Další božský víkend! V šesti lidech jsme vyrážíme vlakem ze Skopje do Prilepu a pak na tůru do kláštera Treskavec. Vlak Skopje - Prilep stojí 265 denárů zpátečka, což je fakt neuvěřitelně levné, vzhledem k tomu, že ve vlaku trávíme min. tři hodiny v obou směrech :)))

V Prilepu se rozhodujeme ještě před tůrou zajít do centra města na obídek. Centrum Prilepu je docela příjemné, na rozdíl od jiných měst v Makedonii tu vidíme podstatně méně odpadků, což je moc milé. Na pěší zóně sedáme ke stolečkům, objednáváme šopáky atd. (kuřecí steak a půlka šopáku mě myslím stála 120 den) a vyhříváme se na sluníčku. Je sice půlka listopadu, ale teploměr na slunci ukazuje přes 20 stupňů... máme neuvěřitelné štěstí :)

Po obídku se ještě chvilku líně procházíme po městě a nakupujeme nezbytnosti v supermarketu. Pak už vyrážíme do kopců. Podle informací na spřízněných cestovatelských blozích je trasa z Prilepu do kláštera Treskavec 8 až 10 km dlouhá. Vzhledem k tomu, že téměř neustále šlapeme do kopce, trvá nám tahle tůra (bez větších přestávek) asi 3,5 hodiny. Mám propocený obě trička i záda batohu, v obličeji typicky rudá... přemýšlím, kde je moje zdravě vysportovaná kondice, když dva největší kuřáci mizí jak kamzíci asi kilometr přede mnou kdesi za skálou...

Slideshow - pár fotek z výšlapu:

http://picasaweb.google.com/109276288968376937817/TreskavecMonastery2010#slideshow/

Do kláštera dorážíme včas, těsně před západem slunce (v listopadu zapadá po čtvrté hodině odpoledne). V Treskavci fasujeme klíček od pokoje se šesti postelemi, takže máme místnost jen sami pro sebe. Ukládáme batůžky a vyrážíme ven, západ slunce, stmívání, paráda... poskakujeme kolem kláštera jak malí :) ...vážně, tohle místo je kouzelný, rozhodně se tam ještě musím vrátit a na víc nocí. 

V klášteře působí jen jeden mnich, poměrně mladý, mluví anglicky, je vtipný a zná zřejmě všechny EVS, Peace Corps a Youth in Action... vypadá to, že Treskavec přitahuje pododobné podivíny jako jsme my dobrovolníci jako magnet :) V pokojích jsou postýlky vybavené poštáři a dekami, stejně jsem ale ráda, že mám vlastní spacák :D (Pro přenocování budete potřebovat pas nebo občanku.)

V noci je v klášteře kosa jako blázen (rozuměj zima)... jen ti nejodvážnější v šest ráno vstávají, aby viděli východ slunce... vykukuju jenom z okna, přesto mám omrzlý nos...

Ráno po desáté hodině se loučíme s klášterem, necháváme tam jako dar 100 den za osobu za noc a vyrážíme na cestu zpět do Prilepu. Koulení z kopců a srázů trvá jen hodinu a půl, takže ještě strávíme hoďku a půl v Prilepu (někdo procházkou po městě, jiný čtením na vlakáči).

Cesta z Prilepu do Skopje trvá opět přes tři hodiny, tentokrát se zdá ale mnohem delší... vlak zastavuje úplně všude, dokonce i uprostřed ničeho... nechápu, kam ti vystupující lidi míří... :) Cestu trochu znepříjemňují domorodí kuřáci, kteří se rozhodli pro svou zálibu využít okénko před naším kupéčkem... 

Skvělý víkend, z té atmosféry žiju celý týden... prostě paráda... A spolu s mnichem z Treskavce chystáme protest proti postavení asfaltové cesty ke klášteru... právě jeho nedostupnost totiž podle nás způsobuje to zvláštní kouzlo...