hned ráno prohlídkou trhu, údajně největšího v celém Madagaskaru. To sice posoudit nedokážu, pravda však je, že tak rozmanitý sortiment jsem jinde neviděl. Od tradiční zeleniny a ovoce přes maso, oblečení, elektroniku, léky, keramiku až po počítačové vybavení. Pak jsme se přesunuli do manufaktury na ruční papír a pokračovali do jedné z dominant Ambalavaa – trhu zebu. Dovolím si zde krátkou odbočku – to, co pro Evropany v zemědělství znamená kráva, to pro malgašany znamená zebu. Mohutný, rohatý kus dobytka s tukovým hrbem na zádech je nejen zdrojem pracovní síly na jejich polích, ale je prakticky neoddělitelnou součástí jejich života. Bohatství každého malgašana se nepočítá v penězích, ale v množství zebu, které vlastní. A když někdo z místních přijde k větší finanční částce, neuloží si peníze do banky, nezašije je do matrace, ale nakoupí zeby. A v Ambalavau se pak nachází jeden z největších zebích trhů na ostrově. V praxi jeden velký chaos, kdy na kusu udusané země zmateně pobíhají stáda těchto mohutných zvířat a běžný „neafričan“ nemá sebemenší šanci pochytit jakýkoliv systém. Z trhu zebu jsme pak pokračovali pár kilometrů za město do místní vinice, absolvovali krátkou ochutnávku madagaskarských vín, nakoupili pár lahví a pokračovali.

     Cílová stanice zněla Fianarantsoa, druhé největší město Madagaskaru. Přijeli jsme večer, neměli jsme kromě krátké procházky čas si město více prohlédnout a další den ráno jsme pokračovali dál. Co jsme ale ocenili, byl dobře vybavený supermarket poblíž našeho hostelu, kde jsme nakoupili mnoho ze suvenýrů, zejména koření, marmelády a čokoládu (včetně jedné unikátní se 100% kakaa).     

Přečteno: 116 x.
 

Reagovat



Mapa (Ambalavao):