Sobota 19.9.

Po snidani jsme se potkali s Paulem, nasim jakoze pruvodcem a domluvili jsem se na dalsich 5-ti dnech. Protoze jsme prijeli rano misto vecer, tak jsme meli jedn den navic a dostali jsme nejake tipy, na co se v Cuzcu podivat. Je treba rici, ze ve srovnani s Bolivii je Cuzco o neco civilizovanejsi, policiste tu ridi provoz, obcas jsou na krizovatkach semafory, ktere ridici respektuji, lide /i indiani/ se oblekaji po evropsku  chybi tedy teda ta spousta babicek v krojich. Ceny jsou tu zhuba stejne jako v Bolivii, jen kurz Solu ku korune je dvakrat tak vysoky.

Paul nas dovedl na hlavni namesti Plaza del Armas, kde jsme s ocima na vrch hlavy zasli na kapucino s vyhledem na namesti a pozorovali cvrkot. Z LP jsme si naplanovali cestu po kostelech a nekterych pamatkach. Bohuzel mnoho kostelu bylo kvuli msim zavreno pro turisty. Tak jsme dosli k oblasti Corichancha, kde puvodne stal nejvyznamejsi Insky chram a ted je na nem postaven kostel a dominikansky klaster. U vchodu si nas odchytlo devce, ze nas za dalsich 20 slunicek /solu/ provede. Moc se snazila, ale anglictinu mela slabsi, nicmene neco jsme rozumeli, zbytek domysleli. Velkou vyhodu to melo, ze jsme tam sli dopoledne a misto jeste nebylo plne turistickych skupin. Druhy den na to jsme stejne misto absolvovali jeste jednou v ramci City tour a to uz tam bylo pekne plno. Nebudu popisovat co jsme vsechno videli, jen dva postrehy. Jak kostel s klasterem, tak vlastne cele Cuzko stoji na puvodnich Inskych zakladech. To jsou zdi z presne opracovanych kamenu /jako ze velkych/, ktere na sobe presne sedi, tak ze do spary se nevejde ani spendlik. Tyto zdi, na rozdil od kolonialnich, prezivaji vsechna zemetreseni. Dalsi postrehem je asimilace inskeho nabozenstvi do krestanstvi sireneho spaneli. Vetsinu umeni pro kostely delalli mistni umelci a ty do tech obrazu protlacili Inskou mystiku, aby tomu mistni rozumeli, ponechali si svoje, jen tomu dali jmena podle toho jak si dibyvatele prali. Panenka marie byla pachamamou. U posledni vecere se ji morce misto beranka a pije Chicha /kukuricna palenka/ misto vina atd.....

Po prohlidce tohodle zajimaveho mista jsme sli na objed, tentokrate jsem vybiral ja a vybral jsem takove velice loalni misto pobliz klastera. Byli jsme jiste jedini turisti, kteri do toho mista kdy zavitali. Jidelni listek byl ve spanelstine, tak jsme si objednali podle toho, so jdme mysleli, ze bude nejmene skodlive. Svoji uzasnou znalosti jsem nas zahanil od varene veprove hlavy a podobnych lahudek. Nakonec mela verca neco na zpusob smazenych zebirek s kukurici a ja mel hustou polivku s kusem nejakeho masa, az dotazem jsem zjistil, ze je to kus ovce. Ta polivka mela velmy silnou chut i vuni /pach/. Splachli jsme to pivem a sli do dalsiho muzea. Pak jsme do setmeni jeste chodili mestem. Po tom co jsme videli v Bolivii, tak Cuzko je fakt pekne, historicke mesto. Bohuzel je to citit i ve sluzbach a "sluzbach" turistum, kazdou chvili nam nekdo neco nabizi na ulici, hlavne cepice, svetry a rukavice. Vecer jsme sli na vybornou veceri pobliz hlavniho namesti. Dali jsme si alpaci steak /takova mensi a chutnejsi lama/ se vsim moznym. Moc dobry.

Nedele 19.9.

Rano jsme vyrazili opet do mesta. Napred na mestsky trh, ktery mame hned pred hotelem. Moc mile misto, maji tam uplne vsechno, od chleba, p5es zive larvy a zabky, po hovezi hlavy, jikry vsech moznych ryb, po sekce s jiz varenym jidlem a ovocnymi jujce. Tam jsem se zastavil a dal si vyborny jujce z pomerancu, ananasu a aloe. Pani byla take moc mila a ufikla mi kousek bodlaku, kterz mi do ransiho napoje pomlela. Hlavne se ji nesmirne zalibila Verunka a stale se s ni pokousela konverzovat i pre me nekolikere ujisteni, ze spanelsky opravdu nemluvi.

Pak jsme sili zase na hlavni namesti, kde probihal jakysi pruvod ruznych mestskych spolku. Napred slo vojsko a policie, pak zastupci vsech skolek a skol. Male deti byly navlecene do zvirecich oblecku. Pak sli spolky penzionovanych ucitelu a pratel skoly. Pak sli ruzne cechy jako hornici, kuchari, turisticti pruvodci atd..... opravdu cele dopoledne na jednu pisnicku. Z tribun tomu prihlizela mistni honorace v cele se starostou a biskupem. Kolem jedne jsme meli mit tzv. City tour. Do ted oby jsme si na trhu nakoupili suroviny na objed a v hotelu poobedvali cerstve avokado s rajcetem.

S City tour jsme proleteli hlavni katedralu i s vykladem a opet Corichanchu /byvaly chram slunce/. Byli jsme nicmene radi, ze jsme to uz jednou videli, nebot tentokrate jsme to jen proleteli a videli jen cast. Pak jsme jeli jeste do dalsich mist v blizkem okoli Cuzka, ktere meli spojistost s Inky. Zkusenos s organizovanou turistikou nas opet utvrdila v tom, ze nektere veci je lepe si udelat po svem. Je ovsem pravdou, ze bychom asi vsechno nevideli.

Zitra rano jedeme do Svateho udoli a vecer pod Machu Picchu. Takze dalsi vstup nejdrive az za 2 dny.