HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

OndraF

(Ondřej Fabián)

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  OndraF  /  Samoa 2012  / 08 - Drobné radosti následujících dní

08 - Drobné radosti následujících dní

Samoa

Vytvořeno: 16.02.2013
Cesta: Samoa 2012
Autor: OndraF


Drobné radosti následujících dní

V následujících dnech se tempo naší dovolené výrazně zpomalilo. Výstup na Matavanu byl totiž na několik následujících dní naší poslední regulérní výpravou a my měli před sebou množství drobných zastávek a destinací, ležících převážně u hlavní cesty, jejichž prohlídka zabere pár desítek minut. Právě zde jsme si v plném rozsahu uvědomili, jak malinká Samoa vlastně je. Nicméně neříkám to jako negativum, i tyto dny měly co do sebe a měli jsme možnost spatřit řadu skutečně působivých míst.

S ránem jsme vyrazili do asi hodinu vzdálené vesničky Vaisala. Po cestě se nachází drobná jeskyně jménem Peapea cave, konkrétně ve vesničce Letui. Peapea nese svůj název dle samoiského výrazu pro ptáčka, který tu žije, v češtině je jeho název tuším Salanga ostrovní. Mému laickému oku nejblíže připomínal vlaštovku. Stěny drobné vulkanické jeskyně jsou tak obsypané vajíčky nebo i samotnými ptáky a i když prohlídka trvala jen nějakých dvacet minut, byla rozhodně příjemnou zastávkou. Také nás tu Sam obdaroval jakýmsi podivným červeným ovocem, vzdáleně připomínajícím jablko, ale rozhodně tak nechutnajícím. Netuším, s čím jsme měli to dočinění, nicméně plod, páchnoucí velmi výrazně po syrečcích, jsme prakticky nedokázali pozřít.

No a my pomalu dorazili do Vaisaly, Samovy nejoblíbenější pláže, jak nás hrdě poučil. Možná bychom s ním polemizovali, pro mě osobně stále zůstávala nepřekonaná Virgin cove, nicméně krása se této zátoce rozhodně upřít nedala. Pro tentokrát jsme se ubytovali ne ve fale, ale ve skromném bungalovu hned u moře. Dnešní program zde končil, zbytek dne tak byl především válecí a oddychový. Korunu všemu pak nasadil večer, kdy se vedení hotelu na základě vysoké obsazenosti rozhodlo, že večeři pojme stylem „švédský stůl“ a k dostání tak byly přetékající stoly plné nejrůznějších druhů mas, omáček, salátů a hlavně všech možných i nemožných druhů mořských plodů a my tak měli možnost najíst se do sytosti langust, krabů a ryb, prostě všeho, co u nás stojí drahé tisíce v nejvybranějších českých restauracích. Jen mořským šnekům jsme se vyhnuli obloukem. Nejodvážnější v tomto směru byla naše Karolina, která dokonce jeden slizký exemplář okusila. Ani ona se však nedostala až do fáze polknutí. Oproti tomu Sam jich spořádal dva hluboké talíře a k tomu blíže neurčené množství všechno dalšího, co stoly nabízely. Shodli jsme se, že jsme při jídle nikdy v životě neviděli nikoho tak šťastného.

Ráno nás Sam na snídani přišel pouze pozdravit a se slovy „I ate too much last night“ se ji rozhodl vynechat, jakožto první krok ve své nové dietní strategii. Vcelku očekávaně zůstalo skutečně jen u této jediné snídaně a další večery znovu strávil nad horami jídla a dojídal naše nedojedené porce.

Pokračovali jsme podél severozápadního pobřeží až k západnímu výběžku ostrova do Falealupo rainforest reserve. Dle prospektů a internetových odkazů tato nevelká rezervace nabízela adrenalinový zážitek v podobě lanového městečka v korunách stromů. V plné nahotě se zde však ukázala titěrnost Samoi a ono „městečko“ byl vlastně jen jeden provazový žebřík, rozepjatý mezi dvěma rozsochatými stromy nedaleko od hlavní silnice. Copak o to, zážitek to byl hezký a výhled z korun stromů k nezaplacení, nicméně zvláště pro mne, po zkušenostech se slavnými „Canopy walk“ poblíž Cape coast v Ghaně jsem čekal trochu víc.

Zastávkou ve Falealupo jsme se octli v nejzápadnější oblasti celé Samoi a otevřel se před námi zcela jiný pohled na tuto zemi. Západní pobřeží je považováno za nejdivočejší a nejméně osídlenou část ostrova a prostředí zde bylo skutečně výrazně jiné. Minimum lidských obydlí, téměř nulová infrastruktura, bujná vegetace, občas nějaký opuštěný a polorozpadlý kostel a hlavně neskutečný klid a ticho, to byly specifika a podle mne i pozitiva této oblasti. Společnost nám dělala pouze miniaturní prasátka, kterých je na ostrovech plno. Také zde panovalo neskutečné vedro, možná největší, jaké jsme na Samoi zažili. Mohla za to nepřítomnost studených větrů, vanoucích od Nového Zélandu, kde tou dobou byla regulérní kontinentální zima, které ovívají Upolu a východní části Savai’e.

Pomalým tempem jsme minuli západní výběžek a dorazili k další profláknuté destinaci, Moso’s footprint. Ohromná, několik metrů veliká „stopa“ v zemi je podle legendy památkou na bájného obra, který kráčel Pacifikem a rozhodl se jedním krokem překročit z Fidži na Samou. A skutečně, druhá, téměř identická stopa se nachází na největším fidžijském ostrově Viti Levu. Kdo však čekal další dobrodružnou výpravu do hlubin džungle, byl zklamán, stopa se nachází asi dva metry od hlavní silnice na jakési předzahrádce u jednoho z fale. Další ze zastávek na pár desítek minut.

Hned poblíž Moso’s leží Rock house, kamenné uskupení, vzdáleně připomínající přístřešek s několika málo kusy nábytku. Pochopitelně i k tomuto místu se váže legenda, která praví, že toto místo je napůl dostavěným obydlím manželského páru, kdy žena svoji polovinu dokončila, nicméně muž nikoliv a Rock house tak zůstal zpola rozestavěný a otevřený.

A výčet minizastávek nekončí. Lovers’ leap, to už se nacházíme na jižním pobřeží, je útes, ze kterého se dle legendy (jak jinak) vrhnul nešťastně zamilovaný pár, kterému nebylo dovoleno sdílet svoji lásku. Jakási samoiská obdoba Romea a Julie. On se proměnil ve žraloka, ona v želvu. A vskutku, v zátoce pod útesem je často vidět plovoucí želva v doprovodu drobné paryby. My měli štěstí jen poloviční, ukázal se jen „ženich“.

Konečná stanice dnešního dne byla ve vesničce Satuiatua, ve stejnojmenných fale; my měli pro tentokrát bungalov. A velmi pěkný, přímo na pláži. Sama o sobě vesnička však nemá moc co nabídnout a moře nás navíc uvítalo výrazným odlivem, takže z koupání se stalo brouzdaliště. Nejhezčí podívanou tak tvořily lesy korálů, které odliv vystavil na obdiv.

Vytvořil: OndraF   Zobrazeno: 397x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů