Sobota 11.9.

Jak uz jsem psal v predchozim prispevku, dostali jsme se ve zbedovanem stavum ale s krasnym vyhledem na probouzejici se mesto, do hotelu, vysprchovali se a chvili jeste pospavali. Kolem jedenacte jsem se vyhrabali ven a pustili se do prozkoumavani La Pazu. Nebylol nam moc dobre, takze do kopce jsem se jen plouzili taky La paz nemam moc peknych pametihodnosti. Spise je to o lidech, tepu mesta, spouste trzich a tak. Prosli jsme si trasu podle LP-cka a byli jsem zraly zase do postele. Nicmene jsem videli spoustu krasnych kramku se stribrem, svetrama a cepicema a taky carodejnicky trh se susenyma lamima miminkama, hlinenyma buzkama atd. Spoustu dalsich trhu atd. (musim to pokratit.....uz na vyhaneji). Skoncili jsme na Plaza Murillo, kde stoji prezidensky palac a mnozi presidenti tady taky skoncili sve funkcni obdobi visice na poulicnim osvetleni (Bolivijci maji sverazny zpusob jak vyjadrit svoji nespokojenost s politikou).

Na odpoledni kolo jsme se prevazne venovali fyzicky nenarocemu nakupovani cetek-tretek. Take jsme si domluvili na dalsi den sjezd Nejnebezpecnejsi cesty na svete na kole. Vecer jsem byl psat denicek a pak jsem si vyzvedl tu horu pradla, kteru jsme si nechali vyprat v hotelu.

Nedele 12.9.

V sedm rano jsme meli sraz na snidani v jedne mistni kavarne a pak nas vzali i s kolama do sedla nad La Pazem ve vysce 4600mnm. Uz vyjezd dodavkou byl zazitek, do nkterych casti mesta se uz opiralo slunicku a jine byli ve stinu. Jestli jsme to jeste nepsali, La Paz je takovy trychtyr, na jeho spodnim konci je historicke centrum a do vysky se rozklada indianske El Alto.

V pasu La Cumbre jsme se oblikli do profi oblecku, nafasovali kola a vyrazili na 63 km dlouhy sjezd do nizin 1600mnm.

(.....pokracovani)

V prvni tretine se jede po asfaltce pekne mezi zasnezenymi stity a csta byla dobra, pekne to odsypalo. Vernka se drzela zdrzenlive zpatky. V dalsi tretine jsem sjeli na puvodni cestu, ktera byla velice uzka, ze se tam tezko dve auta mohli vyhnout natoz nakladaky. Cesta byla kamenita, pomalu se oteplovalo, pribyvalo krizku u cesty. Obcas byl pres cestu vodopadek. Pribivalo vegetace, coz byla po vice jak tydnu na antiplanu a poustich vitana zmena. Po te ceste puvodne vedl veskery provoz z tropickych nizin do La Pazu. Jiz nekolik let je postavena nova silnice, takze tahle stara se uz nepouziva. Sjeli jsme jeste kousek niz, a dali druhe slikani, uz bylo fakt teplo, coz bylo vyborny. Uspesne jsme to sjeli az do cile a napojili se zase na novou silnici. Tady jsme sundali oblecky, chranice a odevzdali kola. Zavezli nas jeste do hotelu k bazenu, kde jsme se vysprchovali a najedli se. Auto pak pokracovalo zpatky do La Pazu a my jeli jeste s jednim parem taxikem do Coroika, hlavniho mesta provincie Yungas. Moc pekne mestecko, spise vesnice, ktera kazdy vikend odolava naporu LaPazanu unikajicim mestu. Nejkrasnejsi je tu samozrejmne teple az tropicke podnebi a vyhled do zalesneneho udoli.

Na druhy pokus jsem se usadili do hotelu Esmeralda, pokoj sme meli s krasnym vyhledem a hlavne s houpaci siti. Do te jsem se hned po prijezdu ulozili a vstali az na veceri. Po te jsem se opet ulozili k spanku a spali jak broucci. Naordinovali jsem si kontrolovany zevling, abychom se konecne zbavili snasich kasliku a rymicek.

Pondeli 13.9.

Pomalinku jsme snidali na verande hotelu a uzivali si to teplo. Pak jsem si nechali batohy v hotelu a sli jsme na kratky vylet po uboci hory nad hotelem, kde jsme meli potakt tri vodopady. Napocitali jse jeden tekouci potucek a par mist, kde by mohli za deste nejake vodopady byt. Moc jsme si uzivali ze ani pri rychlejsi chuzi se nezadychavame a ze nam staci jen tricko a kratasy. Kolem poledne jsme seslanovali do centra mesta, dali si obed v pizzerii Italia a sli jsme chytit autobus do LaPazu. Vubec se nam tam nechtelo.

Jelo se malym mikrobusem a ja jsem omylem zarezervoval mista hned vedle ridice, zakze mista bylo sice malo a pan mi laskovne osahaval koleno, ale alespon jsme meli pekny vyhled. Projizdeli jsme kolem vysokych stitu, pri pozdnim slunci po vypadalo narame. V LaPazu jsem si vyzvedli tricka a CD z vyletu na kolech. Napsali denicek a zasli na posledni chvili na polivku a sli spat.