HedvabnaStezka.cz Pohora.cz Expediční kamera SNOW Film fest Klub cestovatelů Praha/Brno

ZEMĚ S NEJVÍCE BLOGY

Nacházíte se:  blog  /  klaruse  /  Masala tour  / Annapurny

Annapurny

Nepál

Vytvořeno: 18.05.2011
Autor: klaruse


Protoze nas trekovani stale bavilo, rozhodly jsme se obehnout Annapurny misto toho, abychom se vratily nejkratsi cestou do Kathmandu. Najednou jsme se ocitly v "civilizaci", jestli se tak da rikat velkym cinzakum, ktere nejak nezapadaly do horske krajiny.
Sice je velmi prijemne, ze ve 2000 nam konecne pred vlezenim do spacaku neni zima, ale jinak nas tahle vesnice Dharapani dost desi. Nametny pan hotelier se nechal usmlouvat na velmi peknou cenu za pokoj, za coz ho ovsem pozdeji pani domaci velmi slysitelne sprdla. A pan prodavac z mistniho obchudku, kde jsme chtely doplnit zasoby, by se hodil lepe do Jedlickova ustavu. Kdyz negoval vse, co jsme chtely, vtrhly jsme mu do kramu a postupne z policek vyrabovaly vse co jsme shanely, od kafe po karamelky. Jen k tomu sehnat chleb... Napisy "fresh anebo German bakery" byly doslova vysmech, ani zenam z "pekaren" jsme nevysvetlily, co to ten chleba je. Az za dva dny v Manangu jsme objevily trosku tvrdy, ale dobry trekaruv toustak a pul kila margarinu, nad kterym mistni Nepalec ohrnoval nos.

Porad jsme cekaly ty davy turistu, ale vetsinu casu jsme sly samy. Nejprve krasnym zelenym udolim s policky a vodopady, dalsi den se raz krajiny rychle menil. Za pouhe dva dny chuze se clovek premisti z mokrych tropickych pralesu do monzunoveho stinu, osmitisicovky totiz dokazi i zastavit dest. Take domecky se prizpusobily, krasne vesnicky s rovnymi kamenitymi strechami a vlajicimi baravnymi praporky rozhodne neznacily nicici dopad turismu. Z Pisangu jsme slapkaly horni cestou s nadhernymi vyhledy na kolosalni Annapurny a pres tradicni vesnice Ghyaru a Nawal. Na jedne vyhlidce jsme si uvarily kaficko s margotkou z ceskeho dovozu, idylka, jeste kdyz se nam nad hlavami vznaseli supi s trimenrovym rozpetim kridel. Za cely den jsme potkaly asi pet trekaru, to ze jsou ty nechutne prelidnene Annapurny?

Jen izraelskych cestovatelu potkavame proti ostatnim trekum napadne hodne. Zaciname chapat, proc nepalsti guidi tenhle "svaty narod" nemaji moc v lasce. Typci tahnou na baglu rvouci radio, v lodzich smlouvaji o kazdkou rupku a zdrchana figurka naboso jdouci v jakemsi deliriu tremens, protoze pry spadl do vody, take napadne pripomina Krista (jenom ten po vode umel chodit...).

A pak jsme dorazily do Manangu ve trech a pul tisicich. Misto, kde vetsina trekaru travi vice casu kvuli aklimatizaci, my jsme tam take hodlaly jeden den prebyvat, avsak z jineho duvodu. Za kultuuurou! Ve tri prednaska o horske nemoci, v pet kino, pak zpivani u kytary s nepalskym Jimi Hendrixem a na noc dalsi film. Vzhledem k tomu, ze jsme behem pul roku videly poradny movie jen v Namche Bazaar u Everesu, byly jsme dost nadsene Bradem Pittem, jak 7 let zevli v Tibetu, o neco mene Johnym Deppem v roli drogoveho dealera a jeste vice, kdyz v pulce nabehl Nepalec s l popcorn s cajikem. O tech lineckych kolacich z German bakery uz vubec nemluvim, nebo by nam to vsichni Nemci zavideli. Uz chapu, proc tu vsichni travi nekoli dni.

Ani nam se nechtelo pryc, ale pospichaly jsme na sraz s dalsi maminkou v Kathmandu. Behem jednoho dne jsme vybehly az do high campu ve 4800 a prechod pres sedlo Thorong La (5416 m) uz nam ani neprisel, nahore jsme uvarily cajicek a daly prijemneho sloficka. Pak nasledoval prudky sesup do Muktinathu (3800 m), kam uz se da dojet dzipem. Je to zvlastni misto svate pro hinduisty, jez nazi probihaji pod 108 praminky studene vody, i mantry brucici buddhisty. Nejlepsi na tom vsem je vyhled na Dhaulagiri, ta se ale mrska schovavala v mracich. Zabydlely jsme se v pekne pomalovanem hotelu Bob Marley, jen nas nastvalo, ze kdyz jsme se v devet vecer naparadily na tu Bob party, vsichni uz zarezavali a nic se nedelo! Asi Bob Marley cake...

Nejnarocnejsi byl posledni den treku, ktery je sice z kopce a po rovine, protivitr nas nechtel pustit vpred a jeste nam fucel prach do ksichtu, takovy blazinec asi proto, ze to je nejhlubsi udoli na svete (od dvou do osmi tisic). Na svacu jsme si zasly do vyborne hospudky YakDonalds, po ceste zase minuly hotel Hill-ton, nejaky Nepalec asi cestoval na zapade. Vecer byl smutny, protoze jsme se loucily s trekovanim, ale snad ne nadobro...

Vytvořil: klaruse   Zobrazeno: 1023x.

Sem vložte diskusní příspěvek.


 
 +   = 
*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 

Obrázky příspěvku

Příspěvek nemá připojeny žádné obrázky.
Galerie příspěvku