HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

OndraF

(Ondřej Fabián)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  OndraF  /  Namibie 2012  / 10 - Sibiř plná tuleňů

10 - Sibiř plná tuleňů

Namibie

Vytvořeno: 24.07.2013
Autor: OndraF


Sibiř plná tuleňů

Před čtvrtou odpolední jsme opouštěli hranice parku a mířili do Cape cross lodge, naší dnešní cílové stanice, ve stejnojmenné oblasti. Lodžije stojí v zemi nikoho, Cape cross je jen mys, výběžek pusté pouště, zcela minimálně obydlený, jen s pár polorozpadlými chajdami v okolí. A co do nehostinnosti se umístil na první příčce našeho žebříčku. Skeleton coast vypadala jako Makarska riviéra v porovnání s tímhle šedým kusem země, utápějícím se v mlze, skrápěným nekonečným a intenzivním deštěm a vymrzlým od ledového větru a teplot, jen vzácně překračujících deset stupňů a v noci se blížících nule. Když jsme dorazili do útulné, vytopené lodžije, Vašek se okamžitě rozhodl změnit plány a připlatil si pokoj. My tři zůstali hrdí a rozhodli se přenocovat ve stanech. Nakonec to nebylo tak zlé, když pominu, že jsem na sobě měl tři vrstvy oblečení včetně zimní bundy a spal ve spacáku, který byl dle výrobce vhodný i do polárních oblastí. Představa, že jsme vlastně stále ještě v Africe, vypadala bláznivě.

Někoho možná napadne otázka, proč jsme se ubytovali zrovna na tomto bohem zapomenutém místě. Vždyť Swakopmund byl nějakých 110 kilometrů daleko, sotva hodinu cesty. Poblíž Cape cross lodge totiž stojí Cape cross seal reserve, populární tulení rezervace, čítající bez mála čtvrt milionu těchto chlupatých, vypasených a neskutečně smradlavých tvorů. Je jednou z největších rezervací svého druhu na světě a logicky se tak stala oblíbenou zastávkou turistů, mířící většinou ze Swakopmundu na sever do Skeleton coast. My měli cestu opačnou, proto jsme návštěvu spojili s přenocováním v okolí. Rezervaci jsme stihli krátce před zavíračkou, slabá půlhodinka zde ale bohatě stačila. Turistům přístupná část není veliká, vlastně jen pár dřevěných chodníčků, ze kterých je výhled na nekonečné moře - jak to slané, tak i to tulení. Kilometry pláže jsou doslova jednolitě pokryty těmito bečkami sádla, kterým se tu díky hojnosti potravy a dobré péči pracovníků rezervace nadmíru dobře daří. Jejich křik, připomínající zvracejícího bezdomovce, a smrad takový, že tu holky vydržely jen pár minut a ještě s rukávem přes ústa, je něco, na co člověk jen tak nezapomene. I pro nás to byla zastávka, které rozhodně nelitujeme. A to i proto, že jsme v místní lodžii dostali ten nejlepší steak za celý měsíc v Namibii, a že jsme jich tu spořádali hodně.

Vytvořil: OndraF   Zobrazeno: 467x.


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku