HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

OndraF

(Ondřej Fabián)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  OndraF  /  Namibie 2012  / 08 - Relax mezi skalami

08 - Relax mezi skalami

Namibie

Vytvořeno: 24.07.2013
Autor: OndraF


Relax mezi skalami

Epupa falls jsme opouštěli s pocitem, že tato dlouhá zajížďka rozhodně měla smysl a dokonce výrazně předčila naše očekávání. Nevyužili jsme totiž jen vodopády, měli jsme možnost nahlédnout do života celé oblasti Kunene, jejich současných i původních obyvatel, zažít spoustu dobrodružství a spatřit impozantní přírodu Angoly. Pokud se do Namibie někdy v budoucnu vrátím, budu se snažit, aby Epupa byla znovu v plánu cesty.

Čekal nás další den v sedle. 630 kilometrů a z velké části po nezpevněných trasách, to byla fuška na celý den. Z Opuwa jsme se odpojili jihozápadně na Khorixas a tím jsme započali naší „horskou“ část výpravy. Zároveň jsme se napojili na hlavní turistický tah, vedoucí z Etoshi k Sossusvlei, a naše cestování tak nabralo mnohem komerčnější a masovější ráz. Celá oblast Khorixasu je velmi hornatá, nabízející řadu nádherných destinací k navštívení, v čele s Twyfelfonteinem, kam jsme také mířili. Původní plán jsme nakonec přehodnotili a zakotvili asi o 130 kilometrů severněji v oblasti, zvané Vingerclip. Tato dech beroucí scenérie, tvořená nekonečnými savanami a sopečnými skalními masivy, dostala svůj název díky jedné osamocené skále ve tvaru prstu. V údolí mezi skalami se rozkládá luxusní Vingerclip lodge, kde jsme se na dva další dny ubytovali. Byli jsme přesně v polovině naší cesty a dovolili jsme si tak krátký přepychový luxus, abychom načerpali síly, vyprali oblečení, dobře se vyspali a najedli. Zbytek odpoledne jsme strávili odpočinkem. Vašek pospával, holky šly do vířivky a já si sedl na zápraží a spřádal plány na další den. Zatímco zbylá část naší skupinky ho chtěla pojmout naprosto odpočinkově, já měl políčeno na několik destinací v okolí Vingerlipu, konkrétně Petrified forrest, Burnt mountain, Organ pipes a hlavně Twyfelfontein. Narazil jsem však na zásadní problém – kdo bude řídit? Sice jsem měl po Namibii něco svého už odřízeno, sám bych si vyrazit asi netroufnul, Twyfelfontein nebyl blízko a cesta byla mizerná. Nakonec jsem se rozhodl využít nabídky lodžije, která pořádá intenzivní jednodenní výlety právě do těchto oblastí. V rámci okruhu bychom navštívili slavné zkamenělé dřeviny v Petrified forrest, podívali se na unikání kamenné „varhany“ Organ pipes a hlavně, shlédli Twyfelfontein, jedinečný skalní komplex s řadou pravěkých maleb, který je zapsán v seznamu světového dědictví UNESCO. Vše v jednom dni, krásně a pohodlně. Moje zklamání však dostoupilo vrcholu, když mi bylo v recepci sděleno, že jejich terénní automobil je v opravě a v těchto dnech žádné výlety nenabízejí. Musel jsem se tak smířit s tím, že následující den zůstaneme ve Vingerclipu a ztrátu jedné z hlavních destinací Namibie, na kterou jsem se nesmírně těšil, považuju za největší nezdar naší výpravy. Sice jsme minuli pár dalších zajímavostí, jako již zmiňovaný Hoba meteorit, nic z toho ale nebolelo tak jako právě toto místo. Nakonec jsem dostal alespoň malou záplatu, protože okolí lodžije se ukázalo jako neméně krásné a Twyfelfonteinu téměř plnohodnotné. No nic, nelze mít vše a byla to jednoduše daň za náš nesmírně nabitý program. Večer jsme zakončili společným rautem, kde stoly přetékaly steaky, omáčkami, ovocem, sýry, vajíčky a my jen žrali, žrali a žrali. Proč taky ne, když jsme byli na dovolené?

Následující den se Vašek rozhodl dostát svému slovu nedělat nic a toto předsevzetí začal plnit už od brzkého rána. Holky se přeci jenom rozhodli trochu hýbat a společně jsme se vydali na krátkou, asi dvouhodinovou procházku k Vingerclipu a do jeho okolí. Celou cestu nás spalovalo ukrutné vedro, asi největší, co jsme za celou dovolenou zažili. Proplétali jsme se úzkými cestičkami mezi keři a kolem nás se volně proháněly antilopy. Byl to zvláštní pocit, být takhle uprostřed africké přírody a nesedět schovaný v autě. Podvědomě jsme čekali, kdy se zpoza keře vynoří lev, i když to byl pochopitelně nesmysl. Samotný Vingerclip působí majestátně a je na něj pěkný pohled i z blízka. Po pár povinných fotkách jsme se začali stáčet zpět k lodžiji, přičemž se nám povedlo parádně zabloudit a procházka se tak protáhla na celé dopoledne bloudění chvojím. Alespoň jsme si nemohli stěžovat na nedostatek pohybu. Po obědě jsme chtě nechtě museli upustit od jakýchkoliv plánů na výlet, respektive jakýkoliv pohyb, protože vedro dostoupilo vrcholu. Holky se cachtaly v bazénu, Vašek někde pospával a já si našel ten nejchladnější roh v celém komplexu, zalezl si tam a utěšoval se představou, že už brzo umřu. Na večer jsme se rozhodli dopřát si luxus největší a vyrazili do Eagle’s nest. „Hnízdo“ je malá dřevěná restaurace, stojící na okraji vysokého skalního masivu, kam vede úzký kovový žebřík, a je odtud naprosto pohádkový výhled na desítky, možná i stovky kilometrů daleko. Ten večer se tu navíc konalo velké grilování a my se mohli přecpat až k prasknutí steaky a mletým masem všeho druhu. Vyjma obligátní antilopy Kudu přišly na řadu i antilopy Impala, Oryx, nebo i klasická kráva. Myslím, že jsem si ten večer zadělal na dnu velkou jako pomeranč.

Vytvořil: OndraF   Zobrazeno: 390x.


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku