HEDVABNASTEZKA.CZ KLUB HEDVÁBNÁ STEZKA VELEHORY EXPEDIČNÍ KAMERA FESTIVAL ZIMNÍCH SPORTŮ KLUB CESTOVATELŮ Praha/Brno KARAVANA ESHOP (mapy, průvodci)

Leprosarium Jeevodaya

Indie - 21.1.2011


Zdravime z Jeevodayi, rehabilitacniho centra pro malomocne a HIV pozitivni
pacienty pobliz mesta Rajpur ve state Chattisgar. Pod timto titulem jsme si obe
predstavovaly neco mnohem chmurnejsiho nez oazu uprostred savany, kde od peti od rana zni detsky smich (a rev…). Rad indickych Pallotynu tu totiz provozuje skolu a internat pro 400 deti malomocnych z cele Indie, ktere jsou I dnes povazovane za neciste a do normalnich skol je neberou.

Krom tri budov internatu pro kluky, holky a nejmensi decka tvori centrum skola,
nemocnice, kuchyne, kravin, veprin a nekolik hektaru pudy, ktere jsou napadne urodnejsi nez okolni vyschla ryzova pole. Na nich se pestuje zelenina, brambory, banany, manga a plno dalsich veci, ktery vubec nemaji ceske jmeno - proste indicka ekofarma. Diky nim je osada castecne samostatna a decka se rozhodne namaji spatne. Jako zemedelci, ucitele, personal nemocnice a v kuchyni pracuji byvali leprozni pacienti a i zdravi zamestnanci. Dale se hlavne pri spolecnych
jidilech potkavame se tremi “Fathers” – Abraham je direktorem, Father Vidzej
(???) reditelem skoly a nemecky Father Toni je nahluchly a nemocny. Pak tu ziji tri radove setry, ktere pracuji v centru pro HIV, bratr Gabriel, ten pry dela supervising (ale ceho, to netusime) a polska lekarka Helena Pyz, ktera uz je tu 20 let, mluvi plynne hindi a ma nas tak trochu na povel.

Decka, nato ze jsme v takovem polosirotcinci (a jeste indickem), jsou nad
ocekavani slusny, relativne cisty a hrozne pracovity. Holky se denne od peti
rano slechti, v pul sedmy vsichni chca nechca na ranni msi a po snidani jeste
stihnou sluzby - nektery jsou v kuchyni, jiny zametaji chodby nebo sterk venku
(zvlastni indicky zvyk…). Od 9 do 3 maji skolu a odpoledne game time. Kluci
smazej volejbal, fotbal a kriket, holy brebenti a prcci se evidnetne ze vseho
nejradsi sesypavaj na evropske dobrovolniky. Na sestou vsichni povinne na ruzenec v hindi a po veceri vsecko ztichne a zasedne (nebo se schouli na chodbe) k uceni. Indicka vyuka musi byt ale silene neefektivni, decka porad cosi opisuji, ale anglictina nula v kteremkoliv veku. Skolu maji i v sobotu dopoledne, odpoledne vsichni perou a v nedeli se muzou odpoledne kouknout na telku. Jaka smula ze zrovna v tu dobu tam bezi  asi dve hodiny ukazky vecernich filmu na cely tyden.

V kvetnu a cervnu jedou ti, co jeste nejake rodice v leproznich slumech maji,
domu na prazdniny. Mozna proto nebo diky (doufam ja) krestanskemu background jsou fakt zlaty a pomoci si vazi. Tady muzou bydlet dokud studuji a pak sup na vlastni nohy. A ti co uz rodice nemaji dostanou od Otce Abu kompletni balicek – vybere jim skolu, pomuze najit praci a jeste zaranguje marriage. Pry sem casto chodi krestani z okoli vybirat krasny, edukovany a pilny nevesty.

Zajimave je, ze presto zde vsichni celkem nadsene chodi na mse, nosi krizky a
libaji vsechny svate obrazky, ktere potkaji, vetsina z nich se hlasi k hinduismu. Jak se narodis, to proste jses – kasta, nabozenstvi, praci a manzela Ti vyberou
rodice. Jaky rozdil vuci liberalni Evrope. Otec Abu krti jen zlomek deti, svou
praci mistni krestane proste nechavaji zakusit lidem Kristovu lasku a zadna
velka teologie...

 

Přečteno: 806 x.
 

Reagovat



Fotky:

Zatím žádné fotky.

Mapa (Raipur, India):