Zdravime z Aguas Calientes. Je to takova mala dira mezi horami, kam nevede ani silnice, jen koleje a je zajimava predevsim tim, ze se z ni da dojet na Machu Picchu. Takze kazdy den prijizdi vlakem  mraky turistu, kteri prespi maximalne jednu noc, prohlkidnou si krasne zachovane inske mesto a jednou zpatky. Co se snane kdyz v Cuzcu, kde konci duhy konec trati zacner generalni stavka? No pak se tu da zustat treba i tri dny jako prave ted my. Vyuziji tedy volneho dne, abych doplnil nas denicek.

20.9. Pondeli

Zbalili jsme si vsechno, velke batohy nechali v hotelu a s malymi batuzky a vybavenim na jednu noc jsme se vyplavili s nasim pruvodcem Raulem na prohlidku svateho udoli Inku. Uvodem musim rict, ze Raul byl uzasny. Tahl sebou na zadech cca 10 kilo materialu (obrazku, nacrtku...) vcetne fletnicky a trubky z musle. a hlavne toho strasne moc vedel a my jenom zirali s otevrenou pusou, co nam vsechno rikal.

Zacali jsme v takove male zoo u cesty, kde jsme si zopakovali svata inska zviratka a navic jsme si bodrbali Andske psi, kteri maji byt z ruznych duvodu uzasni, ale podle me jsou pekne osklivy. Pak jsem koukli na Pumu a  hlavne jsme vlezli do kondori klece a Raul nechal tu obrovske ptaky vedle nas snest abychom se u nich mohli vyfotit.

Pak jsem jeli do Pisaqu na trh, ktery je bohuzel prevazne turisticky, tak jsem si alespon koupili cerstvy pomerancovy juice. V Pisaqu je i dalsi multifunkci Inske mesto. Tezko to popisovat, to se musi videt. Prestoze Inkove stihli vladnout cca sto let tak vsechno budovali z kamene, aby to vydrzelo. A ono to z vetsi casti vydrzelo. V Pisaqu jsou napr. terasovita policka, ktera jsou vyuzivana mistnimi zemedelci do ted a neponicili je zadne zaplavy ani zemetreseni, ktero oblastni probehli.

Cestou do Ollantaytambo jsme zastavili na obed v takovem turistickem podniku na obed, jako ze bufet. Je pravda, ze sami bychom do takoveho podniku urcite nesli, ale byt turistou na tour ma jiste vyhody. Napriklad tam meli spoustu dobrot a jednoho ne moc cerstveho pstruha. Uz pres den jsme se dozvedeli, ze bude lepsi, kdyz v Agvas Calientes zustaneme noci dve, protoze v Cuzcu nebude nic fungovat kvuli stavce a alespon si vsechno v klidu prohlidneme a rano pojedeme zase zpet. Stavka je proto, ze nejaka vesnicka na hranicich okresu Cuzca a Areqipi me problemy s vodou.

Ollantaytambo je taky moc zajimave inske mesto. Samotne mesto je stale funguje v puvodnim inskem mesteskem planu a ma tvar kukurice, ktera se v kraji pestuje. Samotne vypovaky jsou taky moc zajimave. zvlaste z ohledem na astronomicke postaveni okolnich hor atd. Raul povidal a povidal, ukazoval nam hvezdicky z papiru, satelitni postaveni okolnich inskych mest atd. Nema cenu to vsechno popisovat, stene jsme se dozvedeli jen fragment.

O pul ctvrte jsme se rozloucili s Raulem a nasedli do luxusni lokalky Vistadome s vyhledem i strechou a jeli jsme do Agvas Calientes. Nechali jsme se odvest do naseho hotylku a zacalo huste prset. Takze jsme meli trochu strach o zitrejsi vylet na Machu Picchu. Lehli jsme si tedy do postele a koukali na Pratele. Za hodinu prisel nas zitrejsi pruvodce a vysvetlil nam, kdy mame kde byt. Teda ze jako o pul sedme pred branami MP.

