Tak to nějak flákám ten blog, už jsem v Dánsku přes dva měsíce a teprve teď jsem se dokopala sednout k počítači. No, hurá do toho.

V zimě 2008/2009 mě strašně moc naštval můj šéf v rádiu, protože mě obvinil z něčeho, co jsem neudělala. Neuvěřitelně mě to urazilo a taky ranilo, protože po pěti letech v týhle práci jsem očekávala oboustrannou důvěru. No, teď jsem ale za tenhle okamžik vlastně ráda, protože jsem se rozhoupala změnit svůj život. Podala jsem si přihlášku ke studiu na Odder Hojskole v Dánsku a poslala nadšený motivační dopis. Po pár týdnech mi přišlo vyrozumění, že mě berou a nabízí stipendium. Byla jsem štěstí bez sebe a rozhodla se nastoupit do školy až na jarní semestr 2010, tedy ještě téměř rok pracovat, abych si vydělala nějaký korunky do zásoby.

Po šesti letech jsem tedy nakonec opustila svoje milovaný rádio. Na Nový rok 2010 mě naši hodili autem z Pelhřimova do Jihlavy, z Jihlavy jsem frčela žlutým autobusem do Prahy a z Prahy taky žluťáskem až do Kodaně. Cesta z Prahy trvala cca 12 hodin včetně trajektu. V šest ráno mě žluťák vyklopil v Kodani, hned jak jsem vylezla z busu, bylo mi jasný, že měním plán dne. Původně jsem totiž chtěla jeden den zůstat v Kodani a čučet po památkách. Byla ale nečekaná kosa, mrzlo, sněžilo, takže jsem sebrala krosnu a valila na vlakáč. Chytla nejbližší vlak do Aarhusu (cesta vlakem cca 4 hodiny) a v Aarhusu přestoupila na lokální vláček do Odderu (cca 40 minut).

Z vlaku jsem poslala smsku Jesperovi (má ve škole na starosti mezinárodní studenty), který mě ochotně vyzvedl na nádraží v Odderu. Do školy jsem dorazila jako druhý student, první tam byl kluk z Lotyšska. Večer pak pomalu přijížděli další studenti.

Web školy: http://www.odderhojskole.dk/international/

Moje fotky z Dánska: http://www.facebook.com/album.php?aid=21874&id=1616268981&l=3a9578c6cd

A ještě fotky: http://www.facebook.com/album.php?aid=23831&id=1616268981&l=1809b0b443

První dny ve škole byly ve znamení příjezdu dalších a dalších spolužáků, celkem má škola kapacitu asi 90 lidí. Mezinárodní skupina studentů čítá 20 lidiček, zbytek jsou Dánové. Škola je útulná, na český vkus je dost stroze vybavená, všude je vidět typicky dánský design. Nejsou tu zvyklí na pořádnou zimu, takže ta letošní (velmi krutá dánská zima, teploty se v noci pohybovaly až kolem minus pěti stupňů :D ) místní obyvatele velmi zaskočila. Hrozně se diví, že jim táhne kolem oken a zatéká do střechy ;)

Byla jsem připravena na to, že budu jedním z nejstarších studentů ve škole, přesto jsem ale nakonec byla překvapena. Vlastně ani tak nejde o věk, překvapením byla obrovská nedospělost mladých Dánů a Dánek. Většina osmnáctiletých děcek si po sobě neumí uklidit, zastrčit židličku, chovají se (v porovnání s českými mládežníky) velmi bezohledně. Neomlouvají se za to, že ti šlápnout na nohu. Většina z nich není moc silná v zeměpise, takže vůbec netuší, kde leží jednotlivé země, ze kterých pochází jejich mezinárodní spolužáci. Určitě se k těmhle věcem ještě v nějakém blogovém povídání vrátím.

Asi byste chtěli vědět něco o škole: hojskole je typ školy, který v Česku nenajdeme. Většinou jsou tady studenti po maturitě, kteří si vzali rok pauzu před studiem vysoké školy. Platí si školné, jsou tu na jeden nebo dva semestry. Je tady ale i několik lidí, kteří si udělali roční prázdniny během střední nebo vysoké školy a pak taky pár úplně dospělých, např. nezaměstnaných nebo těch, kteří si prostě chtěli udělat pauzu v kariéře a rozmyslet si co dál (jako já). Je tady několik možností co studovat, já jsem si vybrala Film/TV Production jako hlavní kurz, dál mám takový legrácky jako zpěv, školní kapelu, sbor, jógu, dánskou kulturu. Na webu školy (viz výše) najdete všechny předměty a taky přihlášku ke studiu a možnosti stipendia. Celkově mi hojskole připomíná naše "DDM" zkombinované s internátní školou :D

No, tak to by pro začátek asi stačilo :)

PS: Co ale ještě musím zmínit: nemají tu moc pěkný chlapy (ani ženský). Navíc tady asi feministky řádily jak Černá ruka, takže chlapi jsou úplně zmatení a nevědí jak se v přítomnosti ženy chovat. Takže nedávají přednost ve dveřích, nepodrží dveře, nepozdraví jako první, nepodají spadlou tužku... mno, ještě že tady máme sympaťáky z Polska, Maďarska a Rumunska, ti jsou naštěstí ještě gentlemani ;)