HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

OndraF

(Ondřej Fabián)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  OndraF  /  Namibie 2012  / 14 - Za vysokohorskou turistikou

14 - Za vysokohorskou turistikou

Namibie

Vytvořeno: 24.07.2013
Autor: OndraF


Za vysokohorskou turistikou

Následující den byl logistický oříšek. Přestože je pohoří Naukluft ohromné a nabízí řadu vícedenních, klidně i dvoutýdenních treků, my zde chtěli strávit nanejvýš jeden den a pokud možnost se ještě tentýž večer přesunout do nedalekého Sesriem, které je vstupní branou do Sossusvlei. Museli jsme tak pečlivě vybírat trasu a i načasovat odjezd a příjezd. Ráno jsme ještě navštívili místní benzínku, proslavenou hlavně řadou starých rozpadlých a rezivějících veteránů, které zaplavují okolní pláně. Pak už jsme uháněli směrem k horám. Původní plán byl přespat v kempu poblíž „park headqurters“, rozuměj poblíž jedné ošuntělé boudy s ospalým recepčním uvnitř. Nechtěl jsem riskovat mnohakilometrový výšlap do hor s vidinou večerní jízdy autem dál. Nakonec bylo ale lákání Sossusvlei tak silné, že jsme pozměnili plány a rozhodli se pro pozdní odpolední přejezd až do Sesriem, vzdáleného nějakých šedesát kilometrů.

Zařadit Naukluft byla logická věc. Leží po cestě, prakticky na dlani a komu by se nechtělo poznat zase trochu jinou Namibii, tentokráte horskou, možná dokonce až vysokohorskou. Rozlehlé pohoří sestává z četných ostrých vrcholků a štítů, náhorních plošin, jeskyní a nesčetných úžin a říčních koryt, dle kterých ostatně dostalo své jméno (Kluft znamená v Němčině „úzká strž“). Je biotopem trochu netypickým pro africkou zemi, zvlášť tak placatou, rozlehlou a pouštní jako je Namibie. Nabízí zcela plnohodnotný zážitek pro všechny milovníky šplhání po kopcích a lze zde strávit klidně nějakých deset dní až dva týdny. Naše ambice byly mnohem skromnější a rozhodovali jsme se mezi dvěma jednodenními okruhy – sedmnáctikilometrový Waterkloof trail a o něco kratší Olive trail. Pohyb po horách totiž není zcela volný, každý návštěvník je povinen držet se vyznačených stezek a při odchodu i návratu se nahlásit v recepci národního parku. Není to zbytečné byrokratické omezení, ale rozumná reakce na nedávné tragické události, kdy se v horách ztratilo hned několik zahraničních turistů.

My nakonec zvolili okruh nejkratší, čili Olive trail. Jedenáct kilometrů s vysokými převýšeními bohatě vydalo na několikahodinovou procházku volnou chůzí, která ideálně zapadala do našeho plánu, a zbývalo dost času na večerní přesun. Navíc nám byla recepčním vehementně doporučována, Waterkloof trail je prý sice divočejší (v období dešťů je mnohdy zcela nepřístupný), ale Olive trail, která dostala svůj název díky olivovníkům, rostoucím podél stezky, je mnohem rozmanitější. A hned první kroky nám daly za pravdu. Oblečeni v mikinách a bundách (ani na úpatí hor nebylo rozhodně teplo a navíc fičel studený a nepříjemně lezavý vítr), jali jsme se drápat z nížin až na vrcholky nejbližších hor, což bylo sice náročné, ale odměněno krásnými výhledy na okolí. Občas jsme potkali nějakého turistu, většinu času jsme ale byli úplně sami a bylo příjemné si chvilku vychutnat to božské ticho a klid, který je pro horské výlety tak typický. Těžko uvěřit, že jsme ještě před chvílí projížděli pouští. Cesta vedla dál po hřebenech, až nás po chvíli zavedla trochu níže do koryta téměř vyschlé řeky, kudy jsme pokračovali téměř až do cíle. Výlet od této chvíle nabral mnohem pohodovější ráz, když pominu jedno nepříjemné slaňování přes příkop, který mé fobii z výšek rozhodně neprospěl. Nakonec jsme sešli až do nížin k blankytně modrým jezerům a napojili se na příjezdovou cestu k recepci. Byli jsme příjemně ušlí, i když ne vyčerpaní a bylo brzké odpoledne, ideální čas pro cestu do Sesriem.

Vytvořil: OndraF   Zobrazeno: 400x.


Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku


Galerie příspěvku