Kdyz prestalo trochu prset, zasli jsme do mistnacky hospody. Provozovali ji nejake deti a dost jsme je asi preklapili. Po objednavce ruzne vybihali do okoli a shaneli suroviny ci rovnou polotovary. Rozhodne to nebylo moic dobre, ale pachut jsme splachli jednim pivem dohromady, da se koupit ve sklenene lahvi o 1.1 L.

Utery 21.9.

Budik zvonil v 4:30 vyrazeli jsme v 5:00 a v hotelu mela byt nachystana snidane, ale nejak nebyl chleba, tak jsem si dali kokovy caj a sli jsme na vlak. Nastesti podnikavy Peruani ve fronte na autobus nahoru nabiozi ruzne pochutiny.

Na Machu Picchu se da dostat dvema zpusoby, but autobusem nebo pesky. Vystup pesky je cca na 1:45 a pokud jsem to pochupoil spravne tak je dulezity havne proto, aby clovek mohl ziskat prvni mista ve fronte na razitko, ktere ho opravnuje k vystupu na Wayna Picchu, horu nad MP, kazdy den pousti jen 500 lidi. My jsme na nocni vystup nemeli moral a hlavne jsme uz dostali listky na bus v ramci tour servisu.

Nahore uz bylo cca 50 lidi, kteri si privstali, nicmene i na nas line se dostalo razitko. Duvodem proc tury s pruvodncem zacinaji tak brzo, je abychom videli vychod slunce. To se ale dnes kvuli mrakum nekonalo, na druhou stranu nastesti vubec neprselo ani nebyla mlha, takze jsme meli zase velke stesti na pocasi. MP je uzasne, to vsichni znaji z fotek. Ne ze by melo nejake zvlastni postaveni mezi ostatnimi inskymi mesty, ale je hodne zachovane, nebopt ho Spanele nenasli a nemeli ho moznost znicit. Takze ta uplnopst je na nem tak fascinujici. Nektere domecky jsourekostruovane tak, ze maji i slamenou strechu. Napred jsmesi vetsinu prosli s pruvodcem, pak jsme si dali kratkou drimotu, protoze jsme toho meli fakt dost a pak jsem si vysli k domlu strazce, odkud se delaji ty klasicke fotky, co vsichni znate a pak jsem si udelali vyslap na Wayna Picchu. Odtamtud je krasny rozhled na cele mesto a okolni hory a jsou tam taky pozustatky chramu mesice. Wayna Picchu predstavuje nos v obliceji za MP. Po kratke pauze jsme jeste si jeste udelali prochazku k inskemu mostu a kolem treti jsme MP opustili. Uz jsme toho meli dost. Ono to mesto je dost dokopce a museli jsem nachodit nekolik tisic schodu.

Dole v AC (Agvas Calientes) jsme se prebalili vypravili se do lazni. (stanky s ovocnymi stavami jsme nenasli). AC znamena tepla voda a to bylo presne to, co jsme potrebovali na unavene udy. Cestou k laznim jsme jeste pro Verunku koupili uzasne plavky ze srdicky. Ja si plavky pujcil v laznich za mirny popolatek. Lazne jsou pod sirym nebem. Je to par bazenku, do kterych tece takova kalna, trchochu sirna ale tepla voda. Vybrali jsem si bazenek, kde bylo nejmene indianu a relaxovali, az do doby, nes prisla tlupa mladych amiku a zacala si nahlas povidat o svych uzasnych cestach. V laznich byla jeste jedna uzasna sluzba, na zapiskani donesli pivo:-)

Vecer jsme sli do turisticke casti na veceri a moc jsme si pochutnali. To uz jsme vedeli, ze zitra asi zadny vlak nepojede, a ze si budeme muset najit nejaky vlastni program.

Streda 22.9.

Rano jsme ucinili zoufali pokus jit na nadrazi a odjet. Nicmene neslo to. Kluci v Cuzcu vypli system a bez systemu nc nejede. Takze realxujeme, lecime se, piseme denik a zvykame koku.